¹Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²Mluv k synům Izraelským a rci jim: Slavnosti Hospodinovy, kteréž nazývati budete shromáždění svatá, tyto jsou slavnosti mé:

²Govori sinom Izraelovim in jim reci: Prazniki GOSPODOVI, ki jih razglasite za sveta zborovanja, le-ti so prazniki moji.

³Šest dní dělati budete, dne pak sedmého sobota odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech příbytcích vašich.

³Šest dni naj se opravlja delo, a sedmi dan je sobota prazničnega počitka, sveto zborovanje; nobenega posla ne opravljajte: počitek je GOSPODU po vseh prebivališčih vaših.

⁴Protož tyto jsou slavnosti Hospodinovy, shromáždění svatá, kteréž slaviti budete v časy jich určité:

⁴To so prazniki GOSPODOVI, sveta zborovanja, ki jih razglasíte v njih določenih časih.

⁵Měsíce prvního, čtrnáctého dne téhož měsíce u večer bude Fáze Hospodinovo.

⁵Prvi mesec, štirinajsti dan meseca proti večeru, je pasha GOSPODOVA.

⁶A patnáctého dne téhož měsíce svátek přesnic bude Hospodinu; za sedm dní přesné chleby jísti budete.

⁶In petnajsti dan tega meseca je praznik opresnih kruhov GOSPODU: sedem dni jejte opresnine.

⁷Dne prvního sbor svatý míti budete; žádného díla robotného nebudete dělati.

⁷Prvi dan imejte sveto zborovanje; nobenega službenega dela ne opravljajte.

⁸Ale obětovati budete obět ohnivou Hospodinu za sedm dní. Dne také sedmého sbor svatý bude; žádného díla robotného nebudete dělati.

⁸In sedem dni darujte ognjene daritve GOSPODU; sedmi dan je sveto zborovanje, nobenega službenega dela ne opravljajte.

⁹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

¹⁰Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, a žíti budete obilí její, tedy přinesete snopek prvotiny žně vaší k knězi.

¹⁰Govóri sinovom Izraelovim in jim véli: Ko pridete v deželo, ki vam jo jaz dam, in boste želi letino njeno, prinesite prvi snop žetve svoje k duhovniku.

¹¹Kterýž obraceti bude sem i tam snopek ten před Hospodinem, aby byl příjemnou obětí za vás; nazejtří po sobotě obraceti jej bude kněz.

¹¹In on majaj snop pred GOSPODOM, da bo milo sprejet za vas; zjutraj po soboti naj ga maja duhovnik.

¹²Kterého dne obraceti budete snopek ten, téhož zabijete beránka ročního bez poškvrny v obět zápalnou Hospodinu.

¹²Tisti dan pa, ko darujete snop z majanjem, prinesite brezhibno enoletno jagnje v žgalno daritev GOSPODU;

¹³Též i obět suchou jeho, dvě desetiny mouky bělné olejem zadělané, v obět ohnivou Hospodinu u vůni příjemnou, a mokrou obět jeho, vína čtvrtý díl míry hin.

¹³in ž njo vred jedilno daritev: dve desetinki bele moke, pomešane z oljem, kot ognjeno daritev GOSPODU v prijeten duh; in ž njo vred pitno daritev: vina, četrtino hina.

¹⁴Chleba pak, ani pražmy, ani zrní vymnutého nebudete jísti, až právě do toho dne, když obětovati budete obět Bohu svému. Ustanovení to věčné bude v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.

¹⁴A kruha in opraženega zrnja in svežega žita ne jejte prav do tistega dne, ko prinesete darilo Bogu svojemu: večna postava je to za prihodnje rodove vaše po vseh prebivališčih vaših.

¹⁵Počtete sobě také od prvního dne po sobotě, ode dne, v němž jste obětovali snopek sem i tam obracení, (plných sedm téhodnů ať jest),

¹⁵Potem štejte od prvega dne po soboti, od dneva, ko ste prinesli snop v dar majanja, sedem celih tednov naj bode;

¹⁶Až do prvního dne po sedmém téhodni, sečtete padesáte dní, a tehdy obětovati budete novou obět suchou Hospodinu.

¹⁶do jutra po sedmi soboti štejte petdeset dni, in tedaj darujte novo jedilno daritev GOSPODU.

