1A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
1Ko pa napoči jutro, se posvetujejo vsi višji duhovniki in starejšine ljudstva zoper Jezusa in sklenejo, da ga izroče smrti.
2I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
2In ga zvežejo in odpeljejo ter izroče deželnemu poglavarju Pilatu.
3Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
3Tedaj se Juda, izdajalec njegov, videč, da so ga obsodili, skesa in vrne trideset srebrnikov višjim duhovnikom in starejšinam,
4Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
4rekoč: Grešil sem, da sem izdal nedolžno kri. Oni pa reko: Kaj nam mar? Ti glej!
5A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
5In vrže srebrnike v svetišče in pobegne; ter odide in se obesi.
6A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
6Višji duhovniki pa vzemo srebrnike in reko: Ne smemo jih dejati v tempeljski zaklad, ker so krvav denar.
7A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
7Posvetovali so se pa in kupili zanje lončarjevo njivo za pokopališče tujcem.
8Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
8Zato se imenuje tista njiva ‚Krvava njiva‘ do današnjega dne.
9A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
9Tedaj se je izpolnilo, kar je rečeno po proroku Jeremiju, ki pravi: „In vzeli so trideset srebrnikov, ceno cenjenega, ki so ga cenili nekateri sinov Izraelovih,
10A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
10in so jih dali za lončarjevo polje, kakor mi je naročil Gospod“.
11Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
11A Jezus je stal pred poglavarjem. In vpraša ga poglavar, rekoč: Si ti kralj Judov? Jezus pa mu reče: Ti praviš.
12A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
12In ko ga višji duhovniki in starejšine tožijo, ne odgovori ničesar.
13Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
13Tedaj mu reče Pilat: Ne slišiš li, kaj vse zoper tebe pričajo?
14Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
14In ni mu odgovoril ne na eno besedo, da se je poglavar zelo čudil.
15Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
15Na praznik pa je imel poglavar navado, da je izpustil ljudstvu enega jetnika, katerega so hoteli.
16I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
16Imeli so pa takrat glasovitega jetnika, ki mu je bilo ime Baraba.
17Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
17Ko se torej zbero, jim reče Pilat: Katerega hočete, da vam izpustim? Baraba ali Jezusa, ki se imenuje Kristus?
18Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
18Kajti vedel je, da so mu ga izdali iz zavisti.
19A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
19Ko pa sedi na sodnem stolu, pošlje k njemu žena njegova, rekoč: Ničesar ne imej opraviti s tem pravičnim, kajti veliko sem pretrpela danes v spanju zavoljo njega.
20Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
20A višji duhovniki in starejšine pregovore množice, naj zahtevajo Baraba, Jezusa pa pogube.
21I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
21Poglavar pa izpregovori in reče: Katerega teh dveh hočete, da vam izpustim? Oni pa reko: Baraba!
22Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
22Reče jim Pilat: Kaj naj storim z Jezusom, ki se imenuje Kristus? Vsi mu reko: Križaj ga!
23Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
23Poglavar pa reče: Kaj pa je hudega storil? Oni pa še bolj vpijejo: Križaj ga!
24A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
24Ko torej Pilat vidi, da nič ne opravi, ampak da nastaja še večji hrup, vzame vode in si umije roke pred ljudstvom, rekoč: Nedolžen sem pri krvi tega pravičnega. Vi glejte!
25A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
25In vse ljudstvo odgovori in reče: Kri njegova pridi na nas in na naše otroke!
26Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
26Tedaj jim izpusti Baraba; Jezusa pa, ko ga je dal bičati, izroči, naj ga križajo.
27Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
27Tedaj vzemo poglavarjevi vojščaki Jezusa v sodno palačo in zbero zoper njega vso trumo;
28A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
28in ga slečejo in mu oblečejo škrlaten plašč.
29A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
29In spleto krono iz trnja in mu jo denejo na glavo in trst v desnico njegovo, ter poklekujejo pred njim in ga zasramujejo, govoreč: Zdrav bodi, kralj Judov!
30A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
30In pljujejo nanj in vzemo trst in ga bijejo po glavi.
31A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
31In ko se mu nasmejajo, mu slečejo plašč in mu oblečejo njegovo obleko; ter ga odpeljejo, da ga križajo.
32A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
32Gredoč pa iz mesta, naleté na človeka iz Cirene, po imenu Simona; tega prisilijo, naj mu ponese križ.
