¹Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Micheášovi Moraštickému za dnů Jotama, Achasa a Ezechiáše králů Judských, kteréž u vidění slyšel o Samaří a Jeruzalému.

¹Beseda GOSPODOVA, ki je prišla Mihu iz Moraste v dneh Jotama, Ahaza in Ezekija, kraljev Judovih, ki jo je v prikazni slišal o Judi in Jeruzalemu.

²Slyšte všickni lidé napořád, pozoruj země, i což na ní jest, a nechť jest Panovník Hospodin proti vám svědkem, Panovník z chrámu svatosti své.

²Čujte, ljudstva vsa, in pazi, o zemlja in vse, kar je na njej! In Gospod Jehova bodi priča zoper vas, Gospod iz templja svoje svetosti!

³Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupě, šlapati bude po vysokostech země.

³Kajti glejte, GOSPOD prihaja iz kraja svojega in pride doli in bo stopal po višavah zemlje.

⁴I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohně, a jako vody mající spád dolů,

⁴In gore se bodo topile pod njim in doline pokale kakor vosek pri ognju, kakor vode, ki se izlivajo po strmini.

⁵A to všecko pro Jákobovo zpronevěření, a pro hříchy domu Izraelského. Kdo jest příčina zpronevěření Jákobova? Zdali ne Samaří? A kdo výsostí Judských: Zdali ne Jeruzalém?

⁵Vse to se zgodi zavoljo pregrehe Jakobove in zavoljo grehov hiše Izraelove. Odkod je pregreha Jakobova? ni li iz Samarije? In odkod so višave Judove? Niso li iz Jeruzalema?

⁶Protož obrátím Samaří v hromadu rumu, k štípení vinic, a svalím do údolí kamení její, i základy její odkryji.

⁶Zato naredim Samarijo v grobljo na polju, kakor ko hočejo zasaditi vinograd, in pomečem kamenje njeno v dolino in odkrijem njene temelje.

⁷A všecky rytiny její ztlučeny budou, i všickni darové její ohněm spáleni, a všecky modly její obrátím v pustinu. Nebo ze mzdy nevěstčí toho nashromáždila, protož se zase ke mzdě nevěstčí to navrátí.

⁷In vse njene ulite podobe se razbijejo in vsa njena darila se sežgo z ognjem, in vse malike njene razrušim; kajti nabrala jih je iz vlačugarskega plačila in v vlačugarsko plačilo se povrnejo.

⁸Nad čímž kvíliti a naříkati budu, chodě svlečený a nahý, vydám se v naříkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy,

⁸Zato hočem plakati in tuliti, hoditi kakor oplenjen vsega in nag; zaženem plakanje kakor šakali in žalovanje kakor noji.

⁹Proto že zneduživěla od ran svých, a že přišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bráně lidu mého, až do Jeruzaléma.

⁹Zakaj rana njena je neozdravljiva; razlezla se je do Jude, sega prav do vrat ljudstva mojega, do Jeruzalema.

¹⁰Neoznamujtež v Gát, aniž hned plačte; v domě Ofra v prachu se válej.

¹⁰Ne povejte tega v Gatu, nikar ne jokajte! V Betleafri se valjam po pepelu.

¹¹Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdeť ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou.

¹¹Pojdi na ono stran, prebivalka v Šafirju, z odkrito sramoto; prebivalka v Zaananu ni šla ven; plakanje v Betezelu vam ne dopušča, da bi tam počivali.

¹²Bude, pravím, bolestiti pro dobré věci obyvatelkyně Marót, proto že sstoupí zlé od Hospodina až do brány Jeruzalémské.

¹²Kajti prebivalka v Zarotu trepeta za svoje imetje; ker od GOSPODA je prišla nesreča doli k vratom Jeruzalema.

¹³Zapřáhni do vozu rychlé koně, obyvatelkyně Lachis, kteráž jsi původ hřícha dceři Sionské; nebo v tobě nalezena jsou přestoupení Izraelova.

¹³Naprezi hitre konje v vozove, prebivalka v Lahisu! Ti si bila začetek greha hčeri sionski; kajti v tebi so se našle pregrehe Izraelove.

¹⁴Protož pošleš dary své s Morešet v Gát; domové Achzib zklamají krále Izraelské.

¹⁴Zato moraš dati odpovedno darilo Morešetu v Gatu. Hiše v Akzibu bodo v prevaro kraljem Izraelovim.

¹⁵Ó obyvatelkyně Maresa, i toběť tudíž přivedu dědice; až do Adulam přijde, k slávě Izraelské.

¹⁵Še ga pripeljem k tebi, prebivalka v Maresi, ki te dobi v last. Prav do Adulama pride slava Izraelova.Obrij se in ostrizi se zavoljo otrok svojega veselja; razširi si plešo kakor jastreb! Kajti morali so iti od tebe v sužnost.

¹⁶Učiniž sobě lysinu, a ohol se pro syny rozkoší svých; rozšiř lysinu svou jako orlice, nebo stěhují se od tebe.

¹⁶Obrij se in ostrizi se zavoljo otrok svojega veselja; razširi si plešo kakor jastreb! Kajti morali so iti od tebe v sužnost.