¹Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.

¹Tedaj bode nebeško kraljestvo podobno desetim devicam, ki so vzele svetilnice svoje in šle ženinu naproti.

²Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.

²Pet pa jih je bilo nespametnih in pet modrih.

³Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.

³Zakaj tiste nespametne so vzele svetilnice svoje, olja pa niso vzele s seboj.

⁴Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.

⁴Modre pa so vzele olje v posodah svojih s svetilnicami vred.

⁵A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.

⁵Ko se je pa ženin mudil, so vse podremale in zaspale.

⁶O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.

⁶Opolnoči pa nastane hrup: Glej, ženin! Pojdite mu naproti!

⁷Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.

⁷Tedaj vstanejo vse te device in olepšajo svetilnice svoje.

⁸Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.

⁸Nespametne pa reko modrim: Dajte nam olja svojega, ker naše svetilnice gasnejo.

⁹I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.

⁹Modre jim pa odgovore in reko: Ne, da morda ne zmanjka nam in vam. Pa pojdite rajše k prodajalcem in si ga kupite.

¹⁰A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.

¹⁰Ko pa gredo kupovat, pride ženin, in tiste, ki so bile pripravljene, odidejo ž njim na svatovščino; in vrata se zapro.

¹¹Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.

¹¹Poslej pa pridejo tudi druge device, rekoč: Gospod, gospod, odpri nam!

¹²A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.

¹²On pa odgovori in reče: Resnično vam pravim, ne poznam vas.

¹³Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.

¹³Čujte torej, ker ne veste ne dneva, ne ure.

¹⁴Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.

¹⁴Kajti bo kakor človek, odpravljajoč se na pot, ki pokliče hlapce svoje in jim izroči premoženje svoje,

¹⁵I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.

¹⁵in dá enemu pet talentov, drugemu pa dva, a drugemu enega, vsakemu po njegovi zmožnosti; in odpotuje.

¹⁶Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.

¹⁶Zdajci gre tisti, ki je prejel pet talentov, in kupčuje ž njimi, in pridobi drugih pet talentov.

¹⁷Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.

¹⁷Tako tudi tisti, ki je prejel dva, pridobi druga dva.

¹⁸Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.

¹⁸Tisti pa, ki je prejel enega, odide in ga zakoplje v zemljo in skrije srebro gospodarja svojega.

¹⁹Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.

¹⁹Čez mnogo časa pa pride gospodar teh hlapcev in napravi ž njimi račun.

²⁰A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.

²⁰In pristopi tisti, ki je prejel pet talentov, in prinese pet drugih talentov, rekoč: Gospod, pet talentov si mi izročil; glej, pridobil sem ž njimi pet drugih talentov.

²¹I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.

²¹Reče mu gospod njegov: Dobro, vrli in zvesti hlapec, v malem si bil zvest, nad veliko te postavim; pojdi v gospoda svojega veselje.

²²Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.

²²Tudi tisti, ki je prejel dva talenta, pristopi in reče: Gospod, dva talenta si mi izročil, glej, pridobil sem ž njima dva druga talenta.

²³Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.

²³Reče mu gospod njegov: Dobro, vrli in zvesti hlapec, v malem si bil zvest, nad veliko te postavim; pojdi v gospoda svojega veselje.

²⁴Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,

²⁴Pristopi pa tudi tisti, ki je prejel en talent, in reče: Gospod, vedel sem, da si trd človek; žanješ, kjer nisi posejal, in pobiraš, kjer nisi raztresel;

²⁵I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.

²⁵in ker sem se bal, sem šel in skril talent tvoj v zemljo; glej, tu imaš, kar je tvojega.

²⁶A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,

²⁶Gospodar njegov mu pa odgovori in reče: Hudobni in leni hlapec! vedel si, da žanjem, kjer nisem posejal, in pobiram, kjer nisem raztresel;

²⁷Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.

²⁷zato bi bil moral dati moje srebro menjalcem, in jaz bi bil po svojem prihodu prejel, kar je mojega, z obrestmi.

²⁸Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

²⁸Vzemite mu torej talent in dajte tistemu, ki ima deset talentov.

²⁹(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)

²⁹Kajti vsakemu, kdor ima, se bo dalo, in preobilo bo imel; onemu pa, ki nima, se vzame tudi to, kar ima.

³⁰A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

³⁰In nepridnega hlapca vrzite v zunanjo temo; tam bode jok in škripanje z zobmi.

³¹A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,

³¹Kadar pa pride Sin človekov v slavi svoji in vsi angeli ž njim, tedaj bo sedel na prestol svoje slave.

³²A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

³²In pred njim se zbero vsi narodi, in ločil jih bo enega od drugega, kakor loči pastir ovce od kozlov,

³³A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.

³³in postavi ovce sebi na desno, a kozle na levo.

³⁴Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.

³⁴Tedaj poreče Kralj tistim na desnici svoji: Pridite, blagoslovljeni Očeta mojega, podedujte kraljestvo, ki vam je pripravljeno od ustanovitve sveta.

³⁵Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;

³⁵Kajti lačen sem bil, in dali ste mi jesti; žejen sem bil, in dali ste mi piti; tujec sem bil, in vzeli ste me pod streho;

³⁶Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.

³⁶nag, in oblekli ste me; bolan, in obiskali ste me; v ječi sem bil, in prišli ste k meni.

³⁷Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?

³⁷Tedaj mu odgovore pravični, rekoč: Gospod, kdaj smo te videli lačnega, in smote nasitili? ali žejnega, in smo te napojili?

³⁸Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?

³⁸Kdaj smo te pa videli tujca, in smo te vzeli pod streho? ali nagega, in smo te oblekli?

³⁹Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?

³⁹Kdaj smo te pa videli bolnega ali v ječi, in smo prišli k tebi?

⁴⁰A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

⁴⁰In Kralj odgovori in jim reče: Resnično vam pravim, karkoli ste storili enemu teh najmanjših mojih bratov, ste storili meni.

⁴¹Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.

⁴¹Tedaj poreče tudi tistim na levici: Pojdite od mene, prokleti, v večni ogenj, ki je pripravljen hudiču in angelom njegovim!

⁴²Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;

⁴²Kajti lačen sem bil, in niste mi dali jesti, žejen, in niste mi dali piti; tujec sem bil, in niste me vzeli pod streho;

⁴³Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.

⁴³nag, in niste me oblekli; bolan in v ječi, in niste me obiskali.

⁴⁴Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?

⁴⁴Tedaj mu odgovore tudi oni, rekoč: Gospod, kdaj smo te videli lačnega, ali žejnega, ali tujca, ali nagega, ali bolnega, ali v ječi, in ti nismo postregli?

⁴⁵Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.

⁴⁵Nato jim odgovori, rekoč: Resnično vam pravim, česarkoli niste storili enemu teh najmanjših, niste meni storili.In ti pojdejo v večno trpljenje, pravični pa v večno življenje.

⁴⁶I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

⁴⁶In ti pojdejo v večno trpljenje, pravični pa v večno življenje.