33I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
33In ko pridejo na mesto, ki se imenuje Golgota, kar se pravi: Mesto mrtvaške glave,
34Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
34mu dado piti vina, mešanega z žolčem; in ko je okusil, ni hotel piti.
35Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
35Ko ga pa razpno na križ, si razdele obleko njegovo, metaje kocko.
36A sedíce, ostříhali ho tu.
36In sedejo tam in ga stražijo.
37I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
37In denejo mu nad glavo krivdo njegovo napisano: TA JE JEZUS, KRALJ JUDOV.
38I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
38Tedaj križajo ž njim dva razbojnika, enega na desno in enega na levo.
39Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
39A mimohodeči so ga preklinjali, majoč z glavami svojimi
40A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
40in govoreč: Ti, ki podiraš svetišče in ga v treh dneh postavljaš, pomagaj sam sebi! Če si Sin Božji, stopi s križa!
41Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
41Enako so ga pa zasramovali tudi višji duhovniki s pismarji in s starejšinami in govorili:
42Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
42Drugim je pomagal, sam sebi ne more pomagati. Kralj Izraelov je, naj stopi sedaj s križa, in verovali mu bomo.
43Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
43Zaupal je v Boga, naj ga reši sedaj, če ga ima rad; saj je rekel: Sin Božji sem.
44Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
44Ravno tako sta ga zasramovala tudi razbojnika, ki sta bila ž njim križana.
45Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
45Od šeste ure pa nastane tema po vsej zemlji do devete ure.
46A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
46A okoli devete ure zavpije Jezus z močnim glasom, rekoč: Eli, Eli, lama sabahtani? to je: Bog moj, Bog moj, zakaj si me zapustil?
47A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
47In ko slišijo to nekateri tistih, ki so tam stali, reko: Ta kliče Elija.
48A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
48In precej pohiti eden izmed njih in vzame gobo in jo namoči z octom in natakne na trst, ter mu daje piti.
49Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
49Drugi pa pravijo: Pusti, da vidimo, če pride Elija in ga reši.
50Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
50Jezus pa zopet zavpije z močnim glasom in izdahne duha.
51A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
51In glej, zagrinjalo v svetišču se pretrga na dvoje od vrha do tal; in zemlja se potrese, in skale se razpokajo,
52A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
52in grobi se odpro in mnoga trupla svetnikov, ki so bili zaspali, se obude,
53A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
53in izšedši iz grobov po vstajenju njegovem, pridejo v sveto mesto in se prikažejo mnogim.
54Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
54Stotnik pa in kateri so ž njim stražili Jezusa, videč potres in kar se je godilo, se zelo prestrašijo in reko: Resnično je bil ta Sin Božji.
55Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
55Bile so pa tam in so oddaleč gledale mnoge žene. Te so bile prišle za Jezusom iz Galileje in so mu stregle.
56Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
56Med njimi je bila Marija Magdalena in Marija, Jakobova in Jozejeva mati, in mati Zebedejevih sinov.
57A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
57Ko se je pa zvečerilo, pride bogat človek iz Arimateje, po imenu Jožef, ki je bil tudi sam Jezusov učenec.
58Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
58Ta pristopi k Pilatu in prosi za Jezusovo truplo. Tedaj zapove Pilat, naj mu ga izroče.
59A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
59In Jožef vzame Jezusovo truplo in ga zavije v čisto platno
60A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
60in ga položi v novi svoj grob, ki ga je bil izsekal v skali, in privalivši velik kamen grobu na vrata, odide.
61A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
61Bila je pa tam Marija Magdalena in druga Marija, sedeč grobu nasproti.
62Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
62Drugi dan pa, ki je za dnem pripravljanja, se zbero višji duhovniki in farizeji pri Pilatu,
63Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
63govoreč: Gospod, spomnili smo se, da je ta lepar, ko je še živel, dejal: Čez tri dni vstanem od smrti.
64Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
64Zapovej torej, naj se grob zavaruje do tretjega dne, da morda ne pridejo učenci njegovi in ga ukradejo ter reko ljudstvu: Vstal je od mrtvih; in zadnje sleparstvo bo hujše od prvega.
65Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
65Pilat pa jim reče: Vzemite stražo, pojdite, dobro zavarujte, kakor veste.Oni pa odidejo in ko zapečatijo kamen, zavarujejo grob s stražo.
66A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
66Oni pa odidejo in ko zapečatijo kamen, zavarujejo grob s stražo.