¹⁷Z příbytků svých přinesete chleby sem i tam obracení, dva bochníky ze dvou desetin mouky bělné budou; kvašené je upečete, prvotiny jsou Hospodinu.

¹⁷Iz prebivališč svojih prinesite dva hleba za majanje, iz dveh desetink bele moke, pečena s kvasom, kot prvine GOSPODU.

¹⁸A s tím chlebem obětovati budete sedm beránků ročních bez vady, a volka mladého jednoho, a skopce dva; obět zápalná budou Hospodinu, s obětmi svými suchými i mokrými, obět ohnivá vůně spokojující Hospodina.

¹⁸In s kruhom vred prinesite sedem brezhibnih, enoletnih jagnjet in mladega junca in dva ovna, ki naj bodo v žgalno daritev GOSPODU, in obenem jedilno in pitno daritev, ki k njim gre: ognjena žrtev bodi v prijeten duh GOSPODU.

¹⁹Zabijete také kozla jednoho za hřích, a dva beránky roční k oběti pokojné.

¹⁹In darujte kozla v daritev za greh in dve enoletni jagnjeti v mirovno daritev.

²⁰I bude je kněz sem i tam obraceti s chleby prvotin v obět sem i tam obracení před Hospodinem, i s těmi dvěma beránky; a budou svaté věci Hospodinu, a dostanou se knězi.

²⁰In majaj jih duhovnik s kruhom prvin kot daritev majanja pred GOSPODOM z dvema jagnjetoma vred: sveti naj bodo GOSPODU v prid duhovniku.

²¹I vyhlásíte v ten den slavnost, shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati. Ustanovení to bude věčné ve všech příbytcích vašich, v pronárodech vašich.

²¹In razglasite istega dne: Sveto zborovanje vam bodi, nobenega službenega dela ne opravljajte! Večna postava bode to po vseh prebivališčih vaših od roda do roda. –

²²A když budete žíti obilé krajiny vaší, nesežneš všeho až do konce pole svého, a pozůstalých klasů po žni své nebudeš sbírati; chudému a příchozímu zanecháš jich: Já jsem Hospodin Bůh váš.

²²In ko žanjete letino dežele svoje, ne požanji docela obmejkov njive svoje in ne pobiraj ob žetvi popuščenega klasja: pusti jih ubožcu in tujcu. Jaz sem GOSPOD, Bog vaš.

²³Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²³In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²⁴Mluv synům Izraelským takto: Měsíce sedmého, v první den téhož měsíce, budete míti odpočinutí, památku troubení, shromáždění svaté držíce.

²⁴Govóri sinom Izraelovim in reci: Prvi dan sedmega meseca vam bodi slavnosten počitek, spomin s trobentanjem, sveto zborovanje.

²⁵Žádného díla robotného nebudete dělati, a budete obětovati obět ohnivou Hospodinu.

²⁵Nikakršnega službenega posla ne opravljajte in darujte ognjeno daritev GOSPODU.

²⁶Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²⁶In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²⁷Desátý pak den každého měsíce sedmého den očišťování jest. Shromáždění svaté míti budete, a ponižovati budete životů svých, a obětovati obět ohnivou Hospodinu.

²⁷Ali deseti dan tega sedmega meseca je slavnostni dan sprave: sveto zborovanje imejte in pokoríte duše svoje ter darujte ognjeno daritev GOSPODU.

²⁸Žádného díla nebudete dělati v ten den; nebo den očišťování jest, k očišťování vás před Hospodinem Bohem vaším.

²⁸Nobenega dela ne opravljajte tisti dan, zakaj slavnostni dan sprave je, da se izvrši poravnava za vas pred GOSPODOM, Bogom vašim.

²⁹A všeliká duše, kteráž by neponižovala se toho dne, vyhlazena bude z lidu svého.

²⁹Kajti vsaka duša, ki se ne pokori tisti dan, bodi iztrebljena izmed ljudstva svojega.

³⁰Kdož by koli dílo nějaké dělal toho dne, zatratím člověka toho z lidu jeho.

³⁰In vsako dušo, ki bi opravljala kakršnokoli delo tisti dan, hočem pogubiti izmed njenega ljudstva.

³¹Žádného díla nedělejte. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.

³¹Nobenega dela ne opravljajte: večna je to postava za prihodnje rodove vaše po vseh prebivališčih vaših.

