¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.

²Ukaži sinovom Izraelovim, naj ti prineso čistega, iztolčenega oljkovega olja za svetilo, da bi gorele svetilnice neprestano.

³Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.

³Zunaj zagrinjala, ki visi pred pričevanjem, v shodnem šatoru naj jih postavlja Aron, da svetijo od večera do jutra pred GOSPODOM neprestano: večna to bodi postava za prihodnje rodove vaše.

⁴Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.

⁴Na čistem svečniku naj razpostavlja svetilnice pred GOSPODOM neprestano.

⁵A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.

⁵In vzemi bele moke in speci iz nje dvanajst hlebov; iz dveh desetink bodi vsak hleb.

⁶A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.

⁶In polóži jih v dve vrsti, po šest na vrsto, na čisto mizo pred GOSPODOM.

⁷Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.

⁷In vrh vsake vrste deni čistega kadila, ki bodi kruhov spomin, ognjena daritev GOSPODU.

⁸Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.

⁸Vsako soboto naj jih razvršča duhovnik pred GOSPODOM neprestano; od strani sinov Izraelovih je to večna zaveza.

⁹I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.

⁹In naj bodo Aronovi in sinov njegovih, da jih jedo na svetem kraju; zakaj to je presveto njemu od ognjenih daritev GOSPODOVIH po večni določbi.

¹⁰Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.

¹⁰In pride sin izraelske žene, čigar oče pa je bil Egipčan, med sinove Izraelove, in spreta se v taborišču sin izraelske žene in neki Izraelec.

¹¹I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)

¹¹In sin izraelske žene zasramuje ime Božje in preklinja. Pa ga pripeljejo k Mojzesu. In materi njegovi je bilo ime Šelomita, hči Dibrijeva, iz Danovega rodu.

¹²A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.

¹²In ga denejo v zapor, dokler ne prejmejo odgovora, kaj veli GOSPOD.

¹³Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹³Tedaj ogovori GOSPOD Mojzesa, rekoč:

¹⁴Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.

¹⁴Izpelji tistega preklinjalca ven iz taborišča, in vsi, ki so ga slišali, naj mu položé roke svoje na glavo, in naj ga vsa občina posuje s kamenjem.

¹⁵Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.

¹⁵Sinom Izraelovim pa sporóči, govoreč: Kdorkoli preklinja Boga svojega, bo nosil greh svoj.

¹⁶Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.

¹⁶In kdor zasramuje ime GOSPODOVO, mora umreti; brez ugovora naj ga vsa občina omeče s kamenjem: tujca in rojaka, ko zasramuje to ime, naj usmrte.

¹⁷Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.

¹⁷In kdor ubije kateregakoli človeka, mora umreti;

¹⁸Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.

¹⁸kdor pa ubije katero živino, jo mora povrniti: življenje za življenje.

¹⁹Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:

¹⁹In kdor povzroči poškodbo bližnjemu svojemu, naj se mu stori, kakor je storil:

²⁰Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.

²⁰rano za rano, oko za oko, zob za zob; kakor je prizadel poškodbo človeku, tako naj se mu povrne.

²¹Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.

²¹Kdor torej ubije živino, naj se pobota, kdor pa ubije človeka, naj umrje.

²²Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

²²Ista sodba bodi pri vas za tujca in za rojaka; zakaj jaz sem GOSPOD, Bog vaš.In Mojzes sporoči to sinovom Izraelovim. In izpeljejo tistega, ki je preklinjal, ven iz šatorišča ter ga posujejo s kamenjem. In storili so sinovi Izraelovi, kakor je bil GOSPOD zapovedal Mojzesu.

²³Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

²³In Mojzes sporoči to sinovom Izraelovim. In izpeljejo tistega, ki je preklinjal, ven iz šatorišča ter ga posujejo s kamenjem. In storili so sinovi Izraelovi, kakor je bil GOSPOD zapovedal Mojzesu.