1A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
1In precej zjutraj se posvetujejo višji duhovniki s starejšinami in pismarji in ves veliki zbor, in zvežejo Jezusa, ga odpeljejo in izroče Pilatu.
2I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
2In vpraša ga Pilat: Ti si kralj Judov? On pa odgovori in mu reče: Ti praviš.
3I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
3In višji duhovniki so ga veliko tožili.
4Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
4Pilat pa ga zopet vprata, rekoč: Ne odgovarjaš li ničesar? Glej, kolikih reči te tožijo.
5Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
5Ali Jezus mu ni nič več odgovoril, tako da se je Pilat čudil.
6Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
6Ob prazniku pa jim je navadno izpustil enega jetnika, katerega so zahtevali.
7I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
7Bil pa je takrat vklenjen v ječi eden, po imenu Baraba, z uporniki, ki so bili ob uporu uboj storili.
8A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
8In ko pride množica gori, začne zahtevati, naj stori, kakor jim je vselej storil.
9Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
9Pilat pa jim odgovori in reče: Hočete li, da vam izpustim kralja Judov?
10(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
10Zaznal je namreč, da so mu ga iz zavisti izročili višji duhovniki.
11Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
11Višji duhovniki pa podpihajo ljudstvo, naj jim rajši izpusti Baraba.
12A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
12Pilat pa zopet odgovori in jim reče: Kaj torej hočete, da naj storim s tem, ki ga imenujete kralja Judov?
13A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
13Oni pa zopet zakriče: Križaj ga!
14A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
14Pilat jim pa reče: Kaj pa je hudega storil? Oni pa še bolj zakriče: Križaj ga!
15Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
15Pilat pa, hoteč ljudstvu ustreči, jim izpusti Baraba, a Jezusa veli bičati in ga izroči, naj ga križajo.
16Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
16In vojaki ga odpeljejo noter na dvor, to je v sodno palačo, in skličejo vso trumo.
17I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
17In oblečejo mu škrlatno obleko in spleto krono iz trnja in jo denejo nanj,
18I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
18in ga začno pozdravljati: Zdrav bodi, kralj Judov!
19A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
19In bili so ga po glavi s trstom, in pljuvali so nanj, in pripogibali so kolena ter se mu priklanjali.
20A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
20In ko se mu nasmejajo, mu slečejo škrlatno obleko in mu oblečejo lastno njegovo oblačilo; ter ga peljejo ven, da ga križajo.
21I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
21In prisilijo nekega mimogredočega Simona Cirenca, ki je šel s polja, očeta Aleksandrovega in Rufovega, naj mu ponese križ.
22I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
22In pripeljejo ga na kraj Golgoto, kar se tolmači: Mesto mrtvaške glave.
23I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
23In podajali so mu vina z miro, ali on ni vzel.
24A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
24In razpno ga na križ in delé med seboj obleko njegovo, metaje kocko zanjo, kdo bo kaj vzel.
25A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
25Bila pa je ura tri, ko so ga na križ razpeli.
26A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
26In bil je napis krivde njegove napisan: KRALJ JUDOV.
27Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
27In ž njim križajo dva razbojnika, enega njemu na desno in enega na levo.
28I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
28In izpolnilo se je pismo, ki pravi: „In hudodelnikom je bil prištet“.
29A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
29In mimogredoči so ga preklinjali in majali z glavami in govorili: Aha, ki podiraš svetišče in ga v treh dneh postavljaš,
30Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
30pomagaj sam sebi in stopi s križa!
31Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
31Ravno tako so se mu tudi višji duhovniki posmehovali in govorili med seboj s pismarji: Drugim je pomagal, sam sebi ne more pomagati.
32Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
32Kristus, kralj Izraelov, naj stopi sedaj s križa, da bomo videli in verovali. Tudi ona, ki sta bila križana ž njim, sta ga zasramovala.
33A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
33In ko je bila ura šest, nastane tema po vsej zemlji do devete ure.
34A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
34In ob deveti uri zavpije Jezus z močnim glasom: Eloi, Eloi, lama sabahtani? kar se tolmači: „Bog moj, Bog moj, zakaj si me zapustil?“
35A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
35In nekateri tistih, ki so zraven stali in slišali to, reko: Glej, Elija kliče.
36A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
36Eden pa pohiti in namoči gobo z octom in, nateknivši jo na trst, mu da piti, rekoč: Pustite, bomo videli, če pride Elija, da ga sname.
37Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
37Jezus pa zavpije z močnim glasom in izdahne.
38A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
38In zagrinjalo v svetišču se pretrga na dvoje, od vrha do tal.
39Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
39Ko je pa stotnik, ki je stal njemu nasproti, videl, da je tako zakričavši izdahnil, reče: Resnično je bil ta človek Sin Božji.
40Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
40Bile pa so tu tudi žene, ki so oddaleč gledale, med katerimi je bila Marija Magdalena in Marija, Jakoba manjšega in Jozejeva mati, in Salome,
41Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
41ki so, ko je bil še v Galileji, za njim hodile in mu služile, in mnoge druge, katere so bile ž njim prišle v Jeruzalem.
42A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
42In ko se je že zvečerilo, ker je bil dan priprave, to se pravi: predsobotni dan,
43Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
43pride Jožef iz Arimateje, velespoštovan svetovalec, ki je tudi pričakoval kraljestva Božjega, in gre srčno k Pilatu in zaprosi Jezusovo truplo.
44Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
44Pilat se pa začudi, da je že umrl, in pokliče stotnika ter ga vpraša, je li že kaj časa mrtev.
45A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
45In ko zve od stotnika, podari truplo Jožefu.
46A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
46In kupivši platna, ga sname in ga zavije v platno in položi v grob, ki je bil izsekan v skali; in privali kamen grobu na vrata.Marija Magdalena in Marija, mati Jozejeva, pa sta gledali, kam je bil položen.
47Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
47Marija Magdalena in Marija, mati Jozejeva, pa sta gledali, kam je bil položen.