¹Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.

¹Bil pa je človek med farizeji, Nikodem po imenu, poglavar Judov.

²Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.

²Ta pride k Jezusu po noči in mu reče: Rabi! vemo, da si od Boga prišel kot učenik; zakaj nihče ne more delati teh znamenj, ki jih ti delaš, če Bog ni ž njim.

³Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.

³Jezus odgovori in mu reče: Resnično, resnično ti pravim: Če se kdo na novo ne rodi, ne more videti kraljestva Božjega.

⁴Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?

⁴Reče mu Nikodem: Kako se more človek roditi, ko je star? Ali more drugič iti v telo matere svoje in se roditi?

⁵Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.

⁵Jezus odgovori: Resnično, resnično ti pravim: Če se kdo ne rodi iz vode in Duha, ne more priti v kraljestvo Božje.

⁶Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.

⁶Kar se je rodilo iz mesa, je meso, in kar se je rodilo iz Duha, je duh.

⁷Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.

⁷Ne čudi se, da sem ti rekel: Treba se vam je na novo roditi.

⁸Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.

⁸Veter veje, kjer hoče, in glas njegov slišiš, pa ne veš, odkod prihaja in kam gre: tako je z vsakim, ki je rojen iz Duha.

⁹Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?

⁹Nikodem odgovori in mu reče: Kako se more to zgoditi?

¹⁰Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?

¹⁰Jezus pa odgovori in mu reče: Ti si učenik Izraelov, in tega ne veš?

¹¹Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.

¹¹Resnično, resnično ti pravim: Kar vemo, govorimo, in kar smo videli, pričamo, ali pričevanja našega ne sprejemate.

¹²Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?

¹²Če vam pravim pozemeljske reči, in ne verujete, kako boste verovali, če vam bom pravil nebeške?

¹³Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.

¹³In nihče ni stopil v nebesa, razen kdor je prišel iz nebes, Sin človekov, ki je v nebesih.

¹⁴A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,

¹⁴In kakor je Mojzes povišal kačo v puščavi, tako mora biti povišan Sin človekov,

¹⁵Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

¹⁵da se ne pogubi, kdorkoli veruje vanj, temuč da ima večno življenje.

¹⁶Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

¹⁶Kajti tako je Bog ljubil svet, da je dal Sina svojega edinorojenega, da se ne pogubi, kdorkoli veruje vanj, temuč da ima večno življenje.

¹⁷Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.

¹⁷Bog namreč ni poslal Sina svojega na svet, da bi svet sodil, marveč da se svet zveliča po njem.

¹⁸Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

¹⁸Kdor veruje vanj, ne bo sojen; kdor ne veruje, je že obsojen, ker ni veroval v ime edinorojenega Sina Božjega.

¹⁹Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.

¹⁹Sodba je pa to, da je luč prišla na svet, ali ljudje so bolj ljubili temo nego luč: zakaj njih dela so bila hudobna.

²⁰Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.

²⁰Vsak namreč, kdor dela hudobno, sovraži luč in ne hodi k luči, da se ne karajo dela njegova;

²¹Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.

²¹kdor pa dela resnico, hodi k luči, da se razodenejo dela njegova, ker so v Bogu storjena.

²²Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.

²²Potem pride Jezus in učenci njegovi v Judejsko deželo, in tu prebiva ž njimi in krščuje.

²³A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.

²³Krščeval je pa tudi Janez v Enonu blizu Salima, ker je bilo tam mnogo vode, in ljudje so prihajali in se dali krstiti.

²⁴Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.

²⁴Janez namreč še ni bil vržen v ječo.

²⁵Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.

²⁵Nastane torej prepir med učenci Janezovimi in nekim Judom o očiščevanju.

²⁶I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.

²⁶In pridejo k Janezu in mu reko: Rabi! ta, ki je bil s teboj onkraj Jordana, ki si zanj ti pričal, glej, ta krščuje in vsi gredo k njemu.

²⁷Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.

²⁷Janez odgovori in reče: Človek ne more ničesar vzeti, če mu ni dano iz nebes.

²⁸Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.

²⁸Vi sami ste mi priče, da sem rekel: Jaz nisem Kristus, ali poslan sem pred njim.

²⁹Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.

²⁹Kdor ima nevesto, je ženin; prijatelj pa ženinov, ki stoji in ga posluša, se srčno veseli glasu ženinovega. To veselje moje je torej dopolnjeno.

³⁰Onť musí růsti, já pak menšiti se.

³⁰On mora rasti, jaz pa se manjšati.

³¹Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.

³¹Kdor prihaja od zgoraj, ta je nad vsemi. Kdor je iz zemlje, je pozemski in govori zemske reči. Kdor je prišel iz nebes, ta je nad vsemi,

³²A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.

³²in kar je videl in slišal, to priča: a njegovega pričevanja nihče ne sprejema.

³³Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.

³³Kdor je sprejel njegovo pričevanje, je potrdil, da je Bog resničen.

³⁴Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.

³⁴Kajti ta, ki ga je poslal Bog, govori besede Božje: zakaj njemu Bog ne daje Duha na mero.

³⁵Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.

³⁵Oče ljubi sina, in vse mu je dal v roko.Kdor veruje v Sina, ima večno življenje; a kdor je neveren Sinu, ne bo videl življenja, ampak jeza Božja ostane na njem.

³⁶Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.

³⁶Kdor veruje v Sina, ima večno življenje; a kdor je neveren Sinu, ne bo videl življenja, ampak jeza Božja ostane na njem.