¹Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.

¹To sem vam povedal, da se ne pohujšate.

²Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.

²Izobčijo vas iz shodnic; pride celo ura, da bo vsak, kdor vas bo moril, menil, da s tem opravlja službo Bogu.

³A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.

³In to vam bodo delali, ker niso spoznali Očeta, ne mene.

⁴Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.

⁴Ali to sem vam povedal, da bi se, kadar ta ura pride, spomnili tega, da sem vam jaz to rekel. Tega pa vam od začetka nisem povedal, ker sem še bil z vami.

⁵Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?

⁵A sedaj grem k temu, ki me je poslal, in nobeden izmed vas me ne vpraša: Kam greš?

⁶Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.

⁶Temuč ker sem vam to povedal, je vam žalost napolnila srce.

⁷Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.

⁷Ali jaz vam pravim resnico: Bolje vam je, da jaz odidem. Zakaj, če ne odidem, ne pride Tolažnik k vam; če pa odidem, ga pošljem k vam.

⁸A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.

⁸In ko on pride, bo prepričeval svet o grehu in pravičnosti in sodbi;

⁹Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;

⁹o grehu namreč, ker ne verujejo v mene;

¹⁰A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;

¹⁰o pravičnosti pa, ker grem k Očetu, in me ne boste več videli;

¹¹Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.

¹¹o sodbi pa, ker je vojvoda tega sveta obsojen.

¹²Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.

¹²Še veliko vam imam povedati, sedaj pa ne morete tega nositi.

¹³Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.

¹³Kadar pa on pride, Duh resnice, vas bo vodil v vso resnico; ne bo namreč govoril sam od sebe, temuč kar bo slišal, bo govoril, in oznanjeval vam bo prihodnje reči.

¹⁴Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.

¹⁴On bo mene oslavil, ker od mojega vzame in vam oznani.

¹⁵Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.

¹⁵Vse, karkoli ima Oče, je moje; zato sem rekel, da vzame od mojega in vam oznani.

¹⁶Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.

¹⁶Malo, in ne boste me več videli, in zopet malo, in boste me videli.

¹⁷I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?

¹⁷Tedaj reko nekateri učencev njegovih med seboj: Kaj je to, kar nam pravi: Malo, in ne boste me videli, in zopet malo, in boste me videli, in: Grem k Očetu.

¹⁸Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.

¹⁸Govore torej: Kaj je to, kar pravi: malo? Ne vemo, kaj pravi.

¹⁹I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?

¹⁹Jezus pa spozna, da ga hočejo vprašati, in jim reče: Ali se zato poprašujete med seboj, da sem rekel: Malo, in ne boste me videli, in zopet malo, in boste me videli?

²⁰Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.

²⁰Resnično, resnično vam pravim, da boste jokali vi in plakali, a svet se bo radoval; vi pa bodete žalostni, ali žalost vaša se premeni v radost.

²¹Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.

²¹Žena, kadar rodi, ima žalost, ker je prišla njena ura; toda ko porodi dete, se ne spominja več bridkosti od veselja, da se je rodil človek na svet.

²²Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.

²²Tako tudi vas sedaj objemlje žalost; pa zopet vas bom videl, in srce vaše se bo radovalo, in radosti vaše vam ne odvzame nihče.

²³A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.

²³In tisti dan me ne boste ničesar vpraševali. Resnično, resnično vam pravim: Karkoli boste Očeta prosili, dá vam v imenu mojem.

²⁴Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

²⁴Doslej niste ničesar prosili v imenu mojem. Prosíte in prejmete, da bo radost vaša dopolnjena.

²⁵Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.

²⁵To sem vam povedal v prilikah; ali pride ura, ko vam ne bom več govoril v prilikah, temuč vam bom odkrito oznanjeval o Očetu.

²⁶V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.

²⁶Tisti dan boste v imenu mojem prosili; in ne pravim vam, da bom jaz prosil Očeta za vas.

²⁷Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.

²⁷Zakaj Oče sam vas ljubi, ker ste vi mene ljubili in ste verovali, da sem jaz izšel od Boga.

²⁸Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.

²⁸Izšel sem od Očeta in prišel sem na svet; zopet zapuščam svet in grem k Očetu.

²⁹Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.

²⁹Reko mu učenci njegovi: Glej, sedaj odkrito govoriš in ne praviš nobene prilike.

³⁰Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.

³⁰Sedaj vemo, da veš vse in ti ni treba, da bi te kdo vpraševal. Po tem verujemo, da si od Boga izšel.

³¹Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.

³¹Odgovori jim Jezus: Ali sedaj verujete?

³²Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.

³²Glej, pride ura, in že je prišla, da se razkropite vsak na svojo stran in mene pustite samega; a nisem sam, ker je Oče z menoj.To sem vam povedal, da imate mir v meni. Na svetu imate bridkost; ali srčni bodite, jaz sem svet premagal.

³³Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.

³³To sem vam povedal, da imate mir v meni. Na svetu imate bridkost; ali srčni bodite, jaz sem svet premagal.