¹Zhřešili pak synové Izraelští přestoupením při věcech proklatých; nebo Achan, syn Charmi, syna Zabdi, syna Záre, z pokolení Juda, vzal něco z věcí proklatých. Pročež rozpálila se prchlivost Hospodinova na syny Izraelské.

¹Sinovi Izraelovi pa so zagrešili nezvestobo pri prokletem; zakaj Ahan, sin Karmija, sinu Zabdija, Zerahovega sinu, iz rodu Judovega, je vzel od prokletega. In srd GOSPODOV se je razvnel zoper Izraelove sinove.

²Nebo když poslal Jozue muže některé od Jericha do Hai, kteréž bylo blízko Betaven, k východní straně Bethel, a mluvil k nim, řka: Vstupte a shlédněte zemi, vstoupili tedy muži ti, a shlédli Hai.

²Kajti Jozue je poslal može iz Jeriha proti Aju, ki je pri Betavenu, vzhodno od Betela, in jim rekel: Pojdite gori in oglejte deželo. In gredo in ogledajo Aj.

³Kteřížto navrátivše se k Jozue, řekli jemu: Nechť nevstupuje všecken lid tento, okolo dvou tisíc mužů neb okolo tří tisíců mužů nechť vstoupí, a dobudouť Hai; neobtěžuj všeho lidu, vysílaje jej tam, nebo málo jest oněchno.

³In ko se vrnejo k Jozuetu, mu reko: Naj ne hodi gori vse ljudstvo, a gre naj jih okoli dva ali tri tisoč in naj pokončajo Aj; ne pošlji tja vsega ljudstva, zakaj onih je malo.

⁴Tedy vytáhlo jich z lidu tam okolo tří tisíc mužů, a utekli před muži města Hai.

⁴Šlo je torej tja gori ljudstva okoli tri tisoč mož; pa so pobegnili pred možmi iz Aja.

⁵I zabili z nich obyvatelé Hai okolo třidcíti a šesti mužů, a honili je od brány až k Sabarim, a porazili je, když s vrchu utíkali. I rozpustilo se srdce lidu, a bylo jako voda.

⁵In možje iz Aja so pobili izmed njih šestintrideset mož, in so jih podili izpred vrat do Sebarima in jih pobijali, ko so navzdol bežali. In ljudstvu se je raztopilo srce in bilo je kakor voda.

⁶Tedy Jozue roztrhl roucho své, a padl tváří svou na zem před truhlou Hospodinovou, a ležel až do večera, ano i starší Izraelští, a sypali prach na hlavy své.

⁶Jozue pa si raztrga oblačila in pade z obličjem na zemljo pred skrinjo GOSPODOVO in leži do večera, on in starešine Izraelovi, in sipljejo prah na glave svoje.

⁷I řekl Jozue: Ach, Panovníče Hospodine, proč jsi kdy převedl lid tento přes Jordán, abys nás vydal v ruku Amorejského, tak aby nás zahubil? Ó kdybychom byli raději zůstali za Jordánem.

⁷In Jozue reče: Ah, Gospod, Jehova, zakaj si vendar peljal to ljudstvo čez Jordan, da nas daš v roke Amorejcem v pogubo? O da nismo rajši ostali onostran Jordana!

⁸Ó Pane, což mám říci, když již lid Izraelský utíká před nepřátely svými?

⁸Oh, Gospod, kaj naj rečem, ko je Izrael zbežal pred sovražniki svojimi?

⁹Nebo uslyšíce Kananejští a všickni obyvatelé země, obklíčí nás vůkol, a vyhladí jméno naše z země. I což to učiníš jménu svému velikému?

⁹In slišali bodo to Kanaanci in vsi prebivalci v deželi, in nas obsujejo in iztrebijo naše ime z zemlje! In kaj storiš za veliko svoje ime?

¹⁰I řekl Hospodin k Jozue: Vstaň. Proč jsi padl na tvář svou?

¹⁰In GOSPOD reče Jozuetu: Vstani! zakaj tako ležiš na obličju svojem?

¹¹Zhřešil Izrael, tak že smlouvu mou přestoupili, kterouž jsem jim přikázal; nebo jsou i vzali z věcí proklatých, k tomu i ukradli, také i sklamali, nad to i odložili mezi nádobí svá.

¹¹Izrael je grešil, res, prestopili so zavezo mojo, ki sem jim jo zapovedal, ker so vzeli od prokletega, pa so tudi ukradli in še zatajili in tudi položili med svojo robo.

¹²Protož nebudou moci synové Izraelští ostáti před nepřátely svými, utíkati budou před nepřátely svými, nebo poškvrnili se věcí proklatou. Nebuduť více s vámi, leč vyhladíte prokletí to z prostředku svého.

¹²Zato ne morejo sinovi Izraelovi stati pred svojimi sovražniki, ampak bežati jim je, ker so v prokletstvu; več ne bodem z vami, dokler ne odpravite izmed sebe prokletstva.

¹³Vstaň, posvěť lidu a rci: Posvěťte se k zítřku; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Věc proklatá jest u prostřed tebe, Izraeli, nebudeš moci ostáti před nepřátely svými, dokudž neodejmeš prokletí toho z prostředku svého.

¹³Vstani, posveti ljudstvo in reci: Posvetite se za jutrišnji dan, zakaj tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov: Stvar prokleta je med teboj, o Izrael; ne moreš stati pred svojimi sovražniki, dokler ne odpraviš prokletstva izmed sebe.

¹⁴Protož přistupovati budete ráno po pokoleních svých, a pokolení, kteréž ukáže Hospodin, přistupovati bude po rodech, takž rod, kterýž ukáže Hospodin, přistupovati bude po domích, a dům, kterýž ukáže Hospodin, přistupovati bude po osobách.