³²Sobotu odpočinutí míti budete, když ponižovati budete duší svých, devátého dne téhož měsíce u večer; od večera až do druhého večera držeti budete sobotu svou.

³²Sobota prazničnega počitka vam bodi, in pokorite duše svoje, na večer devetega dne meseca, od večera do večera praznujte soboto svojo.

³³Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

³³In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

³⁴Mluv synům Izraelským a rci: Každého patnáctého dne měsíce sedmého slavnost stánků za sedm dní bude Hospodinu.

³⁴Govóri sinom Izraelovim in reci: Petnajsti dan tega sedmega meseca je praznik šatorov sedem dni GOSPODU.

³⁵Dne prvního shromáždění svaté bude; žádného díla robotného nebudete dělati.

³⁵Prvi dan bodi sveto zborovanje, nobenega službenega dela ne opravljajte.

³⁶Za sedm dní obětovati budete obět ohnivou Hospodinu. Dne osmého shromáždění svaté míti budete, a obětovati budete obět ohnivou Hospodinu; svátek jest, žádného díla robotného nebudete dělati.

³⁶Sedem dni darujte ognjeno daritev GOSPODU, osmi dan imejte sveto zborovanje in darujte ognjeno daritev GOSPODU; slovesno zborovanje je, nobenega službenega dela ne opravljajte.

³⁷To jsou slavnosti Hospodinovy, kteréž slaviti budete, mívajíce shromáždění svatá, abyste v nich obětovali obět ohnivou Hospodinu, zápal, obět suchou, obět pokojnou, a oběti mokré, jedno každé ve dni svém,

³⁷To so prazniki GOSPODOVI, ki jih razglasite za sveta zborovanja, da se daruje ognjena daritev GOSPODU, žgalna in jedilna, klalna in pitna daritev, kolikor je za vsak dan določeno,

³⁸Kromě sobot Hospodinových, a kromě darů vašich, i všech slibů vašich a kromě všech dobrovolných obětí vašich, kteréž dávati budete Hospodinu.

³⁸razen sobot GOSPODOVIH in razen drugih daril vaših in razen vseh vaših obljub in razen vseh prostovoljnih daritev, ki jih dajete GOSPODU.

³⁹A však dne patnáctého toho měsíce sedmého, když byste shromáždili úrody země, světiti budete svátek Hospodinův za sedm dní. Dne prvního odpočinutí bude, tolikéž dne osmého bude odpočinutí.

³⁹Ali petnajsti dan sedmega meseca, ko boste spravili pridelke zemlje, obhajajte praznik GOSPODOV sedem dni; prvi dan bodi prazničen počitek in osmi dan bodi prazničen počitek.

⁴⁰A naberouce sobě dne prvního ovoce z stromů krásných, a ratolestí palmových, a větvoví z stromů hustých, a vrbí od potoku, veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým za sedm dní.

⁴⁰In prvi dan si vzemite sadja žlahtnih dreves in palmovih mladik in vej z listnatih dreves in vrbja od potoka, in veselite se pred GOSPODOM, Bogom svojim, sedem dni.

⁴¹A tak držeti budete ten svátek Hospodinův za sedm dní každého roku. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich; každého měsíce sedmého slaviti jej budete.

⁴¹In obhajajte to kot praznik GOSPODU sedem dni v letu: večna to je postava za prihodnje rodove vaše; v sedmem mesecu praznujte to.

⁴²V staních zůstanete za sedm dní. Kdožkoli doma zrozený jest v Izraeli, v staních zůstávati budete,

⁴²In prebivali boste v šatorih iz zelenja sedem dni; vsak, kdor se je rodil v Izraelu, naj prebiva v šatorih:

⁴³Aby věděli potomci vaši, že jsem choval v staních syny Izraelské, když jsem je vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.

⁴³da bi vedeli prihodnji rodovi vaši, da sem dal sinovom Izraelovim prebivati v šatorih, ko sem jih vodil iz dežele Egiptovske. Jaz sem GOSPOD, Bog vaš.In naznanil je Mojzes praznike GOSPODOVE sinovom Izralovim.

⁴⁴I oznámil Mojžíš slavnosti Hospodinovy synům Izraelským.

⁴⁴In naznanil je Mojzes praznike GOSPODOVE sinovom Izralovim.