¹I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.

¹Zgodi se pa tiste dni, da izide povelje od cesarja Avgusta, naj se popiše ves svet.

²(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)

²To popisovanje je bilo prvo, ko je vladal v Siriji Cireniji.

³I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.

³In šli so vsi, da se zapišejo, vsak v svoje mesto.

⁴Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)

⁴Napoti pa se tudi Jožef iz Galileje, iz mesta Nazareta, v Judejo, v mesto Davidovo, ki se imenuje Betlehem, ker je bil iz hiše in rodovine Davidove,

⁵Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.

⁵da se zapiše z Marijo, zaročeno mu ženo, ki je bila noseča.

⁶I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.

⁶Zgodi se pa, ko sta bila tam, da se dopolnijo dnevi, da porodi.

⁷I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.

⁷In rodi sina svojega prvenca ter ga povije v plenice in ga položi v jasli, ker jima ni bilo prostora v prenočišču.

⁸A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.

⁸In pastirji so čuli v tistem kraju pod milim nebom in so stražili po noči svojo čredo.

⁹A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

⁹In angel Gospodov pristopi k njim, in slava Gospodova jih obsije, in silno se prestrašijo.

¹⁰Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.

¹⁰In angel jim reče: Ne bojte se, kajti glejte, oznanjam vam veliko veselje, ki bo vsemu ljudstvu:

¹¹Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.

¹¹Ker vam se je danes rodil Zveličar, ki je Kristus Gospod, v mestu Davidovem.

¹²A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.

¹²In to vam bodi znamenje: Našli boste dete v plenice povito, ležeče v jaslih.

¹³A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

¹³In hipoma se pokaže z angelom množica nebeške vojske, ki so hvalili Boga in govorili:

¹⁴Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

¹⁴Slava na višavah Bogu in na zemlji mir ljudem, ki so mu po volji.

¹⁵I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

¹⁵In zgodi se, ko odidejo angeli od njih v nebesa, pa reko pastirji med seboj: Pojdimo do Betlehema in poglejmo to reč, ki se je zgodila, ki nam jo je oznanil Gospod.

¹⁶I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

¹⁶In pridejo jadrno in najdejo Marijo in Jožefa in dete, da leži v jaslih.

¹⁷A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.

¹⁷Ko ga pa vidijo, oznanijo vest, ki jim je bila povedana o tem detetu.

¹⁸I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

¹⁸In vsi, ki slišijo, se čudijo temu, kar jim pripovedujejo pastirji.

¹⁹Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.

¹⁹Marija pa ohrani vse te besede, premišljujoč jih v srcu svojem.

²⁰I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

²⁰In vrnejo se pastirji, slaveč in hvaleč Boga za vse, kar so slišali in videli, kakor jim je bilo povedano.

²¹A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

²¹In ko se dopolni osem dni, da ga obrežejo, mu dado ime Jezus, katero je bil imenoval angel, preden je bil spočet v telesu.

²²A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,

²²In ko se jima dopolnijo dnevi očiščevanja po postavi Mojzesovi, ga prineso v Jeruzalem, da ga postavijo pred Gospoda,

²³(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

²³kakor je pisano v postavi Gospodovi: „Vsak moški prvorojenec naj se imenuje svet Gospodu“,

²⁴A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

²⁴in da opravijo daritev po tem, kar je rečeno v postavi Gospodovi: dve grlici ali dva golobiča.

²⁵A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

²⁵In glej, v Jeruzalemu je bil človek, ki mu je bilo ime Simeon, in ta človek je bil pravičen in pobožen in je čakal tolažbe Izraelove, in sveti Duh je bil nad njim.

²⁶A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

²⁶In sveti Duh mu je razodel, da ne bo videl smrti, dokler ne zazre Kristusa Gospodovega.

²⁷Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

²⁷In pride po Duhu v tempelj. In ko prineso starši otroka Jezusa v tempelj, da opravita zanj po šegi postave,

²⁸Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

²⁸ga vzame tudi on v naročje svoje in hvali Boga in reče:

²⁹Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

²⁹Sedaj odpuščaš hlapca svojega, Gospod, po besedi svoji v miru,

³⁰Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

³⁰ker so videle oči moje zveličanje tvoje,

³¹Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

³¹ki si ga pripravil pred obličjem vseh narodov,

³²Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

³²luč v razsvetljenje poganov in v slavo ljudstva tvojega Izraela.

³³Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

³³In njegov oče in mati njegova se čudita temu, kar se je govorilo o njem.

³⁴I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

³⁴In blagoslovi ju Simeon in reče Mariji, materi njegovi: Glej, ta je postavljen v padec in v vstajenje mnogim v Izraelu in za znamenje, kateremu se bo nasprotovalo

³⁵(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

³⁵(a tebi sami presune meč dušo), da se razodenejo misli iz mnogih src.

³⁶Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.

³⁶In bila je tu prorokinja Ana, hči Fanuelova, iz Aserjevega rodu. Ta je učakala visoko starost: ko je bila živela z možem sedem let po devištvu svojem,

³⁷A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

³⁷je bila zdaj vdova okoli štiriinosemdesetih let. Ona ni odhajala od templja in je s postom in z molitvami služila Bogu noč in dan.

³⁸A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

³⁸In ta pristopi ravno tisto uro, in je hvalila Gospoda in govorila o njem vsem, ki so čakali odrešitve Jeruzalema.

³⁹Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

³⁹In ko vse po postavi Gospodovi izvrše, se vrnejo v Galilejo, v mesto svoje Nazaret.

⁴⁰Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

⁴⁰A dete je raslo in se krepilo v duhu in se napolnjevalo modrosti, in milost Božja je bila ž njim.

⁴¹I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

⁴¹In njegovi starši so hodili vsako leto v Jeruzalem na velikonočni praznik.

⁴²A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,

⁴²In ko mu je bilo dvanajst let in so šli v Jeruzalem po navadi tega praznika, je šel ž njimi.

⁴³A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.

⁴³In ko so dopolnili praznične dni in se napotili domov, je ostal deček Jezus v Jeruzalemu; in njegovi starši tega niso vedeli.

⁴⁴Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.

⁴⁴Misleč pa, da je pri potni druščini, preideta dan hodá in ga iščeta pri sorodnikih in pri znancih.

⁴⁵A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.

⁴⁵In ko ga ne najdeta, se vrneta v Jeruzalem in ga iščeta.

⁴⁶I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.

⁴⁶In zgodi se po treh dneh, da ga najdeta v templju, kjer je sedel sredi učenikov ter jih poslušal in jih vpraševal.

⁴⁷A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

⁴⁷Čudili so se pa vsi, ki so ga poslušali, razumu njegovemu in odgovorom njegovim.

⁴⁸A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.

⁴⁸In ko ga ugledata, se zavzameta, in reče mu mati njegova: Sin, kaj si nama storil tako? Glej, oče tvoj in jaz sva te z žalostjo iskala.

⁴⁹I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?

⁴⁹On jima pa reče: Kaj, da sta me iskala? Nista li vedela, da moram biti v tem, kar je Očeta mojega?

⁵⁰Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.

⁵⁰In ona nista razumela besede, ki jo je jima rekel.

⁵¹I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.

⁵¹Ter gre ž njima in pride v Nazaret, in bil jima je pokoren. In mati njegova je hranila vse te besede v srcu svojem.In Jezus je napredoval v modrosti in rasti, in v milosti pri Bogu in pri ljudeh.

⁵²A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

⁵²In Jezus je napredoval v modrosti in rasti, in v milosti pri Bogu in pri ljudeh.