¹⁴Zjutraj torej pristopite sem po rodovih svojih, in rod, ki ga zadene GOSPOD, naj pristopi po svojih rodovinah, in rodovina, ki jo zadene GOSPOD, naj pristopi rodbina za rodbino; in rodbina, ki jo zadene GOSPOD, naj pristopi mož za možem.

¹⁵Kdož pak postižen bude vinný věcí proklatou, ohněm spálen bude, on i všecko, což jeho jest, proto že přestoupil smlouvu Hospodinovu, a že učinil nešlechetnost v Izraeli.

¹⁵In kdor bo zadet v prokletstvu, bodi v ognju sežgan z vsem, kar ima, ker je prestopil zavezo GOSPODOVO in ker je nespamet storil v Izraelu.

¹⁶Vstav tedy Jozue ráno, kázal přistupovati Izraelovi po pokoleních jejich. I postiženo jest pokolení Judovo.

¹⁶Zjutraj zgodaj pa vstane Jozue in ukaže Izraelu pristopati po svojih rodovih, in zadet je bil rod Judov.

¹⁷Tedy když kázal přistupovati čeledem Juda, postižena jest čeled Záre. Potom kázal přistupovati čeledi Záre po osobách, a postižen jest Zabdi.

¹⁷In ukaže pristopiti rodovinam Judovim, in zadeta je bila rodovina Zerahovcev. Ko pristopi rodovina Zerahovcev, gospodar za gospodarjem, je bil zadet Zabdi.

¹⁸I kázal přistupovati domu jeho po osobách, i postižen jest Achan, syn Charmi, syna Zabdi, syna Záre z pokolení Judova.

¹⁸In ko pristopi rodbina njegova, mož za možem, je bil zadet Ahan, sin Karmija, sinu Zabdija, sinu Zerahovega, iz Judovega rodu.

¹⁹I řekl Jozue Achanovi: Synu můj, dej, prosím, chválu Hospodinu Bohu Izraelskému, a vyznej se jemu, a oznam mi aspoň již, co jsi učinil, netaj již toho přede mnou.

¹⁹In Jozue reče Ahanu: Sin moj, daj vendar slavo GOSPODU, Izraelovemu Bogu, in pripoznaj njemu, in povej mi vendar, kaj si storil? Ničesar mi ne taji!

²⁰Tedy odpovídaje Achan k Jozue, řekl: Pravdať jest, já jsem zhřešil proti Hospodinu Bohu Izraelskému, tak že to a toto jsem učinil.

²⁰Tedaj odgovori Ahan Jozuetu in reče: Resnično, pregrešil sem se zoper GOSPODA, Izraelovega Boga, in tako in tako sem storil:

²¹Viděl jsem mezi loupeží plášť jeden Babylonský pěkný, a dvě stě lotů stříbra, a prut zlatý jeden, padesáte lotů ztíží, čehož požádav, vzal jsem to, a aj, jsou ty věci skryté v zemi prostřed stanu mého, a stříbro pod tím.

²¹videl sem med plenom dragocen babilonski plašč in dvesto seklov srebra in šibiko zlata, petdeset seklov težko, in sem se tega polakomnil ter sem vzel, in glej, zakopano je sredi mojega šatora v zemlji, in srebro je odspodaj.

²²Tedy poslal Jozue posly, kteříž běželi do stanu, a aj, bylo to skryto v stanu jeho, a stříbro pod tím.

²²Jozue torej pošlje sle, in teko k šatoru, in glej, skrito je bilo v njegovem šatoru, in srebro odspodaj.

²³A vzavše to z stanu, přinesli k Jozue a ke všechněm synům Izraelským, a položili ty věci před Hospodinem.

²³In vzemo te stvari izpod šatora in prineso Jozuetu in pred vse sinove Izraelove in jih polože pred GOSPODOM.

²⁴Vzav tedy Jozue a všecken Izrael s ním Achana, syna Záre, a stříbro i plášť, i prut zlatý, i syny jeho, i dcery jeho, voly a osly, dobytek i stan jeho i všecko, což měl, vyvedli je do údolí Achor.

²⁴Jozue pa in ves Izrael ž njim vzame Ahana, sina Zerahovega, in srebro in plašč in šibiko zlata, sinove in hčere njegove, tudi vole in osle in ovce njegove, in šator njegov in vse, kar je imel, in jih peljejo gori v dolino Ahor.

²⁵Kdež řekl Jozue: Proč jsi zkormoutil nás? Zkormutiž tebe Hospodin v tento den. I uházel jej všecken lid kamením, a spálili je ohněm, ukamenovavše je kamením.

²⁵In Jozue reče: Kako si nas pripravil v nesrečo! Naj te GOSPOD spravi v nesrečo ta dan! In ves Izrael ga luča s kamenjem, in sežgo jih z ognjem in jih posujejo s kamenjem.In napravijo nad njim velik kup kamenja, ki je do današnjega dne. In odvrnila se je togota jeze GOSPODOVE. Zato se imenuje tisti kraj dolina Ahor [T. j. nesreča.] do današnjega dne.

²⁶Potom nametali naň hromadu kamení velikou, kteráž trvá až do tohoto dne; a tak odvrácen jest Hospodin od hněvu prchlivosti své. Protož nazváno jest jméno místa toho údolí Achor, až do dnešního dne.

²⁶In napravijo nad njim velik kup kamenja, ki je do današnjega dne. In odvrnila se je togota jeze GOSPODOVE. Zato se imenuje tisti kraj dolina Ahor [T. j. nesreča.] do današnjega dne.