1Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest
1Jaz sem prava trta, in Oče moj je vinogradnik.
2Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.
2Vsako mladiko na meni, ki ne rodi sadu, odreže; in vsako, ki rodi sad, očiščuje, da bo rodila več sadu.
3Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.
3Vi ste že čisti zavoljo besede, ki sem vam jo govoril.
4Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.
4Ostanite v meni, in jaz v vas. Kakor mladika sama od sebe ne more roditi sadu, če ne ostane na trti: tako tudi vi ne, če ne ostanete v meni.
5Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.
5Jaz sem trta, vi mladike. Kdor ostaja v meni in jaz v njem, ta rodi veliko sadu: zakaj brez mene ne morete ničesar storiti.
6Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť.
6Ako kdo ne ostane v meni, bo vržen ven kakor mladika in se posuši: in zbero jih in vržejo na ogenj, in goré.
7Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.
7Če ostanete v meni in besede moje ostanejo v vas: prosite, karkoli hočete, in se vam zgodi.
8V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci.
8S tem se bo oslavil Oče moj, da obrodite veliko sadu, in tako bodete moji učenci.
9Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.
9Kakor je Oče mene ljubil, sem tudi jaz ljubil vas: ostanite v tej moji ljubezni.
10Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.
10Če boste izpolnjevali zapovedi moje, ostanete v ljubezni moji; kakor sem jaz izpolnil zapovedi Očeta svojega in ostajam v ljubezni njegovi.
11Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná.
11To sem vam povedal, da moja radost ostane v vas in da se vaša radost dopolni.
12Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.
12Moja zapoved je ta, da se ljubite med seboj, kakor sem vas jaz ljubil.
13Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.
13Večje ljubezni od te nima nihče, da kdo dá življenje svoje za prijatelje svoje.
14Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
14Vi ste prijatelji moji, ako delate, kar vam ukazujem.
15Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.
15Ne imenujem vas več hlapcev, ker hlapec ne ve, kaj dela gospodar njegov; toda vas sem imenoval prijatelje, ker sem vam oznanil vse, kar sem slišal od Očeta svojega.
16Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.
16Niste izvolili vi mene, temuč jaz sem izvolil vas, in postavil sem vas, da greste in obrodite sad in da sad vaš ostane: da vam dá Oče, karkoli ga boste prosili v mojem imenu.
17To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.
17To vam zapovedujem, da se ljubite med seboj.
18Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.
18Če vas svet sovraži, vedite, da je mene prej sovražil nego vas.
19Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.
19Ko bi bili od sveta, svet bi svoje ljubil; ker pa niste od sveta, temuč sem vas jaz odbral iz sveta, zato vas svet sovraži.
20Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.
20Spominjajte se besede, ki sem jo vam jaz rekel: Hlapec ni večji od gospodarja svojega. Če so mene preganjali, bodo preganjali tudi vas; če so mojo besedo ohranili, ohranijo tudi vašo.
21Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.
21Ali to vse vam bodo delali zavoljo imena mojega, ker ne poznajo tega, ki me je poslal.
22Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.
22Ko ne bi bil prišel in jim ne bi bil govoril, ne bi imeli greha; sedaj pa nimajo izgovora za greh svoj.
23Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.
23Kdor mene sovraži, sovraži tudi Očeta mojega.
24Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého.
24Ko ne bi bil storil med njimi del, ki jih nihče drugi ni storil, ne bi imeli greha; sedaj so pa videli in sovražili mene in tudi Očeta mojega.
25Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.
25Ali to se godi, da se izpolni beseda, ki je pisana v njih postavi: „Sovražili so me brez vzroka“.
26Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.
26Kadar pa pride Tolažnik, ki ga vam pošljem od Očeta, Duh resnice, ki izhaja od Očeta, on bo pričeval zame;pa tudi vi pričujete, ker ste od začetka z menoj.
27Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.
27pa tudi vi pričujete, ker ste od začetka z menoj.