¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin.

²Véli Aronu in sinom njegovim, da naj zdržljivo rabijo svete reči, ki jih sinovi Izraelovi meni posvečujejo, in svetega imena mojega naj ne onečaščajo: jaz sem GOSPOD.

³Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin.

³Reci jim: Kdorkoli iz semena vašega po vseh prihodnjih rodovih vaših se približa svetim rečem, ki jih sinovi Izraelovi posvečujejo GOSPODU, ko ima nečistoto svojo na sebi, ta duša bodi iztrebljena izpred obličja mojega. Jaz sem GOSPOD.

⁴Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení,

⁴Vsak iz semena Aronovega, ki je gobav ali ima tok, naj ne uživa svetih reči, dokler ni čist. In kdor se dotakne česarkoli, kar je nečisto od mrtveca, ali njega, ki ima semenotok,

⁵Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho:

⁵ali kdor se dotakne katere golazni, ki onečiščuje, ali človeka, od katerega lahko naleze nečistoto, kakršnakoli bodi nečistota njegova:

⁶Člověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou.

⁶tisti, ki se takega dotakne, nečist bode do večera; in ne uživa naj svetih reči, temuč izkoplji telo svoje v vodi.

⁷A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest.

⁷In ko zajde solnce, bode čist, in potem sme jesti od svete reči, ker to mu je v živež.

⁸Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.

⁸Mrline in raztrganega živinčeta ne jej nihče, da bi se s tem ognusil. Jaz sem GOSPOD.

⁹Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich.

⁹Pazijo naj torej, da izpolnijo povelja moja, da si ne nakopljejo greha ter vsled tega umrjo, ker so oskrunili sveto. Jaz sem GOSPOD, ki jih posvečujem.

¹⁰Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených.

¹⁰Noben tujec naj ne jé svetih reči; gostač in najemnik duhovnikov ne smeta jesti svetega.

¹¹Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho.

¹¹Ako pa duhovnik kupi koga za denar, ta sme jesti od tega; in kateri so rojeni v hiši njegovi, naj uživajo kruh njegov.

¹²Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti.

¹²In če se duhovnikova hči omoži s tujcem, ne sme jesti od podviga svetih reči.

¹³Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho.

¹³Ako je pa duhovnikova hči ovdovela ali se ločila in nima otrok, pa se vrne v hišo očeta svojega in tu biva kakor v mladosti svoji, sme jesti kruh očeta svojega; ali noben tujec naj ne jé od njega.

¹⁴Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou,

¹⁴Kdor bi pa jedel sveto ponevedoma, naj pridene peti del k temu in povrne duhovniku tisto sveto reč.

¹⁵Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu,

¹⁵Nikar naj duhovniki ne oskrunijo svetih reči, ki jih sinovi Izraelovi poklanjajo GOSPODU,

¹⁶A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji.

¹⁶da jih ne obremene s krivico krivde, ko uživajo njih svete reči; zakaj jaz sem GOSPOD, ki jih posvečujem.

¹⁷Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:

¹⁷In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

¹⁸Mluv k Aronovi a k synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteříž jsou v Izraeli, obětovali obět svou vedlé všech slibů svých, vedlé všech darů dobrovolných svých, kteréž by obětovali Hospodinu v obět zápalnou:

¹⁸Govori Aronu in sinom njegovim in vsem sinom Izraelovim ter jim reci: Kdorkoli iz hiše Izraelove in izmed tujcev v Izraelu prinese darilo svoje, bodisi kaj obljubljenega ali kaj prostovoljnega, kar prinašajo GOSPODU v žgalno daritev:

¹⁹Z dobré vůle své obětovati budete samce bez poškvrny, z skotů, z ovcí a z koz.

¹⁹da bi bili milo sprejeti, darujte brezhibnega samca, od govedi, od ovac ali koz.

²⁰Což by koli mělo na sobě vadu, nebudete toho obětovati; nebo nebude příjemné od vás.

²⁰Ničesar takega, na čemer je hiba, ne darujte, ker ne bo blagovoljno sprejeto za vas.

²¹Pakli by kdo obětoval obět pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svůj, aneb dobrovolný dar, buď z skotů, aneb z bravů; ať jest bez vady, aby bylo příjemné; nebudeť žádné poškvrny na něm.

²¹In če kdo prinese mirovno daritev GOSPODU, da izpolni posebno obljubo, ali kot prostovoljno darilo, od govedi ali drobnice: bodi popolno, da bi bilo milo sprejeto, nobene hibe naj ne bo na tem.

²²Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhřivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobětujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé oběti na oltář Hospodinův.

²²Slepo ali polomljeno ali pohabljeno ali kozavo ali garjavo ali krastavo: teh ne prinašajte GOSPODU in teh ne devajte v ognjeno daritev na oltar za GOSPODA.

²³Vola neb dobytče s nedorostlými neb přerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obětovati je budeš, ale za slib nebude příjemný.

²³Govedo ali ovco, ki ima predolg ali prekratek kak ud, smeš darovati kot prostovoljen dar, ali kot izpolnitev obljube ne bo milo sprejeto.

²⁴Ztlačeného aneb ztlučeného, odtrženého, vykleštěného nebudete obětovati Hospodinu; neučiníte toho v zemi vaší.

²⁴Ujalovljenega s stisnjenjem ali zmečkanjem ali odtrganjem ali skopljenjem ne darujte GOSPODU, in kaj takega ne delajte v svoji deželi.

²⁵A z ruky cizozemce nebudete obětovati chleba Bohu svému ze všech těch věcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou příjemné od vás.

²⁵Tudi iz tujčeve roke ne darujte nič takega kot kruh Boga svojega; zakaj pokvara, hiba je na tem, ne bo milo sprejeto za vas.

²⁶Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²⁶In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²⁷Vůl neb beran, aneb koza, když se urodí, za sedm dní při matce své zanecháno bude, osmého pak dne i potom bude přijemné k oběti ohnivé Hospodinu.

²⁷Ko se stori tele, ovca ali koza, naj ostane sedem dni pri materi svoji, od osmega dne pa in poslej bode ugodno za darilo v ognjeno daritev GOSPODU.

²⁸Krávy pak a dobytčete s mladým jeho nezabijete jednoho dne.

²⁸Bodisi pa krava ali ovca, nje in njenega mladiča ne koljite isti dan.

²⁹A když byste obětovali obět chvály Hospodinu, dobrovolně ji obětovati budete.

²⁹In ko darujete zahvalno daritev GOSPODU, darujte jo tako, da boste milo sprejeti.

³⁰V tentýž den snědena bude a nepozůstavíte z ní ničeho až do jitra: Já jsem Hospodin.

³⁰Tisti dan jo zaužijte, nič je ne pustite do jutra; jaz sem GOSPOD.

³¹Protož ostříhejte přikázaní mých a čiňte je: Já jsem Hospodin.

³¹Pazite torej na moje zapovedi in jih izpolnjujte. Jaz sem GOSPOD.

³²A nepoškvrňujte jména svatého mého, i buduť posvěcen u prostřed synů Izraelských: Já jsem Hospodin posvětitel váš,

³²In ne onesvečujte imena svetosti moje, da bom posvečen med sinovi Izraelovimi. Jaz sem GOSPOD, ki vas posvečujem,ki sem vas odpeljal iz dežele Egiptovske, da bi vam bil Bog. Jaz sem GOSPOD.

³³Kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já jsem Hospodin.

³³ki sem vas odpeljal iz dežele Egiptovske, da bi vam bil Bog. Jaz sem GOSPOD.