¹I shromáždil se všecken lid jednomyslně do ulice, kteráž jest proti bráně vodné, a řekli Ezdrášovi učiteli, aby přinesl knihu zákona Mojžíšova, kterýž vydal Hospodin lidu Izraelskému.

¹Tedaj se je zbralo vse ljudstvo kakor en mož na široki ulici pred Vodnimi vrati; in rekli so Ezru pismouku, naj prinese knjigo zakona Mojzesovega, ki ga je GOSPOD zapovedal Izraelu.

²Tedy přinesl Ezdráš kněz zákon před to shromáždění mužů i žen i všech, kteříž by rozumně poslouchati mohli, prvního dne měsíce sedmého.

²In Ezra duhovnik je prinesel postavo pred zbor, pred može in žene in vse, ki so jo mogli slišati in razumeti, prvi dan sedmega meseca.

³I četl v něm na té ulici, kteráž jest proti bráně vodné, od jitra až do poledne, při přítomnosti mužů i žen, i kteřížkoli rozuměti mohli. A uši všeho lidu obráceny byly k knize zákona.

³In čital jo je na široki ulici, ki je pred Vodnimi vrati, od jutranjega svita do poldne vpričo mož in žen in tistih, ki so mogli razumeti; in vsega ljudstva ušesa so bila obrnjena h knjigi postave.

⁴Stál pak Ezdráš učitel na kazatelnici dřevěné, kterouž byli udělali k té věci, a stál podlé něho Mattitiáš, Sema, Anaiáš, Uriáš, Helkiáš a Maaseiáš, po pravé ruce jeho, po levé pak Pedaiáš, Misael, Malkiáš, Chasum, Chasbaddana, Zachariáš a Mesullam.

⁴In Ezra, pismouk, je stal na visokem lesenem stolu, ki so ga bili napravili v ta namen; in zraven njega so stali Matitija, Sema, Anaja, Urija, Hilkija in Maaseja, njemu na desni, na levi pa Pedaja, Misael, Malkija, Hasum, Hasbadana, Zeharija in Mesulam.

⁵Otevřel tedy Ezdráš knihu před očima všeho lidu, (nebo výše stál než všecken lid). Kterouž jakž otevřel, povstal všecken lid.

⁵In Ezra razgane knjigo pred očmi vsega ljudstva (kajti stal je više nego vse ljudstvo), in ko jo je razganil, vstane vse ljudstvo.

⁶I dobrořečil Ezdráš Hospodinu Bohu velikému, a všecken lid odpovídal: Amen, amen, pozdvihujíce rukou svých, a skloňujíce hlavy, poklonu učinili Hospodinu tváří k zemi.

⁶In Ezra hvali GOSPODA, vélikega Boga. In vse ljudstvo odgovori: Amen, Amen! povzdigujoč roke svoje. In pripognejo se in poklonijo GOSPODU z obrazom do tal.

⁷Tak i Jesua, Báni, Serebiáš, Jamin, Akkub, Sabbetai, Hodiáš, Maaseiáš, Kelita, Azariáš, Jozabad, Chanan, Pelaiáš, a Levítové vyučovali lid zákonu. Lid pak byl na místě svém.

⁷Tudi Jesua, Bani, Serebija, Jamin, Akub, Sabetaj, Hodija, Maaseja, Kelita, Azarija, Jozabad, Hanan, Pelaja, leviti, so razlagali ljudstvu pouk postave; in ljudstvo je stalo na mestu svojem.

⁸Nebo čtli v té knize v zákoně Božím srozumitelně, a vykládajíce smysl, vysvětlovali to, což čtli.

⁸In čitali so knjigo, postavo Božjo, razumljivo in razložili pomen, da se je prečitano razumelo.

⁹Potom řekl Nehemiáš, jinak Tirsata, a Ezdráš kněz, učitel, a Levítové, kteříž lid vyučovali, všemu lidu: Den tento posvěcený jest Hospodinu Bohu vašemu, nekvěltež, ani plačte. (Nebo plakal všecken lid, když slyšeli slova zákona.)

⁹In Nehemija, ki je bil Tirsata, in Ezra, duhovnik pismouk, in leviti, ki so učili ljudstvo, so rekli vsemu ljudstvu: Ta dan je svet GOSPODU, vašemu Bogu; ne bodite žalostni in ne plakajte! Zakaj vse ljudstvo je plakalo, ko so slišali besede postave.

