¹Nebo odšed Abimelech syn Jerobálův do Sichem k bratřím matky své, mluvil k nim i ke vší čeledi domu otce matky své, řka:

¹Abimelek pa, sin Jerub-baalov, je šel v Sihem k bratom matere svoje, in ogovori jih in vse sorodništvo hiše očeta matere svoje, rekoč:

²Mluvte, prosím, ke všechněm mužům Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužů, totiž všickni synové Jerobálovi, čili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a tělo vaše.

²Govorite, prosim, v ušesa vseh sihemskih meščanov: Kaj vam je bolje, da vam vlada sedemdeset mož, vsi sinovi Jerub-baalovi, ali da vam vlada eden? Pomnite tudi, da sem vaša kost in vaše meso.

³Tedy mluvili bratří matky jeho o něm ke všechněm mužům Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo řekli: Bratr náš jest.

³In govorili so bratje matere njegove vse te besede v ušesa vseh sihemskih meščanov. In nagnilo se je njih srce k Abimeleku, zakaj rekli so: Brat naš je.

⁴I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním.

⁴In dali so mu sedemdeset srebrnikov iz Baal-beritove hiše; in s temi si najme Abimelek praznoglavih in gizdavih mož, ki so hodili za njim.

⁵A přišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratří své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužů, na jednom kameni; toliko zůstal Jotam syn Jerobálův nejmladší, nebo se byl skryl.

⁵In pride v očeta svojega hišo v Ofri in umori brate svoje, sinove Jerub-baalove, sedemdeset mož na enem kamenu. Jotam pa, najmlajši sin Jerub-baalov, je ostal, ker se je bil skril.

⁶Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem.

⁶In zbero se vsi sihemski meščani in vsa družina v Milu in gredo ter postavijo Abimeleka za kralja pri spominskem hrastu, ki je v Sihemu.

⁷To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bůh.

⁷Ko to sporoče Jotamu, gre in stopi na vrh gore Garizima in povzdigne glas in zakliče, rekoč jim: Poslušajte me, gospoda sihemska, da Bog tudi vas sliši.

⁸Sešlo se některého času dříví, aby pomazalo nad sebou krále. I řekli olivě: Kraluj nad námi.

⁸Drevesa so šla, da si pomazilijo kralja, in so dejala oljki: Kraljuj nad nami!

⁹Jimžto odpověděla oliva: Zdali já, opustě svou tučnost, kterouž ctěn bývá Bůh i lidé, půjdu, abych byla postavena nad stromy?

⁹A oljka odgovori: Ali naj opustim maščobo svojo, s katero po meni časté Boga in človeka, in naj grem, da bi se vznašala nad drevesi?

¹⁰I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi.

¹⁰In drevesa reko smokovemu drevesu: Pridi ti in nam kraljuj!

¹¹Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy?

¹¹A smokva jim reče: Ali naj opustim sladkost svojo in svoj dobri sad in naj grem, da bi se vznašala nad drevesi?

¹²Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi.

¹²Nato reko drevesa vinski trti: Pridi ti in kraljuj nad nami!

¹³Jimž odpověděl vinný kořen: Zdali já, opustě své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, půjdu, abych postaven byl nad stromy?

¹³Vinska trta pa jim reče: Ali naj opustim sok svoj, ki razveseljuje Boga in človeka, in naj grem, da se vznašam nad drevesi?

¹⁴Naposledy řeklo všecko dříví bodláku: Poď ale ty a kraluj nad námi.

¹⁴Reko torej vsa drevesa bodljiki: Pridi pa ti in nad nami kraljuj!

¹⁵I odpověděl bodlák dříví: Jestliže v pravdě béřete vy mne sobě za krále, poďte, odpočívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheň z bodláku a spal cedry Libánské.

¹⁵In bodljika reče drevesom: Ako si me v resnici hočete pomaziliti za kralja, pridite, imejte zavetje pod senco mojo! Ako pa ne, naj pride ogenj iz bodljike in požre cedre libanonske.

