¹Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.

¹Pazite, da ne boste izkazovali pravičnosti svoje pred ljudmi, da bi vas oni videli, sicer nimate plačila pri Očetu svojem, ki je v nebesih.

²Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.

²Kadar torej daješ miloščino, ne trobi pred seboj, kakor delajo hinavci po shodnicah in po ulicah, da jih hvalijo ljudje. Resnično vam pravim: Prejeli so plačilo svoje.

³Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá,

³Ti pa kadar daješ miloščino, naj ne ve levica tvoja, kaj dela desnica tvoja:

⁴Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.

⁴da bode miloščina tvoja na skrivnem, in Oče tvoj, ki vidi na skrivnem, ti povrne.

⁵A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.

⁵In kadar molite, ne bodite kakor hinavci, kajti oni radi po shodnicah in uličnih voglih stoječ molijo, da se kažejo ljudem. Resnično vam pravim: Prejeli so plačilo svoje.

⁶Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.

⁶Ti pa, kadar moliš, pojdi v izbo svojo in zapri duri svoje ter moli k Očetu svojemu, ki je na skrivnem, in Oče tvoj, ki vidi na skrivnem, ti povrne.

⁷Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.

⁷Kadar pa molite, ne govorite mnogo kakor pogani, kajti oni mislijo, da bodo uslišani zaradi obilih besed svojih.

⁸Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.

⁸Ne delajte se torej njim enakih: kajti Oče vaš ve, česa vam je treba, preden ga vi prosite.

⁹A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

⁹Vi torej molite takole: Oče naš, ki si v nebesih, posvečeno bodi ime tvoje.

¹⁰Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.

¹⁰Pridi kraljestvo tvoje. Zgodi se volja tvoja kakor v nebesih tako na zemlji.

¹¹Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

¹¹Kruh naš vsakdanji daj nam danes.

¹²A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.

¹²In odpusti nam dolge naše, kakor tudi mi odpuščamo dolžnikom svojim.

¹³I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

¹³In ne vpelji nas v izkušnjavo, temuč reši nas zlega. Ker tvoje je kraljestvo in moč in slava na vekomaj. Amen.

¹⁴Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.

¹⁴Kajti če odpustite ljudem njih pregreške, odpusti tudi vam Oče vaš nebeški.

¹⁵Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.

¹⁵Če pa ne odpustite ljudem njih pregreškov, tudi Oče vaš ne odpusti vaših pregreh.

¹⁶Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou.

¹⁶Kadar se pa postite, ne delajte se žalostnih kakor hinavci; pačijo namreč obraze svoje, da pokažejo ljudem, da se postijo. Resnično vam pravim: Prejeli so plačilo svoje.

¹⁷Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,

¹⁷Ti pa si, kadar se postiš, pomazili glavo in umij obraz:

¹⁸Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.

¹⁸da te ne bodo videli ljudje, da se postiš, temuč Oče tvoj, ki je na skrivnem; in Oče tvoj, ki vidi na skrivnem, ti povrne.

¹⁹Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.

¹⁹Ne nabirajte si zakladov na zemlji, kjer molj in rja razjedata in kjer tatovi podkopavajo in kradejo,

²⁰Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou.

²⁰temuč nabirajte si zakladov v nebesih, kjer ne molj, ne rja ne razjedata in kjer tatovi ne podkopavajo in ne kradejo.

²¹Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.

²¹Kajti kjer je zaklad tvoj, tam bode tudi srce tvoje.

²²Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude.

²²Svetilo telesu je oko. Če je torej oko tvoje zdravo, bo svetlo vse telo tvoje.

²³Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude?

²³Če je pa oko tvoje pokvarjeno, bo temno vse telo tvoje. Če je torej luč, ki je v tebi, tema, kolika je ta tema!

²⁴Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně.

²⁴Nihče ne more dvema gospodoma služiti; ker ali bo enega mrzil in drugega ljubil, ali bo enemu vdan in bo drugega zaničeval. Ne morete Bogu služiti in mamonu.

²⁵Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv?

²⁵Zato vam pravim: Ne skrbite za življenje svoje, kaj boste jedli in kaj boste pili, tudi ne za telo svoje, kaj boste oblekli. Mar ni življenje več nego hrana in telo več nego obleka?

²⁶Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete?

²⁶Poglejte ptice pod nebom: ne sejejo in ne žanjejo in tudi ne spravljajo v žitnice, in Oče vaš nebeški jih živi. Mar niste vi veliko več od njih?

²⁷A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?

²⁷Kdo izmed vas pa more s svojo skrbjo postavi svoji primakniti en komolec?

²⁸A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede.

²⁸In za obleko čemu skrbite? Poglejte lilije na polju, kako rastejo: ne trudijo se in ne predejo;

²⁹A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich.

²⁹pravim vam pa, da se tudi Salomon v vsej slavi svoji ni oblekel kakor teh ena.

³⁰Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry?

³⁰Če pa travo na polju, ki danes stoji in jo jutri vržejo v peč, Bog tako oblači, mar ne bo mnogo bolj vas, maloverni?

³¹Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati?

³¹Ne skrbite torej in ne govorite: Kaj bomo jedli? ali kaj bomo pili? ali kaj bomo oblekli?

³²Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.

³²Kajti vsega tega iščejo pogani. Saj Oče vaš nebeški ve, da vsega tega potrebujete.

³³Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.

³³Ampak iščite najprej kraljestva Božjega in njegove pravičnosti, in vse to vam bo pridano.Ne skrbite torej za jutri; kajti jutrišnji dan bo skrbel sam zase. Dosti ima vsak dan svojega zla.

³⁴Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.

³⁴Ne skrbite torej za jutri; kajti jutrišnji dan bo skrbel sam zase. Dosti ima vsak dan svojega zla.