¹I vyšli všickni synové Izraelští, a shromáždilo se všecko množství jednomyslně od Dan až do Bersabé, i země Galád, k Hospodinu do Masfa.

¹Nato se odpravijo vsi sinovi Izraelovi, in vsa občina se zbere kakor en mož, od Dana tja do Bersebe, z Gileadsko pokrajino, pred GOSPODOM v Micpi.

²Kdežto postavili se přední všeho lidu, všecka pokolení Izraelská v shromáždění lidu Božího, čtyřikrát sto tisíc lidu pěšího válečného.

²In poglavarji vsega ljudstva, vseh rodov Izraelovih, so se sešli v zboru ljudstva Božjega, štiristo tisoč pešcev, ki so izdirali meč.

³(Uslyšeli pak synové Beniamin, že by sešli se synové Izraelští v Masfa.) I řekli synové Izraelští: Povězte, kterak se stala nešlechetnost ta?

³Sinovi Benjaminovi so pa slišali, da so se sešli sinovi Izraelovi gori v Micpi. In sinovi Izraelovi reko: Povejte, kako se je zgodilo to zlo?

⁴I odpověděv muž Levíta, manžel ženy zamordované, řekl: Do Gabaa kteréž jest Beniaminovo, přišel jsem s ženinou svou, abych tam přenocoval.

⁴In levit, mož žene, ki je bila umorjena, odgovori in reče: Prišel sem s priležnico svojo v Gibeo, ki je Benjaminova, da bi tam prenočil.

⁵Tedy povstavše proti mně muži Gabaa, obklíčili mne v domě v noci, myslíce mne zamordovati, ženinu pak mou trápili, tak že umřela.

⁵A meščani v Gibei so se vzdignili zoper mene in so po noči obdali hišo zaradi mene; mene so mislili umoriti, mojo priležnico pa so sramotili, da je umrla.

⁶Pročež vzav ženinu svou, rozsekal jsem ji na kusy, a rozeslal jsem ji do všech krajin dědictví Izraelského; nebo nešlechetnosti a mrzkosti se dopustili v Izraeli.

⁶Tedaj sem vzel priležnico svojo in jo razkrojil v kose in razposlal po vsej deželi dediščine Izraelove; kajti storili so grdobo in nesramnost v Izraelu.

⁷Aj, všickni vy synové Izraelští jste; považte toho mezi sebou, a raďte se o to.

⁷Poglejte, vi vsi sinovi Izraelovi, govorite tu in dajte svet!

⁸A povstav všecken lid jednomyslně, řekli: Nenavrátí se žádný z nás do příbytku svého, aniž odejde kdo do domu svého.

⁸Tedaj vstane vse ljudstvo kakor en mož in reče: Nihče izmed nas ne sme iti v šator svoj, nihče naj se ne vrne v hišo svojo!

⁹Ale nyní toto učiníme Gabaa, losujíce proti němu.

⁹A to zdaj storimo Gibei: pojdemo proti njim, kakor določi kocka!

¹⁰Vezmeme deset mužů ze sta po všech pokoleních Izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisíců, aby dodávali potravy lidu, kterýž by přitáhna do Gabaa Beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v Izraeli.

¹⁰Vzemimo po deset mož iz sto in po sto iz tisoč in po tisoč iz deset tisoč od vseh rodov Izraelovih, da prinašajo hrano ljudstvu, ki naj gre nad Gibeo Benjaminovo in jim stori, kakor zasluži njih nesramnost, ki so jo storili v Izraelu.

¹¹I sebrali se všickni muži Izraelští na to město, snesše se za jednoho člověka.

¹¹Tedaj so se zbrali vsi Izraelovi možje zoper tisto mesto, združeni kakor en mož.

¹²Poslala pak pokolení Izraelská muže do všech čeledí synů Beniamin, řkouce: Jaký to zlý skutek stal se mezi vámi?

¹²In Izraelovi rodovi pošljejo može po vseh Benjaminovih rodovinah, da sporoče: Kakšna hudobnost je to, ki se je med vami zgodila?