¹⁶Tak i nyní, jestliže jste právě a upřímě učinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobře učinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu;

¹⁶Ako ste torej zvesto in pošteno ravnali, da ste si za kralja postavili Abimeleka, in ako ste dobro storili Jerub-baalu in hiši njegovi, ako ste mu poplačali delo rok njegovih

¹⁷(Nebo otec můj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských,

¹⁷(zakaj moj oče se je bojeval za vas in žrtvoval življenje svoje in vas je rešil iz roke Madiancev;

¹⁸Vy pak teď povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužů na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna děvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest);

¹⁸vi pa ste se danes vzdignili zoper očeta mojega hišo in ste umorili sinove njegove, sedemdeset mož na enem kamenu, in ste postavili Abimeleka, sina dekle njegove, za kralja sihemskim meščanom, ker je vaš brat):

¹⁹Jestliže, řku, právě a upřímě udělali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechť se veselí z vás;

¹⁹ako ste torej zvesto in pošteno ravnali z Jerub-baalom in s hišo njegovo ta dan, veselite se Abimeleka, tudi on naj se vas veseli!

²⁰Pakli nic, nechť vyjde oheň z Abimelecha a sžíře muže Sichemské i dům Mello, nechť vyjde také oheň od mužů Sichemských a z domu Mello a sžíře Abimelecha.

²⁰Ako pa ne, naj pride ogenj iz Abimeleka in požre sihemske meščane in hišo Milo, in pride naj ogenj iz sihemskih meščanov in iz hiše Mila in požre Abimeleka.

²¹Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zůstal tam, boje se Abimelecha bratra svého.

²¹Nato se umakne Jotam in pobegne, in uide v Beer in se ondi nastani, boječ se Abimeleka, brata svojega.

²²I panoval Abimelech nad Izraelem tři léta.

²²Ko pa je vladal Abimelek Izraelu tri leta,

²³Poslal pak Bůh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zpronevěřili se muži Sichemští Abimelechovi,

²³pošlje Bog hudega duha med Abimeleka in sihemske meščane; in Sihemljani so izdajalsko ravnali z Abimelekom,

²⁴Aby pomštěna byla křivda sedmdesáti synů Jerobálových, a aby krev jejich přišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteříž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratří své.

²⁴da pride osveta za nasilstvo, storjeno sedemdesetim sinovom Jerub-baalovim, in se njih kri povrne na Abimeleka, njih brata, ki jih je umoril, in na sihemske meščane, ker so mu ojačili roke, da ubije svoje brate.

²⁵Nebo učinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo ně tou cestou; kterážto věc povědína jest Abimelechovi.

²⁵In sihemski meščani so mu nastavili zasednike po vrhovih gorá, in ti so oplenjevali vse, ki so potovali mimo njih po cesti. In to se je sporočilo Abimeleku.

²⁶Syn pak Ebedův Gál, jda s bratřími svými, přišel do Sichem, i těšili se z něho muži Sichemští.

²⁶Gaal pa, sin Ebedov, pride s svojimi brati in se preseli v Sihem; in meščani sihemski so se zanesli nanj.

²⁷A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlačili i veselili se; a všedše do chrámu bohů svých, jedli a pili, a zlořečili Abimelechovi.

²⁷In gredo ven na njive in obirajo vinograde in tlačijo grozdje, in napravijo veselico ter gredo v svojega boga hišo in jedo in pijejo in preklinjajo Abimeleka.

²⁸Řekl pak Gál syn Ebedův: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálův, a Zebul úředník jeho? Služte raději mužům Emora, otce Sichemova; nebo proč my máme sloužiti tomuto?

²⁸In Gaal, sin Ebedov, reče: Kdo je Abimelek, in kaj je Sihem, da bi mu služili? Ni li on sin Jerub-baalov? in Zebul, ni li njegov upravitelj? Služite rajši možem Hemorja, očeta Sihemovega! Ker zakaj bi mi služili onemu?

