¹A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!

¹In ko je šel iz templja, mu reče eden učencev njegovih: Učenik, glej, kakšno kamenje in kakšne stavbe!

²Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

²In Jezus mu reče: Vidiš te velike stavbe? Ne ostane tu kamen na kamenu, ki bi se ne podrl.

³A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:

³In ko je sedel na Oljski gori templju nasproti, ga vprašajo posebe Peter in Jakob in Janez in Andrej:

⁴Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?

⁴Povej nam, kdaj bode to? in kaj bode znamenje, ko se ima vse to dopolniti?

⁵Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.

⁵Jezus jim pa začne praviti: Varujte se, da vas kdo ne zapelje!

⁶Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.

⁶Kajti veliko jih pride z imenom mojim, govoreč: Jaz sem Kristus, in mnogo jih bodo zapeljali.

⁷Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.

⁷Kadar pa zaslišite boje in glasove o bojih, ne ustrašite se; zakaj to mora biti, ali to še ni konec.

⁸Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.

⁸Kajti vstane narod zoper narod in kraljestvo zoper kraljestvo; potresi bodo po krajih, in bodo lakote. Začetek nadlogam je to.

⁹A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.

⁹Vi pa varujte sebe! Kajti izročali vas bodo sodiščem in v shodnicah vas bodo pretepali in pred vladarje in kralje vas postavljali zavoljo mene, njim za pričevanje.

¹⁰Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.

¹⁰In med vsemi narodi se mora poprej oznaniti evangelij.

¹¹Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.

¹¹Kadar vas pa popeljejo, da vas izroče, ne skrbite naprej, kaj bi govorili, temuč kar vam bo dano tisto uro, to govorite; ker niste vi, ki govorite, ampak sveti Duh.

¹²Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.

¹²Izdajal pa bo brat brata na smrt in oče sina, in otroci bodo vstali zoper roditelje in jih bodo morili.

¹³A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

¹³In vsi vas bodo sovražili zaradi imena mojega. Kdor pa pretrpi do konca, ta bo zveličan.

¹⁴Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.

¹⁴A kadar ugledate gnusobo razdejanja [Ali: gnusobo opustošenja..], da stoji, kjer ne bi smela (kdor bere, naj razume!), tedaj naj tisti, ki so v Judeji, zbežé na gore;

¹⁵A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.

¹⁵a kdor je na strehi, ne stopaj doli in ne hodi noter, da bi kaj vzel iz hiše svoje;

¹⁶A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.

¹⁶in kdor je na polju, naj se ne vrača, da vzame plašč svoj.

¹⁷Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.

¹⁷Gorje pa nosečim in doječim v tistih dneh!

¹⁸Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.

¹⁸Molite pa, da ne bode po zimi.

¹⁹Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.

¹⁹Kajti tisti dnevi bodo stiska, kakršne ni bilo od začetka stvarjenja, katero je ustvaril Bog, do sedaj in je tudi ne bo.

²⁰A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.

²⁰In ko ne bi bil Gospod prikrajšal teh dni, ne bi se rešil noben človek; ali zavoljo izvoljencev, ki jih je izvolil, je prikrajšal te dni.

²¹A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.

²¹In če vam tedaj kdo reče: Glej, tu je Kristus, ali: Glej, ondi je, ne verjemite.

²²Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.

²²Kajti lažnivi kristusi in lažnivi proroki bodo vstali in delali znamenja in čudeže, da bi premotili, ko bi bilo mogoče, izvoljence.

²³Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.

²³A vi se varujte; glejte, povedal sem vam vse naprej.

²⁴V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.

²⁴Ali v tistih dneh, po tej stiski, otemni solnce in mesec ne bo dajal svetlobe svoje,

²⁵A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.

²⁵in zvezde bodo padale z neba, in sile, ki so na nebu, se bodo pregibale.

²⁶A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.

²⁶In tedaj ugledajo Sina človekovega, da prihaja na oblakih z veliko močjo in slavo.

²⁷I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

²⁷In tedaj pošlje angele svoje in zbere izvoljence svoje od četverih vetrov, od konca zemlje do kraja neba.

²⁸Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.

²⁸Od smokve pa se učite prilike: Kadar se že njena veja omladi in požene listje, veste, da je blizu poletje.

²⁹Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.

²⁹Tako tudi vi: kadar ugledate, da se te reči gode, vedite, da je on blizu, pri vratih.

³⁰Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.

³⁰Resnično vam pravim, da ne preide ta rod, dokler se vse te reči ne zgode.

³¹Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

³¹Nebo in zemlja preideta, a besede moje nikoli ne preidejo.

³²Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.

³²Za tisti dan in tisto uro pa nihče ne ve, tudi angeli v nebesih ne, tudi Sin ne, samo Oče.

³³Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.

³³Pazite, bedite in molite, kajti ne veste, kdaj je ta čas.

³⁴Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.

³⁴Kakor je človek, ki je odpotoval, zapustil dom svoj in dal hlapcem svojim oblast in vsakemu svoje delo, tudi vratarju zapovedal, da naj čuje –.

³⁵Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;

³⁵Čujte torej, kajti ne veste, kdaj pride gospodar hiše: ali zvečer, ali opolnoči, ali o petelinovem petju, ali zjutraj,

³⁶Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.

³⁶da vas, ko pride nagloma, ne najde spečih.Kar pa vam pravim, pravim vsem: Čujte!

³⁷A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.

³⁷Kar pa vam pravim, pravim vsem: Čujte!