¹³Nyní tedy vydejte ty muže bezbožné, kteříž jsou v Gabaa, ať je zbijeme a odejmeme zlé z Izraele. Ale nechtěli Beniaminští slyšeti hlasu bratří svých, synů Izraelských.

¹³Sedaj pa nam izročite tiste hudobne zanikarneže, ki so v Gibei, da jih usmrtimo in odpravimo hudobo izmed Izraela! A Benjaminci niso hoteli slušati glasu bratov svojih, sinov Izraelovih.

¹⁴Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z měst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synům Izraelským.

¹⁴Ampak sinovi Benjaminovi se zbero iz svojih mest pri Gibei, da bi šli v boj zoper sinove Izraelove.

¹⁵Toho dne načteno jest synů Beniamin z měst jejich dvadceti šest tisíc mužů bojovných, kromě obyvatelů Gabaa, jichž načteno bylo šest set mužů vybraných.

¹⁵In tisti dan so bili sešteti sinovi Benjaminovi iz mest: šestindvajset tisoč mož, ki so izdirali meč, razen prebivalcev v Gibei, katerih je bilo naštetih sedemsto izbraniln mož.

¹⁶Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužů vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se.

¹⁶Med vsem tem ljudstvom je bilo sedemsto izbranih mož, levičnikov; vsi so znali s pračo kamene v las metati, ne da bi zgrešili.

¹⁷Mužů pak Izraelských načteno jest kromě Beniaminských čtyřikrát sto tisíc mužů bojovných; všickni tito byli muži udatní.

¹⁷In mož Izraelovih, brez Benjamincev, je bilo seštetih štirikrat sto tisoč mož, ki so izdirali meč; vsi ti so bili vojščaki.

¹⁸Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a řekli synové Izraelští: Kdo z nás půjde napřed k boji proti synům Beniamin? I řekl Hospodin: Juda půjde napřed.

¹⁸In sinovi Izraelovi vstanejo in gredo gori v Betel in vprašajo Boga in reko: Kdo naj gre iz nas prvi vojskovat se s sinovi Benjaminovimi? In GOSPOD veli: Juda naj gre prvi.

¹⁹A tak ráno vstavše synové Izraelští, položili se proti Gabaa.

¹⁹Zjutraj torej vstanejo sinovi Izraelovi in se utabore proti Gibei.

²⁰I táhli muži Izraelští k boji proti synům Beniamin, a sšikovali se muži Izraelští k bitvě proti Gabaa.

²⁰In možje Izraelovi gredo v boj zoper Benjamince in se razvrste v bitko ž njimi pri Gibei.

²¹Vyšedše pak synové Beniamin z Gabaa, porazili z Izraele toho dne dvamecítma tisíc mužů na zem.

²¹Sinovi Benjaminovi pa planejo iz Gibee in tisti dan pobijejo na tla iz Izraelcev dvaindvajset tisoč mož.

²²A posilnivše se muži lidu Izraelského, spořádali se zase k boji na místě, na kterémž se prvního dne zřídili.

²²Ali ljudstvo, možje Izraelovi, se ohrabre med seboj in se zopet razvrste v bitko ob kraju, kjer so se razvrstili prvi dan.

²³Prvé pak šli synové Izraelští, a plakali před Hospodinem až do večera. I tázali se Hospodina těmi slovy: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho? Odpověděl Hospodin: Jděte proti nim.

²³In Izraelovi sinovi so šli gori in plakali pred GOSPODOM do večera in vprašali so GOSPODA, rekoč: Ali naj zopet grem bojevat se s sinovi Benjamina, brata svojega? GOSPOD veli: Pojdite gori zoper nje!

²⁴Tedy potýkali se synové Izraelští s syny Beniamin druhého dne.

²⁴In sinovi Izraelovi se približajo Benjaminovim sinovom drugi dan.

²⁵A vyšedše synové Beniamin z Gabaa na ně druhého dne, porazili z synů Izraelských opět osmnácte tisíc mužů na zem, vše mužů bojovných.

²⁵In Benjaminci planejo proti njini iz Gibee drugi dan, in zopet pobijejo na tla iz sinov Izraelovih osemnajst tisoč mož, ki so vsi izdirali meč.