²⁹Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I řekl Abimelechovi: Sbeř sobě vojsko, a vyjdi.

²⁹O da bi bilo to ljudstvo pod mojo roko, in odpravil bi Abimeleka! In sporočijo Abimeleku: Pomnoži vojsko svojo in pridi!

³⁰Uslyšav pak Zebul, úředník města toho, slova Gále syna Ebedova, rozhněval se náramně.

³⁰Ko pa zasliši Zebul, mestni poglavar, besede Gaala, sina Ebedovega, se razvname srd njegov.

³¹I poslal posly k Abimelechovi tajně, řka: Hle, Gál syn Ebedův i bratří jeho přišli do Sichem, a hle, bojovati budou s městem proti tobě.

³¹In v zvijači pošlje selstvo k Abimeleku in mu sporoči: Glej, Gaal, sin Ebedov, je prišel z brati svojimi v Sihem, in glej, silijo mesto, da se ti upre.

³²Protož nyní vstana nočně, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdělej zálohy v poli.

³²Sedaj torej, vstani po noči in ljudstvo, ki je pri tebi, in napravi zasedo na polju.

³³A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeříš na město, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobě, učiníš jemu to, což se naskytne ruce tvé.

³³Zjutraj pa, ko vzide solnce, vstani zgodaj in plani na mesto; in glej, ko pride on in ljudstvo, ki je pri njem, tebi nasproti, lahko jim storiš, kar premoreš.

³⁴A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a učinili zálohy u Sichem na čtyřech místech.

³⁴In Abimelek vstane po noči in vse ljudstvo, ki je bilo pri njem, in se skrijejo v zasedi proti Sihemu v štirih četah.

³⁵I vyšel Gál syn Ebedův, a postavil se v bráně města; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh.

³⁵In Gaal, sin Ebedov, pride ven in se postavi ob vhodu v mestna vrata. Abimelek pa vstane iz zasede in ljudstvo, ki je bilo pri njem.

³⁶A uzřev Gál ten lid, řekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpověděl Zebul: Stín hor vidíš, jako nějaké lidi.

³⁶In ko vidi Gaal ljudstvo, reče Zebulu: Glej, neko ljudstvo prihaja doli z vrhov gorá. Zebul pa mu odgovori: Vidiš senco gorá in zdi se ti, da so ljudje.

³⁷Tedy opět promluvil Gál, řka:Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim.

³⁷A Gaal zatrdi zopet in reče: Glej, ljudstvo prihaja z viška dežele, in ena četa gre sem po cesti k Hrastu čarovnikovemu.

³⁸Řekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti němu.

³⁸Tedaj mu reče Zebul: Kje so zdaj usta tvoja, ki so dejala: Kdo je Abimelek, da bi mu služili? Ni li to tisto ljudstvo, ki si ga zaničeval? Sedaj pa pojdi vendar in bojuj se ž njim!

³⁹I vytáhl Gál před lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi.

³⁹In Gaal je šel na čelu sihemskih meščanov in se je bojeval zoper Abimeleka.

⁴⁰Ale Abimelech honil ho utíkajícího před tváří svou, a padlo raněných mnoho až k bráně.

⁴⁰Toda Abimelek ga zapodi v beg, in zbeži pred njim; in mnogo jih je popadalo ubitih na poti do mestnih vrat.

⁴¹Zůstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratří jeho, aby nezůstávali v Sichem.

⁴¹In Abimelek je prebival v Arumi; Zebul pa je pregnal Gaala in brate njegove, da niso smeli bivati v Sihemu.

⁴²Nazejtří pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi.

⁴²In ko se drugi dan ljudstvo odpravi na polje, se to sporoči Abimeleku.

⁴³Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je.

⁴³In vzame svoje ljudstvo in ga razdeli v tri čete in preži v zasedi na polju; in pogleda, in glej, ljudstvo gre iz mesta, in plane nadnje ter jih pobije.

