¹Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.

¹In poten je Jezus hodil po Galileji; kajti po Judeji ni hotel hoditi, ker so Judje gledali, da bi ga umorili.

²A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.

²Bil je pa blizu judovski praznik šatorov.

³Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.

³Zato mu reko bratje njegovi: Idi odtod in pojdi v Judejo, da tudi učenci tvoji vidijo dela tvoja, ki jih delaš.

⁴Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.

⁴Zakaj nihče, ki hoče biti javno poznan, ne dela ničesar na skrivnem. Če take reči delaš, pokaži se svetu.

⁵Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.

⁵Tudi bratje njegovi namreč niso verovali vanj.

⁶I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.

⁶Reče jim torej Jezus: Moj čas še ni prišel; vaš čas pa je vsekdar prikladen.

⁷Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

⁷Vas ne more svet sovražiti; mene pa sovraži, ker jaz pričujem o njem, da so dela njegova hudobna.

⁸Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.

⁸Vi pojdite na praznik; jaz še ne grem na ta praznik, ker se moj čas še ni dopolnil.

⁹To pověděv jim, zůstal v Galilei.

⁹In ko jim je to povedal, je ostal v Galileji.

¹⁰A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.

¹⁰Ko so pa bratje njegovi odšli na praznik, tedaj odide tudi on, ne očitno, temuč kakor skrivaj.

¹¹Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?

¹¹Judje so ga torej iskali ob prazniku in govorili: Kje je tisti?

¹²A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.

¹²In bilo je dosti govorjenja o njem med množicami. Nekateri so pravili: Dober je; drugi pa so trdili: Ne, ampak ljudstvo slepari.

¹³Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.

¹³Vendar pa nihče ni očitno govoril o njem zavoljo strahu pred Judi.

¹⁴Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

¹⁴Ko je pa minilo že pol praznika, vstopi Jezus v tempelj in uči.

¹⁵I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

¹⁵In Judje se čudijo ter pravijo: Kako je ta učen v pismih, ko se ni šolal?

¹⁶Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.

¹⁶Odgovori jim torej Jezus in reče: Moj nauk ni moj, ampak tega, ki me je poslal.

¹⁷Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

¹⁷Če hoče kdo njegovo voljo izpolnjevati, razpozna, je li ta nauk iz Boga ali če jaz sam od sebe govorim.

¹⁸Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

¹⁸Kdor govori sam od sebe, išče lastne slave; kdor pa išče slave tega, ki ga je poslal, ta je resničen in nepravičnosti ni v njem.

¹⁹Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?

¹⁹Vam li ni Mojzes dal postave? In vendar nihče iz vas ne izpolnjuje postave. Zakaj gledate, da bi me umorili?

²⁰Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?

²⁰Ljudstvo odgovori: Hudiča imaš! Kdo gleda, da bi te umoril?

²¹Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.

²¹Jezus odgovori in jim reče: Eno delo sem storil, in vsi se čudite temu.

²²Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

²²Mojzes vam je dal obrezo (ne da se je od Mojzesa začela, ampak od očakov), in v soboto obrezujete človeka.

²³Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?

²³Če prejme človek obrezo v soboto, da se ne prelomi postava Mojzesova, zakaj se nad menoj hudujete, da sem celega človeka ozdravil v soboto?

²⁴Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.

²⁴Ne sodite po licu, ampak sodite pravično sodbo!

²⁵Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?

²⁵Tedaj reko nekateri izmed Jeruzalemcev: Ali ni ta tisti, ki gledajo, da bi ga umorili?

²⁶A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?

²⁶In glejte, očitno govori in nič mu ne reko. Ali so mar poglavarji v resnici spoznali, da je ta Kristus?

²⁷Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.

²⁷Toda za tega vemo, odkod je; za Kristusa pa, kadar pride, ne bo nihče vedel, odkod je.

²⁸I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.

²⁸Jezus torej zakliče, učeč v templju, in reče: Poznate me in tudi veste, odkod sem; in sam od sebe nisem prišel: je pa resničen, ki me je poslal, katerega vi ne poznate.

²⁹Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

²⁹Jaz ga poznam, ker sem od njega, in on me je poslal.

³⁰I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

³⁰Gledali so torej, da bi ga zgrabili; ali nihče ni položil nanj roke, ker ura njegov še ni bila prišla.

³¹Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

³¹Mnogi pa izmed ljudstva so sprejeli vero vanj; in so govorili: Ali bo Kristus, kadar pride več čudežev storil, nego jih je ta storil?

³²Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.

³²Farizeji zaslišijo, da si ljudstvo to o njem šepeče; in višji duhovniki in farizeji pošljejo služabnike, naj ga ujemo.

³³Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.

³³Reče torej Jezus: Še malo časa sem z vami, in pojdem k temu, ki me je poslal.

³⁴Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.

³⁴Iskali me boste, a me ne najdete; in kjer sem jaz, tja vi ne morete priti.

³⁵I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?

³⁵Tedaj reko Judje med seboj: Kam pojde ta, da ga mi ne najdemo? Ali pojde k tem, ki so razkropljeni med Grki, in bo učil Grke?

³⁶Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?

³⁶Kakšna je ta beseda, ki jo je rekel: Iskali me boste, a me ne najdete, in kjer sem jaz, vi ne morete priti?

³⁷V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.

³⁷A poslednji veliki dan praznika je stal Jezus in klical, rekoč: Če je kdo žejen, naj pride k meni in pije.

³⁸Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.

³⁸Kdor veruje v mene, kakor pravi pismo, reke žive vode poteko iz telesa njegovega.

³⁹(A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)

³⁹To je pa rekel o Duhu, ki so ga imeli prejeti ti, ki so verovali vanj; Duh namreč še ni bil dan, ker Jezus še ni bil oslavljen.

⁴⁰Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

⁴⁰Nekateri iz množice, čujoč te besede, reko torej: Ta je zares prorok.

⁴¹Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?

⁴¹Drugi pravijo: Ta je Kristus. Drugi pa govore: Ali pride Kristus iz Galileje?

⁴²Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

⁴²Ali ne pravi pismo, da pride Kristus iz semena Davidovega in iz trga Betlehema, kjer je bil David?

⁴³A tak různice v zástupu stala se pro něj.

⁴³Nastane torej razpor med ljudstvom zaradi njega.

⁴⁴Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.

⁴⁴A nekateri izmed njih so ga hoteli zgrabiti; pa nihče ni položil nanj rok.

⁴⁵Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?

⁴⁵In služabniki pridejo k višjim duhovnikom in farizejem; in ti jim reko: Zakaj ga niste pripeljali?

⁴⁶Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.

⁴⁶Služabniki odgovore: Nikoli noben človek ni tako govoril.

⁴⁷I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?

⁴⁷Farizeji pa jim odgovore: Ali ste tudi vi zapeljani?

⁴⁸Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?

⁴⁸Je li kdo izmed prvakov sprejel vero vanj, ali izmed farizejev?

⁴⁹Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.

⁴⁹Ampak ta druhal, ki ne pozna zakona; prokleti so!

⁵⁰I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:

⁵⁰Reče jim Nikodem, ki je bil prej prišel k njemu in je bil eden izmed njih:

⁵¹Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?

⁵¹Ali postava naša sodi človeka, če ga prej ne zaslišijo in se ne izve, kaj dela?

⁵²Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.

⁵²Odgovore in mu reko: Si li mar tudi ti iz Galileje? Preišči in poglej, da iz Galileje ne vstane noben prorok. [In odidejo vsak na svoj dom.

⁵³I šel jeden každý do domu svého.

⁵³In odidejo vsak na svoj dom.