¹Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.

¹Ne sodite, da ne boste sojeni.

²Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.

²Kajti s kakršno sodbo sodite, s tako bodo sodili vas; in s kakršno mero merite, s tako se bo merilo vam.

³Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?

³Kaj pa vidiš pazder v očesu brata svojega, bruna v očesu svojem pa ne čutiš?

⁴Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?

⁴Ali kako porečeš bratu svojemu: Daj, da izderem pazder iz očesa tvojega, in glej, bruno je v očesu tvojem?

⁵Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.

⁵Hinavec, izderi najprej bruno iz očesa svojega in potem izpregledaš, da izdereš pazder iz očesa bratu svojemu.

⁶Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.

⁶Ne dajajte svetega psom in ne mečite biserov svojih pred svinje, da jih ne poteptajo z nogami svojimi in se ne obrnejo ter vas raztrgajo.

⁷Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.

⁷Prosite, in dalo se vam bo; iščite, in našli boste; trkajte, in odprlo se vam bo.

⁸Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.

⁸Kajti vsak, kdor prosi, prejme; in kdor išče najde; in kdor trka, se mu odpre.

⁹Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?

⁹Ali kdo izmed vas je človek, ki bi dal kamen sinu svojemu, če ga prosi kruha?

¹⁰A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?

¹⁰ali če prosi ribe, bi mu dal kačo?

¹¹Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?

¹¹Če torej vi, ki ste hudobni, znate dobre darove dajati otrokom svojim, koliko več dá Oče vaš, ki je v nebesih, dobrega tistim, ki ga prosijo?

¹²A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.

¹²Vse torej, kar hočete, da ljudje vam storé, tako storite tudi vi njim; zakaj to je postava in proroki.

¹³Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.

¹³Pojdite noter skozi tesna vrata: ker prostorna so vrata in široka je pot, ki vodi v pogubljenje, in mnogo jih je, ki po njej hodijo;

¹⁴Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.

¹⁴toda tesna so vrata in ozka je pot, ki vodi v življenje, in malo jih je, ki jo najdejo.

¹⁵Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.

¹⁵Varujte se lažnivih prorokov, ki prihajajo k vam v ovčjih oblačilih, znotraj so pa grabljivi volkovi.

¹⁶Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?

¹⁶Po njih sadovih jih spoznate. Se li bere s trnja grozdje ali z osata smokve?

¹⁷Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.

¹⁷Tako rodi vsako dobro drevo dober sad, slabo drevo pa rodi slab sad.

¹⁸Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.

¹⁸Dobro drevo ne more roditi slabega sadu, in slabo drevo ne more roditi dobrega sadu.

¹⁹Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

¹⁹Vsako drevo, ki ne rodi dobrega sadu, se poseka in vrže na ogenj.

²⁰A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.

²⁰Torej po njih sadovih jih spoznate.

²¹Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.

²¹Ne pride vsak, kdor mi pravi: Gospod, Gospod, v nebeško kraljestvo, ampak kdor izpolnjuje voljo Očeta mojega, ki je v nebesih.

²²Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?

²²Veliko mi jih poreče tisti dan: Gospod, Gospod, ali nismo prorokovali v tvojem imenu, in hudičev izganjali s tvojim imenom, in mnogo čudežev delali s tvojim imenom?

²³A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.

²³In tedaj jim povem očitno: Nikoli vas nisem poznal; poberite se od mene, ki delate krivico!

²⁴A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.

²⁴Vsak torej, kdor sliši te besede moje in jih izpolnjuje, bo podoben modremu možu, ki je sezidal hišo svojo na skalo;

²⁵I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.

²⁵in usula se je ploha in pridrle so reke in zapihali so vetrovi in se zagnali v tisto hišo, a ni padla, kajti postavljena je bila na skalo.

²⁶A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.

²⁶In vsak, kdor sliši te moje besede in ne dela po njih, je podoben neumnemu možu, ki je sezidal hišo svojo na pesek;

²⁷I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.

²⁷in ulila se je ploha in pridrle so reke in zapihali so vetrovi in udarili ob tisto hišo, in padla je, in njen pad je bil grozen.

²⁸I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.

²⁸In zgodi se, ko konča Jezus te besede, da se množice silno čudijo nauku njegovemu;zakaj učil jih je, kakor kdor ima oblast, a ne kakor njih pismarji.

²⁹Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.

²⁹zakaj učil jih je, kakor kdor ima oblast, a ne kakor njih pismarji.