⁴⁴Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeřili na ně a postavili se u brány města, druzí pak dva houfové obořili se na všecky ty, kteříž byli v poli, a zbili je.

⁴⁴Abimelek namreč in četa, ki je bila pri njem, jih zaskoči in se postavi ob vhodu v mestna vrata; drugi dve četi pa naskočita vse, ki so bili na polju, ter jih pobijeta.

⁴⁵Abimelech pak dobýval města celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v něm byl, pobil, a zbořiv město, posál je solí.

⁴⁵In Abimelek se je bojeval zoper mesto ves tisti dan in ga dobil, in je pobil ljudstvo, ki je bilo v njem; in mesto je razdejal in ga posul s soljo.

⁴⁶Uslyševše pak všickni muži věže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit.

⁴⁶Ko pa to slišijo vsi gospodje sihemskega gradiča, stopijo v hram hiše boga Berita.

⁴⁷A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži věže Sichemské.

⁴⁷In sporoči se Abimeleku, da so se zbrali vsi gospodje sihemskega gradiča.

⁴⁸Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já.

⁴⁸In Abimelek gre na goro Zalmon, on in vse ljudstvo, ki je bilo ž njim; in vzame sekiro v roko in odseka vejo z drevja, jo vzdigne in položi na ramo svojo in veli ljudstvu, ki je bilo ž njim: Kar ste me videli storiti, hitro storite po moje.

⁴⁹I uťal sobě jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemřeli tam všickni muži věže Sichemské téměř tisíc mužů a žen.

⁴⁹In odseka tudi vse ljudstvo, sleherni svojo vejo, in gredo za Abimelekom in polože veje okrog hrama in zažgo ž njimi hram, tako da poginejo vsi ljudje na sihemskem gradiču, okoli tisoč mož in žen.

⁵⁰Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho.

⁵⁰Potem gre Abimelek proti Tebezu in ga oblega in dobi.

⁵¹Byla pak věže pevná u prostřed města, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni přední města toho, a zavřeli po sobě, vstoupivše na vrch věže.

⁵¹Ali sredi mesta je bil močan stolp, kamor so zbežali vsi možje in žene in vsi mestni prvaki, in so zaprli za sabo in stopili na stolpovo streho.

⁵²Tehdy přišed Abimelech až k věži, dobýval jí, a přistoupil až ke dveřím věže, aby je zapálil ohněm.

⁵²In Abimelek pride do stolpa in se bojuje zoper njega in pristopi do samih duri v stolp, da jih zažge.

⁵³V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho.

⁵³Neka žena pa vrže vrhnji kamen ročnega mlina Abimeleku na glavo in mu razbije lobanjo.

⁵⁴A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, řekl jemu: Vytrhni meč svůj a zabí mne, aby potom nepravili o mně: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umřel.

⁵⁴Tedaj pokliče Abimelek hitro mladeniča, ki mu je nosil orožje, in mu veli: Potegni svoj meč in me umori, da ne poreko o meni: Žena ga je ubila. In njegov hlapec ga prebode, da je umrl.

⁵⁵Uzřevše pak synové Izraelští, že by umřel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému.

⁵⁵Ko pa vidijo možje Izraelovi, da je Abimelek mrtev, odide vsak v svoj kraj.

⁵⁶A tak odměnil Bůh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratří svých.

⁵⁶Tako je Bog poplačal Abimeleku zlo, ki ga je storil očetu svojemu, umorivši sedemdeset bratov svojih;tudi vse zlo sihemskih mož je Bog povrnil na njih glavo; in prišlo je nadnje prokletje Jotama, sina Jerub-baalovega.

⁵⁷Tolikéž i všecku nešlechetnost mužů Sichemských vrátil Bůh na hlavu jejich, a přišlo na ně zlořečení Jotama syna Jerobálova.

⁵⁷tudi vse zlo sihemskih mož je Bog povrnil na njih glavo; in prišlo je nadnje prokletje Jotama, sina Jerub-baalovega.