¹To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.

¹Rekši to, gre Jezus z učenci svojimi iz mesta čez potok Cedron, kjer je bil vrt, in nanj krenejo on in učenci njegovi.

²Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.

²Vedel je pa tudi Juda, njegov izdajalec, o tem kraju, ker je pogostoma Jezus tja zahajal z učenci svojimi.

³Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.

³Juda torej vzame trumo in služabnike od višjih duhovnikov in farizejev in pride tja s svetilnicami in baklami in orožjem.

⁴Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte?

⁴Jezus pa, ker je vedel vse, kaj nad njega pride, jim gre naproti in reče: Koga iščete?

⁵Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.

⁵Odgovore mu: Jezusa Nazarečana. Jezus jim reče: Jaz sem. Stal je pa ž njimi tudi Juda, izdajalec njegov.

⁶A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.

⁶Ko jim je torej rekel: Jaz sem, stopijo nazaj in padejo na tla.

⁷I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.

⁷Vpraša jih torej zopet: Koga iščete? Oni pa reko: Jezusa Nazarečana.

⁸Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.

⁸Jezus odgovori: Rekel sem vam, da sem jaz. Če torej mene iščete, pustite, da ti odidejo.

⁹Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.

⁹Da se izpolni beseda, ki jo je bil rekel: Nobenega nisem izgubil izmed teh, ki si mi jih dal.

¹⁰Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus.

¹⁰A Simon Peter je imel meč; izdere ga torej in udari hlapca velikega duhovnika in mu odseka desno uho. Hlapcu pa je bilo ime Malh.

¹¹I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?

¹¹Jezus pa reče Petru:Vtakni meč svoj v nožnico. Ali naj ne pijem keliha, ki mi ga je dal Oče?

¹²Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.

¹²Tedaj zgrabijo vojaki in tisočnik in služabniki Judov Jezusa in ga zvežejo;

¹³A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.

¹³in peljejo ga najprej k Anu; bil je namreč tast Kajfov, ki je bil tisto leto veliki duhovnik.

¹⁴Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.

¹⁴Bil je pa Kajfa tisti, ki je bil Judom nasvetoval, da je bolje, da umre eden človek za ljudstvo.

¹⁵Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.

¹⁵Za Jezusom pa je šel Simon Peter in neki drugi učenec. Ta učenec pa je bil znan z velikim duhovnikom, ter vnide z Jezusom na dvorišče velikega duhovnika.

¹⁶Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.

¹⁶Peter pa je stal zunaj pri vratih. Tedaj gre ven drugi učenec, znanec velikega duhovnika, in se pomeni z vratarico in pripelje Petra noter.

¹⁷Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.

¹⁷Dekla vratarica reče torej Petru. Ali nisi tudi ti izmed učencev tega človeka? On pa reče: Nisem.

¹⁸Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se.

¹⁸A hlapci in služabniki so bili zanetili ogenj, ker je bilo mraz, ter so se okoli stojé greli; stal je pa tudi Peter med njimi in s grel.

¹⁹Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.

¹⁹Veliki duhovnik torej vpraša Jezusa za učence njegove in za nauk njegov.

²⁰Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil,

²⁰Jezus mu odgovori: Jaz sem očitno govoril svetu; jaz sem vsekdar učil v shodnici in templju, kjer se vsi Judje shajajo, in skrivaj nisem ničesar govoril.

²¹Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.

²¹Kaj vprašuješ mene? Vprašaj tiste, ki so me slišali, kaj sem jim govoril; glej, oni vedo, kaj sem pravil jaz.

²²A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?

²²Ko je pa to rekel, udari eden služabnikov, ki je stal poleg, Jezusa po licu in reče: Tako odgovarjaš velikemu duhovniku?

²³Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?

²³Jezus mu odgovori: Če sem hudo govoril, izpričaj, da je hudo; če pa dobro, zakaj me biješ?

²⁴I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.

²⁴Ana ga torej pošlje zvezanega k velikemu duhovniku Kajfu.

²⁵Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.

²⁵Simon Peter pa stoji pri ognju in se greje. Reko mu torej: Ali nisi tudi ti izmed učencev njegovih? On zataji in reče: Nisem.

²⁶Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?

²⁶Eden izmed hlapcev velikega duhovnika, sorodnik tistega, ki mu je bil Peter odsekal uho, reče: Te li nisem jaz videl ž njim na vrtu?

²⁷Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.

²⁷Peter pa zopet utaji, in precej zapoje petelin.

²⁸I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.

²⁸A Jezusa peljejo od Kajfa v sodno palačo. Bilo je pa zjutraj. In oni nočejo stopiti v sodno palačo, da se ne bi oskrunili, temuč da bi jedli velikonočno jagnje.

²⁹Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?

²⁹Pilat torej pride ven k njim in reče: Kakšno tožbo imate zoper tega človeka?

³⁰Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě.

³⁰Odgovore in reko: Če ta ne bi bil hudodelnik, ne bi ga bili tebi izročili.

³¹I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného.

³¹Reče jim torej Pilat: Vzemite ga vi, in sodite ga po svoji postavi. Judje pa mu reko: Mi ne smemo nikogar umoriti.

³²Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.

³²Da se izpolni Jezusova beseda, ki jo je rekel, ko je naznačil, s kakšno smrtjo mu bode umreti.

³³Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?

³³Pilat torej gre zopet v sodno palačo, in pokliče Jezusa in mu reče: Si li ti kralj Judov?

³⁴Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?

³⁴Jezus mu odgovori: Praviš li to sam od sebe ali so ti drugi rekli o meni?

³⁵Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?

³⁵Pilat odgovori: Sem mar jaz Jud? Tvoj narod in višji duhovniki so te meni izročili, kaj si storil?

³⁶Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.

³⁶Jezus odgovori: Moje kraljestvo ni od tega sveta; ko bi bilo moje kraljestvo od tega sveta, bi se moji služabniki vojskovali, da ne bi bil Judom izročen; sedaj pa kraljestvo moje ni odtod.

³⁷I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.

³⁷Tedaj mu reče Pilat: Torej kralj si ti? Jezus odgovori: Ti praviš, da sem jaz kralj. Jaz sem zato rojen, in zato sem prišel na svet, da pričam za resnico. Vsak, kdor je od resnice, posluša glas moj.

³⁸Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.

³⁸Pilat mu reče: Kaj je resnica? In ko je to rekel, izide zopet k Judom in jim reče: Jaz ne vidim nobene krivice na njem.

³⁹Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?

³⁹Je pa navada pri vas, da vam enega izpustim na Veliko noč; hočete li torej, da vam izpustim kralja Judov?Nato zavpijejo vsi, rekoč: Ne tega, ampak Baraba. Bil je pa Baraba razbojnik.

⁴⁰I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.

⁴⁰Nato zavpijejo vsi, rekoč: Ne tega, ampak Baraba. Bil je pa Baraba razbojnik.