¹⁰Ale jděte, řekl jim, a jezte tučné věci, a píte sladké, sdílejíce se s těmi, kteříž nemají nic připraveno. Den zajisté tento svatý jest Pánu našemu, protož nermuťtež se, nýbrž radost Hospodinova budiž síla vaše.

¹⁰Zato jim je velel: Pojdite, jejte tolsto in pijte sladko in pošljite tudi darila tem, ki niso ničesar zase pripravili, zakaj ta dan je svet Gospodu našemu; zato se ne žalostite, kajti radost GOSPODOVA je vaša moč.

¹¹A když tak Levítové pospokojili všeho lidu, mluvíce: Mlčte, nebo den svatý jest, a nermuťte se,

¹¹In leviti so tolažili vse ljudstvo, govoreč: Molčíte, kajti ta dan je svet, ne žalostite se!

¹²Odšel všecken lid, aby jedli a pili, a aby se sdíleli. I veselili se velmi, proto že srozuměli slovům těm, kteráž jim v známost uvedli.

¹²In šlo je vse ljudstvo, da bi jedli in pili in darila pošiljali in napravili veliko veselico; kajti razumeli so besede, ki so jih jim bili oznanjali.

¹³Potom nazejtří sešla se knížata čeledí otcovských ze všeho lidu, kněží i Levítové k Ezdrášovi učiteli, aby vyrozuměli slovům zákona.

¹³In drugega dne so se zbrali poglavarji očetovin vsega ljudstva, duhovniki in leviti k Ezru pismouku, da bi pazili na besede postave.

¹⁴Našli pak napsáno v zákoně, že přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby bydlili synové Izraelští v stáncích na slavnost měsíce sedmého,

¹⁴In našli so pisano v postavi, da je bil GOSPOD zapovedal po Mojzesu, da naj prebivajo sinovi Izraelovi v šatorih iz zelenja ob prazniku v sedmem mesecu

¹⁵A aby dali prohlásiti a provolati po všech městech svých i v Jeruzalémě, řkouce: Vyjděte na hory, a přineste ratolestí olivových a ratolestí dříví borového, a ratolestí myrtových, i ratolestí palmových, a ratolestí dříví hustého, abyste nadělali stánků, tak jakž psáno jest.

¹⁵ter naj oznanijo in pošljejo oklic po vseh mestih svojih in po Jeruzalemu, rekoč: Pojdite na gore in prinesite oljkovih mladik in vej z divje oljke in mirtovih in palmovih vej in mladičja z listnatih dreves, da se napravijo iz njih šatori, kakor je pisano!

¹⁶Protož vyšed lid, přinesli a nadělali sobě stánků, jeden každý na střeše své, i v síních svých, i v síních domu Božího, i v ulici brány vodné, i v ulici brány Efraim.

¹⁶Ljudstvo je torej šlo ven, in so prinesli ter si napravili šatore, vsak na strehi svoji, in na svojih dvoriščih in na dvoriščih hiše Božje in na široki ulici pri Vodnih vratih in na široki ulici pri Efraimovih vratih.

¹⁷A tak nadělali stánků všecko shromáždění těch, jenž se vrátili z zajetí, a bydlili v nich, (ačkoli nečinili tak synové Izraelští ode dnů Jozue syna Nun, až do dne toho). I byla radost velmi veliká.

¹⁷In ves zbor tistih, ki so se bili vrnili iz ujetništva, si je napravil šatore, in prebivali so v njih. Kajti sinovi Izraelovi niso bili tako slovesno praznovali od dni Jozueta, sina Nunovega, do tega dne. In bilo je veselje silno veliko.In bral je v knjigi Božje postave vsak dan, od prvega dne do poslednjega. In so praznovali praznik sedem dni, in osmi dan je bilo slovesno zborovanje, po predpisu.

¹⁸Četl pak v knize zákona Božího na každý den, od prvního dne až do posledního, a drželi slavnost za sedm dní. Osmého pak dne byl svátek podlé obyčeje.

¹⁸In bral je v knjigi Božje postave vsak dan, od prvega dne do poslednjega. In so praznovali praznik sedem dni, in osmi dan je bilo slovesno zborovanje, po predpisu.