¹Muži pak Efraim řekli jemu: Co jsi nám to učinil, že jsi nepovolal nás, když jsi táhl k boji proti Madianským? A tuze se na něj domlouvali.

¹A efraimski možje mu reko: Zakaj si nam to storil, da nas nisi poklical, ko si šel v boj zoper Madiana? In ostro so se besedili ž njim.

²Jimž odpověděl: Zdaž jsem co takového provedl, jako vy? Zdaliž není lepší paběrování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo?

²On pa jim reče: Kaj sem storil sedaj jaz in kaj vi! Ni li pobirek Efraimov boljši nego vsa trgatev Abiezerjeva?

³V ruce vaše dal Bůh knížata Madianská Goréba a Zéba, a co jsem já mohl takového učiniti, jako vy? I spokojil se duch jejich k němu, když mluvil ta slova.

³Vam je dal Bog v roko madianska kneza, Oreba in Zeba, in sem li mogel storiti kaj takega kakor vi? In pomiril se je njih srd do njega, ko jim je tako govoril.

⁴Když pak přišel Gedeon k Jordánu, přešel jej, a tři sta mužů, kteříž byli s ním, ustalí, honíce nepřátely.

⁴In Gideon dospe k Jordanu in ga preide s tristo možmi, ki so bili pri njem, in čeprav trudni, so vendar podili.

⁵Protož řekl mužům Sochot: Dejte, prosím, po pecníku chleba lidu, kterýž za mnou jde, nebo ustali, a já honím Zebaha a Salmuna, krále ty Madianské.

⁵In reče možem v Sukotu: Dajte, prosim, ljudstvu, ki gre za menoj, nekoliko hlebov kruha, zakaj trudno je, in jaz se ženem za Zebahom in Zalmunom, kraljema Madiancev.

⁶I řekl jemu jeden z knížat Sochot: Což již moc Zebahova a Salmunova jest v ruce tvé, abychom dali vojsku tvému chleba?

⁶A sukotski plemenitaši reko: Je li mar pest Zebahova in Zalmunova že v roki tvoji, da bi dali vojski tvoji kruha?

⁷Jimž řekl Gedeon: Z té příčiny, když dá Hospodin Zebaha a Salmuna v ruku mou, tehdy zmrskám těla vaše trním a bodláčím z pouště té.

⁷Gideon reče: Dobro, ko mi da GOSPOD Zebaha in Zalmuna v roko, zmlatim vaše meso s trnjem iz puščave in z bodljikovjem.

⁸I táhl odtud do Fanuel, a podobně mluvil k nim, ale obyvatelé Fanuel odpověděli jemu tolikéž, jako muži Sochot.

⁸In pride gori v Penuel in jim govori enako; in možje v Penuelu mu odgovore, kakor so mu odgovorili Sukočani.

⁹I řekl obyvatelům Fanuel: Když se navrátím v pokoji, zbořím věži tuto.

⁹In tudi možem v Penuelu reče: Ko se vrnem v miru, razrušim ta stolp.

¹⁰Zebah pak a Salmun byli v Karkara spolu s vojsky svými, takměř patnácte tisíců, všickni, což jich bylo pozůstalo ze všeho vojska národů východních, zbitých pak bylo sto a dvadceti tisíc mužů bojovníků.

¹⁰Zebah in Zalmuna sta bila v Karkorju in njiju vojska ž njima, okoli petnajst tisoč mož, kar jih je preostalo od vse vojske Jutrovcev; kajti sto in dvajset tisoč jih je padlo, oboroženih z mečem.

¹¹I táhna Gedeon cestou bydlících v staních od východní strany Nobe a Jegbaa, udeřil na to vojsko, kteréžto vojsko sobě počínalo bezpečně.

¹¹In Gideon je šel gori po poti tistih, ki stanujejo v šatorih, proti jutru ob Nobahu in Jogbehi, in udari vojsko, kajti bila je brezskrbna.

¹²Když pak utíkali Zebah a Salmun, honil je, a jal oba dva ty krále Madianské, Zebaha a Salmuna, a všecko vojsko jejich předěsil.

