¹Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození.

¹In gredoč mimo, ugleda človeka, ki je bil slep od rojstva.

²I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?

²In vprašajo ga učenci njegovi, rekoč: Rabi, kdo je grešil: ta ali roditelji njegovi, da se je slep rodil?

³Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.

³Jezus odgovori: Grešil ni ne ta, ne roditelji njegovi, temuč da se razodenejo dela Božja na njem.

⁴Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati.

⁴Jaz moram delati dela tega, ki me je poslal, dokler je dan; pride noč, ko nihče ne bo mogel delati.

⁵Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.

⁵Dokler sem na svetu, sem luč sveta.

⁶To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.

⁶Rekši to, pljune na zemljo in napravi blato iz sline in pomaže z blatom slepcu oči

⁷A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.

⁷in mu reče: Pojdi, umij se v kopeli Siloamu (kar se tolmači: Poslan). Odide torej in se umije, ter se vrne z vidom.

⁸Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral?

⁸A sosedje, in kateri so ga prej videli, da je bil berač, govore: Ni li ta, ki je sedel in prosjačil?

⁹Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.

⁹Drugi pravijo: On je; drugi pa: Ni, le podoben mu je. Sam pravi: Jaz sem.

¹⁰Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?

¹⁰Reko mu torej: Kako pa so se ti odprle oči?

¹¹On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.

¹¹On odgovori: Človek, ki se imenuje Jezus, je napravil blato, in mi je pomazal oči in mi rekel: Pojdi v Siloam in umij se. Šel sem torej in se umil, in sem izpregledal.

¹²I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím.

¹²Reko mu: Kje je on? Reče: Ne vem.

¹³Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.

¹³Peljejo ga k farizejem, tega, ki je bil nekdaj slep.

¹⁴Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho.

¹⁴Bila je pa sobota tisti dan, ko je Jezus naredil blato in mu odprl oči.

¹⁵I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím.

¹⁵Zdaj ga torej vprašujejo tudi farizeji, kako je izpregledal. On jim pa reče: Blato mi je dal na oči, in umil sem se in vidim.

¹⁶Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.

¹⁶Tedaj reko nekateri izmed farizejev: Ta človek ni od Boga, ker sobote ne posvečuje. Drugi pravijo: Kako more človek grešnik take čudeže delati? In razpor je bil med njimi.

¹⁷Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.

¹⁷Zopet reko slepcu: Kaj ti praviš o njem, ker ti je odprl oči? On pa reče: Prorok je.

¹⁸I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.

¹⁸Judje torej niso verjeli, da je bil slep in da je izpregledal, dokler niso poklicali roditeljev tega, ki je izpregledal.

¹⁹A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?

¹⁹In jih vprašajo, rekoč: Je li vaš ta sin, ki o njem pravite, da se je slep rodil? Kako pa sedaj vidi?

²⁰Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil.

²⁰Odgovore jim roditelji njegovi in reko: Vemo, da je ta sin naš in da se je slep rodil;

²¹Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.

²¹kako pa sedaj vidi, ne vemo, ali kdo mu je oči odprl, tudi ne vemo. Njega vprašajte, leta ima, naj govori sam zase.

²²Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.

²²To so rekli roditelji njegovi zato, ker so se bali Judov; zakaj Judje so se bili že dogovorili, naj se izobči iz shodnice, kdor bi ga pripoznal za Kristusa.

²³Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.

²³Zato so roditelji njegovi rekli: Leta ima, njega vprašajte.

²⁴I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.

²⁴Pokličejo torej drugič človeka, ki je bil slep, in mu reko: Daj Bogu čast! mi vemo, da je ta človek grešnik.

²⁵I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím.

²⁵On pa odgovori: Če je grešnik, ne vem; eno vem, da sem bil slep, in da sedaj vidim.

²⁶I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?

²⁶Reko mu torej: Kaj ti je storil? Kako ti je odprl oči?

²⁷Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?

²⁷Odgovori jim: Saj sem vam že povedal, in niste slišali; čemu hočete zopet slišati? Ali hočete tudi vi postati njegovi učenci?

²⁸I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci.

²⁸Oni pa ga opsujejo in reko: Ti si njegov učenec; mi smo Mojzesovi učenci.

²⁹My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.

²⁹Mi vemo, da je z Mojzesom govoril Bog; za tega pa ne vemo, odkod je.

³⁰Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.

³⁰Človek odgovori in jim reče: To je pa res čudno, da vi ne veste, odkod je, in vendar mi je odprl oči!

³¹Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.

³¹Vemo pa, da grešnikov Bog ne sliši, ampak če kdo časti Boga in izpolnjuje voljo njegovo, tega sliši.

³²Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného.

³²Od vekomaj se ni slišalo, da bi bil kdo odprl oči od rojstva slepemu.

³³Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.

³³Ko ta ne bi bil od Boga, ne bi mogel ničesar storiti.

³⁴Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven.

³⁴Odgovore in mu reko: Ves v grehih si se rodil, pa boš ti nas učil? In ga pahnejo ven.

³⁵Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?

³⁵Jezus zasliši, da so ga vrgli ven, in ko ga najde, mu reče: Veruješ li v Sina Božjega?

³⁶Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?

³⁶On odgovori in reče: In kdo je, Gospod, da bi veroval vanj?

³⁷I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.

³⁷Jezus mu reče: Videl si ga, in ki s teboj govori, ta je.

³⁸A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.

³⁸On pa reče: Verujem, Gospod! in ga moli.

³⁹I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli.

³⁹In Jezus veli: Na sodbo sem prišel jaz na ta svet, da izpregledajo, kateri ne vidijo, in kateri vidijo, da oslepe.

⁴⁰I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?

⁴⁰In slišijo to izmed farizejev tisti, ki so bili ž njim, in mu reko: Ali smo tudi mi slepi?Jezus jim reče: Ko bi bili slepi, ne bi imeli greha; sedaj pa pravite: Vidimo; zato greh vaš ostaja.

⁴¹Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.

⁴¹Jezus jim reče: Ko bi bili slepi, ne bi imeli greha; sedaj pa pravite: Vidimo; zato greh vaš ostaja.