¹Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.

¹In tretji dan je bila ženitnina v Kani Galilejski, in mati Jezusova je bila tam.

²A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.

²Povabili pa so tudi Jezusa in učence njegove na ženitnino.

³Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.

³In ko zmanjka vina, reče mati Jezusova njemu: Vina nimajo.

⁴Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.

⁴In reče ji Jezus: Kaj imaš z menoj, žena? Moja ura še ni prišla.

⁵Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.

⁵Mati njegova reče služabnikom: Karkoli vam poreče, storite.

⁶I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.

⁶Bilo je pa tam šest kamenenih vrčev, postavljenih po šegi očiščevanje judovskega, ki so držali po dve ali tri mere.

⁷Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.

⁷Veli jim Jezus: Napolnite vrče z vodo. In napolnijo jih do vrha.

⁸I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.

⁸In jim veli: Zajmite sedaj, in nesite starejšini. Ter neso.

⁹A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,

⁹Ko pa okusi starejšina vodo, ki je postala vino (ni pa vedel, odkod je, a služabniki so vedeli, ki so bili zajemali vodo), pokliče starejšina ženina

¹⁰A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

¹⁰in mu reče: Vsak človek daje najprej dobro vino, in ko se napijejo, tedaj tisto, ki je slabše: a ti si prihranil dobro vino do sedaj.

¹¹To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.

¹¹Ta začetek čudežev je storil Jezus v Kani Galilejski in je razodel slavo svojo; in verovali so vanj učenci njegovi.

¹²Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;

¹²Potem gre doli v Kafarnavm, on in mati njegova in bratje in učenci njegovi, in tu ostanejo ne veliko dni.

¹³Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.

¹³In bila je blizu Velika noč Judov, in Jezus se napoti v Jeruzalem.

¹⁴A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.

¹⁴In najde v templju prodajalce volov in ovac in golobov ter menjalce, sedeče pri svojih mizah.

¹⁵A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.

¹⁵In splete bič iz vrvic in izžene vse iz templja, tudi ovce in vole; in menjalcem raztrese denar in prevrne mize,

¹⁶A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.

¹⁶in tem, ki so prodajali golobe, veli: Odnesite to odtod; ne delajte iz hiše Očeta mojega hiše trgovske.

¹⁷I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.

¹⁷Spomnijo pa se učenci njegovi, da je pisano: „Gorečnost za hišo tvojo me razjeda“.

¹⁸Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?

¹⁸Judje torej odgovore in mu reko: Kakšno znamenje nam pokažeš, ker delaš to?

¹⁹Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

¹⁹Jezus odgovori in jim reče: Poderite to svetišče, in v treh dneh ga postavim.

²⁰I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?

²⁰Pa mu reko Judje: Šestinštirideset let so zidali to svetišče, in ti ga postaviš v treh dneh?

²¹Ale on pravil o chrámu těla svého.

²¹Ali on je govoril o svetišču telesa svojega.

²²A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

²²Ko je bil torej vstal iz mrtvih, so se spomnili učenci njegovi, da jim je to pravil; in verovali so pismu in besedi, ki jo je bil Jezus povedal.

²³A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

²³Ko pa je bil v Jeruzalemu o Veliki noči, ob prazniku, jih je mnogo sprejelo vero v ime njegovo, ko so videli znamenja njegova, ki jih je delal.

²⁴Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.

²⁴On pa, Jezus, se jim ni zaupal, ker jih je vse poznalin ker mu ni bilo treba, da bi kdo pričal o človeku: sam je namreč vedel, kaj je v človeku.

²⁵Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.

²⁵in ker mu ni bilo treba, da bi kdo pričal o človeku: sam je namreč vedel, kaj je v človeku.