¹²In Zebah in Zalmuna sta bežala, in ju je podil; in ujel je ta dva kralja Madiancev, Zebaha in Zalmuna, in razplašil je vso vojsko.

¹³I navracel se Gedeon syn Joasův z bitvy před východem slunce.

¹³In vrne se Gideon, sin Joasov, iz bitke od višine Heresa.

¹⁴I jav mládence z obyvatelů Sochotských, vyptával se ho; kterýž sepsal mu knížata Sochot a starší jeho, sedmdesáte sedm mužů.

¹⁴In zasači dečka izmed sukotskih mož in ga izpraša; in ta mu popiše sukotske plemenitaše in njih starejšine, sedeminsedemdeset mož.

¹⁵Přišed pak k obyvatelům Sochot, řekl: Aj, Zebah a Salmun, pro něž jste mi utrhali, řkouce: Zdali moc Zebaha a Salmuna jest v ruce tvé, abychom dali ustalým mužům tvým chleba?

¹⁵In pride k Sukočanom in reče: Glejte Zebaha in Zalmuna, ki ste me ž njima zasmehovali, govoreč: Ali je pest Zebahova in Zalmunova že v tvoji roki, da bi dali kruha utrujenim možem tvojim?

¹⁶Protož vzav starší města a trní s bodláčím z pouště té, dal na nich příklad jiným mužům Sochot.

¹⁶in vzame mestne starejšine in trnje iz puščave in bodljikovje in kaznuje ž njim sukotske može.

¹⁷I věži Fanuel rozbořil, a pobil muže města.

¹⁷Stolp v Penuelu pa podere in pomori može v mestu.

¹⁸Potom řekl Zebahovi a Salmunovi: Jací to byli muži, kteréž jste pobili na hoře Tábor? Odpověděli oni: Takoví jako ty, jeden každý na pohledění byl jako syn královský.

¹⁸In reče Zebahu in Zalmunu: Kakšni so bili tisti možje, ki sta jih umorila na Taboru? Odvrneta: Takšni so bili kakor ti: vsak lepe postave, kakor kraljevi otroci.

¹⁹I dí: Bratří moji, synové matky mé byli. Živť jest Hospodin, byste byli živili je, nepobil bych vás.

¹⁹In reče: Bili so moji bratje, matere moje sinovi; kakor res živi GOSPOD, ko bi jih bila pri življenju ohranila, ne bi vaju umoril.

²⁰Tedy řekl k Jeter prvorozenému svému: Vstaň, pobí je. Ale mládenček nevytáhl meče svého, proto že se bál, nebo byl ještě mládenček.

²⁰In veli Jeteru, prvencu svojemu: Vstani, umori ju! A deček ne izdere meča, kajti bal se je, ker je bil še mlad.

²¹I řekl Zebah a Salmun: Vstaň ty a oboř se na nás, nebo jaký jest muž, taková i síla jeho. Vstav tedy Gedeon, zabil Zebaha a Salmuna, a vzal halže, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich.

²¹Zebah in Zalmuna pa mu rečeta: Vstani ti in naju ubij, zakaj kakršen je mož, taka je njegova moč. In Gideon vstane in umori Zebaha in Zalmuna, in vzame lunice, ki so bile na vratu njiju velblodov.

²²Potom řekli muži Izraelští Gedeonovi: Panuj nad námi i ty i syn tvůj, také syn syna tvého, nebo vysvobodil jsi nás z ruky Madianských.

²²Tedaj reko možje Izraelci Gideonu: Bodi nam vladar, ti in sin tvoj in sina tvojega sin, ker si nas rešil roke Madiancev.

²³I odpověděl jim Gedeon: Nebuduť já panovati nad vámi, aniž panovati bude nad vámi syn můj, Hospodin panovati bude nad vámi.

²³Ali Gideon jim reče: Ne bodem vam vladar, tudi sin moj vam ne bode vladar; GOSPOD vam bodi vladar.