²⁶Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.

²⁶Nato gredo gori vsi sinovi Izraelovi in vse ljudstvo in pridejo v Betel in plakajo in ostanejo ondi pred GOSPODOM, in so se postili tisti dan do večera in so darovali žgalne in mirovne daritve pred GOSPODOM.

²⁷I tázali se synové Izraelští Hospodina, (nebo tu byla truhla smlouvy Boží v těch dnech,

²⁷In sinovi Izraelovi vprašajo GOSPODA (zakaj skrinja zaveze Božje je tam bila v tistih dneh,

²⁸A Fínes syn Eleazara, syna Aronova, stál před ní v ten čas), řkouce: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho, čili tak necháme? Odpověděl Hospodin: Jděte, nebo zítra dám je v ruku vaši.

²⁸in Pinehas, sin Eleazarja, sina Aronovega, je stal pred njo tiste dni), rekoč: Ali naj zopet grem, da se bojujem s sinovi Benjamina, brata svojega, ali naj mirujem? In GOSPOD veli: Pojdite gori, zakaj jutri vam jih dam v roke.

²⁹Tedy Izraelští zdělali zálohy proti Gabaa všudy vůkol.

²⁹In Izrael postavi zasede proti Gibei vseokrog.

³⁰I šli synové Izraelští proti synům Beniamin dne třetího, a sšikovali se proti Gabaa, jako prvé jednou i podruhé.

³⁰Nato gredo sinovi Izraelovi gori proti Benjaminovim sinovom tretji dan in razvrste se zoper Gibeo kakor poprej.

³¹Vyšedše pak synové Beniamin proti lidu, odtrhli se od města, a počali bíti a mordovati lidu, jako prvé jednou i druhé po stezkách, (z nichž jedna šla k Bethel a druhá do Gabaa), i po poli, a okolo třidcíti mužů z Izraele.

³¹In sinovi Benjaminovi pridero proti ljudstvu, in ko se oddaljijo od mesta, začno pobijati nekatere iz ljudstva kakor poprej ob cestah, katerih ena gre gori v Betel, druga pa v Gibeo na polju, in usmrte okoli trideset mož iz Izraela.

³²A řekli synové Beniamin: Padají před námi jako i prvé. Synové pak Izraelští řekli byli: Utíkejme, abychom je odtrhli od města až k stezkám.

³²Tedaj reko sinovi Benjaminovi: Padajo pred nami kakor prvikrat. A sinovi Izraelovi reko: Bežimo, da jih odpeljemo od mesta na ceste!

³³A v tom všickni synové Izraelští vstavše z místa svého, sšikovali se v Baltamar; zálohy také Izraelovy vyskočily z místa svého z trávníků Gabaa.

³³In vstanejo sinovi Izraelovi s svojega kraja in se razvrste pri Baaltamarju; Izraelci, skriti v zasedi, pa planejo s svojega mesta, s planjave Gebe.

³⁴Tedy vyšlo proti Gabaa deset tisíc mužů vybraných ze všeho Izraele, a bitva se rozmáhala; oni pak nevěděli o tom, že je potkati mělo zlé.

³⁴In pridere proti Gibei deset tisoč izbranih mož iz vsega Izraela, in bitka je postala trda, a oni niso vedeli, da hiti nesreča nadnje.

³⁵I porazil Hospodin Beniamina před Izraelem, a zbili synové Izraelští z Beniaminských dne toho pětmecítma tisíc a sto mužů, vše bojovných.

³⁵In GOSPOD je udaril Benjamina pred sinovi Izraelovimi, da so sinovi Izraelovi pobili tisti dan iz Benjamincev petindvajset tisoč in sto mož, ki so vsi izdirali meč.

³⁶A vidouce synové Beniamin, že by poraženi byli, (nebo muži Izraelští ustupovali z místa Beniaminským, ubezpečivše se na zálohy, kteréž zdělali proti Gabaa.

³⁶In sinovi Benjaminovi so videli, da so poraženi. Kajti možje Izraelovi so dali Benjamincem prostora, ker so se zanesli na zasede, ki so jih bili postavili proti Gibei.

