¹Běda těm, kteříž vymýšlejí nepravost a ukládají zlé na ložcích svých, a na úsvitě ráno vykonávají je, když jest v moci rukou jejich.

¹Gorje jim, ki izmišljajo krivičnost in pripravljajo hudobnost na ležiščih svojih! Ko zasveti jutro, jo izvršujejo, ker je v moči njih roke.

²Požádají polí, i vydírají, takž i domů, a odjímají; a tak provozují moc nad mužem i domem jeho, nad jedním každým i dědictvím jeho.

²Želja jih je po njivah, pa jih ugrabijo, in po hišah, pa jih vzemo, in silo delajo možu in hiši njegovi, človeku in dediščini njegovi.

³Protož takto praví Hospodin: Aj, já myslím proti čeledi té věc zlou, odkudž nevyňmete hrdel vašich, aniž budete choditi vysokomyslně; nebo čas zlý bude.

³Zatorej pravi tako GOSPOD: Glej, namerjam nesrečo zoper to rodovino, ki ji ne odtegnete svojih vratov in pod katero ne boste več ošabno hodili, ker čas je hud.

⁴V ten den užívati budou o vás přísloví, a naříkati budou naříkáním žalostným, řkouce: Do cela zpuštěni jsme, podíl lidu mého proměnil. Jaktě mi jej odjal, a vzav pole naše, rozdělil!

⁴Tisti dan začno zabavljico o vas in zapojo žalostinko: „Zgodilo se je!“ bodo pravili, „docela smo opustošeni. Delež ljudstva mojega zamenja lastnika; kako ga odjemlje meni! Odpadniku razdeljuje naše njive.“

⁵Protož nebudeš míti, kdožť by vztáhl provazec na los v shromáždění Hospodinovu.

⁵Zato ne boš imel nikogar, ki bi zate vrgel mersko vrvico ob žrebanju v zboru GOSPODOVEM.

⁶Neprorokujte. Budou prorokovati, ale nebudou těmto prorokovati, a neponesou pohanění.

⁶„Ne oznanjajte!“ oznanjajo lažiproroki. Ako se ne oznanja onim, ne mine sramota.

⁷Ó kteráž sloveš domem Jákobovým, zdali do těsna vehnán býti má duch Hospodinův? To-liž by skutkové jeho byli? Zdaliž slova má nejsou dobrá tomu, kdož upřímě chodí?

⁷Se li bo reklo, hiša Jakobova, da je nagle jeze GOSPOD? So li takšna dejanja njegova? Niso li besede moje prijazne njemu, ki živi pošteno?

⁸Včera byl lidem mým, již jako nepřítel povstává. Majíce oděv, plášť strhujete s těch, kteříž chodí bezpečně, vyhýbajíce se bitvě.

⁸Še ondan se je uprlo ljudstvo moje kakor sovražnik: iznad suknje jemljete plašč njim, ki gredo brezskrbno mimo, ki so nasprotni vojski.

⁹Manželky lidu mého vyháníte z domu rozkoší jejich, od dítek jejich odjímáte slávu mou na věky.

⁹Žene ljudstva mojega podite iz hiš njih veselja, njih otročičem kradete moj kras za vselej.

¹⁰Vstaňte a odejděte, neboť tato není sídlem pro nečistotu. Ztratí vás, a to ztracením jistým.

¹⁰Vstanite in pojdite! ker ta dežela ni vam počivališče zavoljo nečednosti, ki uničuje, in to s strašno pogubo.

¹¹Jestliže za proroka se vydávaje a lež mluvě, říká: Budu tobě prorokovati o víně aneb o nápoji opojujícím, takový bývá prorokem lidu tohoto.

¹¹Ko bi bil človek, ki se žene za vetrom in sleparsko laže: „Prorokoval ti bom o vinu in močni pijači“, ta bi bil prorok temu ljudstvu!

¹²Jistotně zberu tě, Jákobe, docela, jistotně shromáždím ostatky Izraele, a seženu je v hromadu jako ovce v Bozra, jako stádo do prostřed ovčince jeho, i vzejde hluk od lidu.

¹²Gotovo te zberem, o Jakob, tebe vsega; gotovo skupim ostanek Izraelov; skupaj jih denem kakor ovce v Bozri, kakor čredo na njenem pašniku, da bode velik hrup od množice ljudi.Prodiralec pojde gori pred njimi; proderejo in pojdejo skozi vrata in bodo skozi nje hodili ven; in njih kralj pojde pred njimi in GOSPOD na njih čelu.

¹³Vstoupí ten, kterýž prolamovati bude před nimi. Prolomí, a projdou bránu, a vyjdou skrze ni; ano i král jejich půjde před nimi, a Hospodin na špici jejich.

¹³Prodiralec pojde gori pred njimi; proderejo in pojdejo skozi vrata in bodo skozi nje hodili ven; in njih kralj pojde pred njimi in GOSPOD na njih čelu.