²⁴Řekl jim také Gedeon: Žádost tuto vzložím toliko na vás, abyste mi dali jeden každý náušnici z loupeží svých; (nebo náušnice zlaté měli, proto že Izmaelitští byli.)

²⁴Gideon pa jim še reče: Eno bi vas prosil: dajte mi vsakdo nosne obodce, ki ste jih uplenili. Kajti imeli so nosne obodce iz zlata, ker so bili Izmaelci.

²⁵I odpověděli: Rádi dáme. A prostřevše roucho, metali na ně každý náušnici z loupeží svých.

²⁵In reko: Radi jih damo. In razgrnejo oblačilo, in vsi mečejo nanje nosne obodce iz svojega plena.

²⁶Byla pak váha náušnic zlatých, kteréž vyžádal, tisíc a sedm set lotů zlata, kromě halží a zlatých jableček, i roucha šarlatového, kteréž na sobě měli králové Madianští, a kromě halží, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich.

²⁶In teža zlatih obodcev, ki jih je izprosil, je bila tisoč in sedemsto seklov zlata, brez lunic in naušnic in škrlatnih oblačil, ki sta jih nosila madianska kralja, in brez verižic, ki so jih njih velblodi imeli okoli vratu.

²⁷I udělal z toho Gedeon efod, a složil jej v městě svém Ofra. I smilnil tam všecken Izrael, chodě za ním, a byl Gedeonovi i domu jeho osídlem.

²⁷In Gideon je iz tega naredil naramnik in ga postavil v svojem mestu, v Ofri. In ves Izrael se je ondi vdajal nečistosti za njim; in to je bilo v zanko Gideonu in hiši njegovi.

²⁸Madianští pak sníženi jsou před syny Izraelskými, aniž potom pozdvihli hlavy své; a tak byla v pokoji země za čtyřidceti let ve dnech Gedeonových.

²⁸A Madianci so bili potlačeni pred Izraelovimi sinovi in niso več vzdignili glav svojih. In dežela je imela pokoj štirideset let v dnevih Gideonovih.

²⁹A odšed Jerobál syn Joasův, přebýval v domě svém.

²⁹In Jerub-baal, sin Joasov, je šel in prebival v svoji hiši.

³⁰Měl pak Gedeon sedmdesáte synů, kteříž pošli z bedr jeho; nebo měl žen mnoho.

³⁰Imel pa je Gideon sedemdeset sinov, ki so prišli iz ledja njegovega, zakaj imel je mnogo žen.

³¹Ženina také jeho, kterouž měl v Sichem, i ta porodila jemu syna, a dala mu jméno Abimelech.

³¹In priležnica njegova, ki je bila v Sihemu, mu je tudi rodila sina, in dal mu je ime Abimelek.

³²A když umřel Gedeon syn Joasův v starosti dobré, pochován jest v hrobě Joasa otce svého v Ofra Abiezeritského.

³²In Gideon, sin Joasov, je umrl v lepi starosti in je bil pokopan v grobu očeta svojega Joasa v Ofri Abiezritov.

³³Stalo se pak po smrti Gedeonově, že se odvrátili synové Izraelští a smilnili, jdouce za modlami, a vzali sobě Bále Berit za boha.

³³Ko pa je umrl Gideon, brž so se odvrnili sinovi Izraelovi in nečistovali za Baali in si postavili Baal-berita za boga.

³⁴A nerozpomenuli se synové Izraelští na Hospodina Boha svého, kterýž je vytrhl z ruky všech nepřátel jejich vůkol.

³⁴In niso se spominjali sinovi Izraelovi GOSPODA, svojega Boga, ki jih je bil otel iz roke vseh njih sovražnikov vseokrog;tudi niso izkazali usmiljenja hiši Jerub-baal-Gideonovi, kakor je on storil vse dobro Izraelu.

³⁵A neučinili milosrdenství s domem Jerobále Gedeona, jako on všecko dobré činil Izraelovi.

³⁵tudi niso izkazali usmiljenja hiši Jerub-baal-Gideonovi, kakor je on storil vse dobro Izraelu.