³⁷Zálohy pak pospíšily a obořily se na Gabaa, a rozvláčně troubivše zálohy, zbily všecko město ostrostí meče.

³⁷In zasedniki so hiteli in naskočili Gibeo in so se namerili na mesto in vse pobili z ostrino meča.

³⁸Měli pak muži Izraelští s zálohami jistý čas uložený, aby když by oni zapálili město,

³⁸Dogovorili so se pa možje Izraelovi z zasedniki, da napravijo, da se vali kvišku velik dim iz mesta.

³⁹Obrátili se synové Izraelští k boji. Beniaminští pak počali bíti a mordovati, a zbili z synů Izraelských okolo třidcíti mužů; nebo řekli: Jistě že padají před námi jako v první bitvě.

³⁹In obrnejo se možje Izraelovi v bitki, in Benjaminci jih začno biti in pomore iz Izraela okoli trideset mož; mislili so namreč: Zopet so poraženi pred nami kakor v prejšnji bitki.

⁴⁰Oheň pak počal vzhůru jíti z města, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpět, uzřeli, an vstupuje oheň města k nebi.)

⁴⁰Ko pa se iz mesta začne dim dvigati kakor steber, se Benjaminci ozro, in glej, vse mesto gre v plamenu proti nebu.

⁴¹A že muži Izraelští obrátili se, i zděšeni jsou muži Beniamin, nebo viděli, že zahynutí jim nastává.

⁴¹V tem se obrnejo možje Izraelovi, in možje Benjaminovi se prestrašijo, zakaj videli so, da jih je nesreča dohitela.

⁴²I utíkali před muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteří z měst vyšli, mordovali je mezi sebou.

⁴²Krenili so sicer pred možmi Izraelovimi na pot k puščavi, ali vojska je pritiskala za njimi; in tisti, ki pridejo iz mest, jih obkolijo in pobijejo.

⁴³A tak obklíčili Beniaminské, a honili i porazili je, od Manuha až naproti Gabaa k východu slunce.

⁴³In obsujejo Benjamince od vseh strani, jih podijo in jih poteptajo na njih počivališču tja do one strani ob Gibei proti solnčnemu vzhodu.

⁴⁴Tedy padlo Beniaminských osmnácte tisíc mužů; všickni ti byli muži silní.

⁴⁴In padlo je iz Benjamina osemnajst tisoč mož, vsi ti so bili hrabri možje.

⁴⁵Těch pak, kteříž obrátivše se, utíkali na poušť k skále Remmon, zpaběrovali po cestách pět tisíc mužů; potom honili je až k Gidom, a zbili z nich dva tisíce mužů.

⁴⁵In obrnejo se in beže proti puščavi, k Rimonski skali. Ali na tej cesti so jih pobili pet tisoč mož in so jim bili trdo za petami tja do Gidoma in so pobili izmed njih dva tisoč mož.

⁴⁶A tak bylo všech, kteříž padli v ten den z Beniaminských, pětmecítma tisíc mužů bojovných, vše mužů silných.

⁴⁶Tako je bilo vseh, ki so tisti dan padli iz Benjamina, petindvajset tisoč mož, ki so izdirali meč in so bili vsi hrabri možje.

⁴⁷I obrátilo se na poušť a uteklo k skále Remmon šest set mužů, kteříž zůstali v skále Remmon za čtyři měsíce.

⁴⁷Samo šeststo mož se obrne in zbeži v puščavo, k Rimonski skali, in ostanejo na Rimonski skali štiri mesece.A možje Izraelovi se zopet obrnejo na sinove Benjaminove in pobijejo z ostrino meča, kar jih je bilo v mestu, živino in vse, kar zasačijo; tudi vsa mesta, na katera so naleteli, požgo z ognjem.

⁴⁸Potom muži Izraelští navrátili se k synům Beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.

⁴⁸A možje Izraelovi se zopet obrnejo na sinove Benjaminove in pobijejo z ostrino meča, kar jih je bilo v mestu, živino in vse, kar zasačijo; tudi vsa mesta, na katera so naleteli, požgo z ognjem.