Czech BKR

Slovenian

Matthew

5

1Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
1Ko pa vidi množice, stopi na goro, in ko sede, pristopijo k njemu učenci njegovi.
2I otevřev ústa svá, učil je, řka:
2In odpre usta svoja ter jih uči, govoreč:
3Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
3Blagor ubogim v duhu, ker njih je nebeško kraljestvo.
4Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
4Blagor jim, ki žalujejo, ker oni bodo potolaženi.
5Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
5Blagor krotkim, ker oni bodo podedovali zemljo.
6Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
6Blagor lačnim in žejnim pravičnosti, ker oni bodo nasičeni.
7Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
7Blagor usmiljenim, ker oni bodo usmiljenje dosegli.
8Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
8Blagor jim, ki so čistega srca, ker oni bodo Boga videli.
9Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
9Blagor miroljubnim, ker oni se bodo sinovi Božji imenovali.
10Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
10Blagor preganjanim zaradi pravičnosti, ker njih je nebeško kraljestvo.
11Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
11Blagor vam, kadar vas zaradi mene sramoté in preganjajo in vse hudo zoper vas govoré, pa lažejo.
12Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
12Radujte se in veselite, ker veliko je plačilo vaše v nebesih. Kajti tako so preganjali proroke, ki so bili pred vami.
13Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
13Vi ste sol zemlje. Če se pa sol izpridi, s čim se bo osolila? Za nič več ni, nego da se vrže ven in jo ljudje poteptajo.
14Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
14Vi ste luč svetu. Mesto, ki stoji vrhu gore, se ne more skriti.
15Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
15Tudi ne prižigajo sveče in je ne devljejo pod mernik, ampak na svečnik: in sveti vsem, ki so v hiši.
16Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
16Tako naj sveti vaša luč pred ljudmi, da vidijo vaša dobra dela in slavé Očeta vašega, ki je v nebesih.
17Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
17Ne mislite, da sem prišel razveljavljat postavo ali proroke: nisem prišel, da razveljavim, ampak da izpolnim.
18Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
18Kajti resnično vam pravim: Dokler ne prejdeta nebo in zemlja, ne izgine ni najmanjša črka ali pičica iz postave, dokler se vse ne zgodi.
19Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
19Kdorkoli torej popači eno najmanjših teh zapovedi in ljudi tako nauči, se bo imenoval najmanjši v nebeškem kraljestvu; kdor koli jih pa izpolnjuje in uči, ta se bo velik imenoval v nebeškem kraljestvu.
20Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
20Kajti pravim vam, da nikakor ne pridete v nebeško kraljestvo, če ne bo pravičnost vaša večja nego pismarjev in farizejev.
21Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
21Slišali ste, da je rečeno starim: „Ne ubijaj; kdor pa ubije, zapade sodbi“.
22Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.
22A jaz vam pravim, da vsak, kdor se brez razloga jezi na brata svojega, zapade sodbi; kdorkoli pa reče bratu svojemu: Raka [T. j. praznoglavec, neumnež.]! pride pred veliki zbor; a kdorkoli reče: Bedak! zapade peklenskemu ognju.
23Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
23Če torej prineseš dar svoj k oltarju in se tam spomniš, da ima brat tvoj kaj zoper tebe:
24Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
24pusti dar svoj tam pred oltarjem, pa pojdi, spravi se poprej z bratom svojim in potem pridi in daruj dar svoj.
25Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
25Sprijazni se z nasprotnikom svojim hitro, dokler si ž njim na potu, da te nasprotnik ne izroči sodniku in sodnik hlapcu, in boš vržen v ječo.
26Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
26Resnično ti pravim: Gotovo ne prideš iz nje, dokler ne plačaš zadnjega vinarja.
27Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
27Slišali ste, da je rečeno starim: „Ne prešeštvuj“.
28Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
28A jaz vam pravim, da vsak, kdor pogleda ženo, da si je poželi, je že prešeštvoval ž njo v srcu svojem.
29Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
29Če te pa desno tvoje oko pohujšuje, izderi ga in vrzi od sebe; kajti bolje ti je, da pogine eden udov tvojih, nego da bo vse telo tvoje vrženo v pekel.
30A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.
30In če te desna tvoja roka pohujšuje, odsekaj jo in vrzi od sebe; kajti bolje ti je, da pogine eden udov tvojih, nego da bi vse telo tvoje prišlo v pekel.
31Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
31Rečeno je tudi: „Kdorkoli se loči od žene svoje, naj ji da ločilni list“.
32Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
32A jaz vam pravim: Kdorkoli pusti ženo svojo, razen če jo zaradi prešeštvovanja, jo zapeljuje v prešeštvovanje; in kdorkoli puščeno vzame, prešeštvuje.
33Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
33Zopet ste slišali, da je rečeno starim: „Ne prisegaj po krivem, izpolni pa Gospodu prisege svoje“.
34Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
34A jaz vam pravim, da ne prisegajte nikakor, ne pri nebu, ker je prestol Božji,
35Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
35ne pri zemlji, ker je podnožje nogam njegovim, ne pri Jeruzalemu, ker je mesto velikega Kralja:
36Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
36tudi pri glavi svoji ne prisegaj, ker ne moreš ne enega lasu narediti belega ali črnega.
37Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
37Govorjenje vaše pa bodi: Da, da; ne, ne; kar je pa več od tega, to je od hudega
38Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
38Slišali ste, da je rečeno starim: „Oko za oko, zob za zob“.
39Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
39A jaz vam pravim, da se ne upirajte hudemu, temuč če te kdo udari po desnem licu, nastavi mu tudi drugo;
40A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
40in kdor se hoče s teboj pravdati in ti suknjo vzeti, pusti mu tudi plašč;
41A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
41in če te kdo sili miljo daleč, pojdi ž njim dve.
42A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
42Kdor te prosi, daj mu; in kdor hoče od tebe napósodo, ne odreci mu.
43Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
43Slišali ste, da je rečeno: „Ljubi bližnjega svojega“ in sovraži sovražnika svojega.
44Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
44A jaz vam pravim: Ljubite sovražnike svoje in molite za tiste, ki vas preganjajo:
45Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
45da bodete sinovi Očeta svojega, ki je v nebesih, kajti on veleva solncu svojemu, da vzhaja nad hudobnimi in dobrimi, in daje dež pravičnim in nepravičnim.
46Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
46Kajti če ljubite tiste, ki ljubijo vas, kakšno plačilo vam bode? Ne delajo li tega tudi cestninarji?
47A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
47In če pozdravljate samo brate svoje, kaj delate posebnega? Ne delajo li tudi pogani tako?Vi torej bodite popolni, kakor je popoln Oče vaš nebeški.
48Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
48Vi torej bodite popolni, kakor je popoln Oče vaš nebeški.