¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.

²Naredi si dve srebrni trobenti, s tolkljanim delom ju naredi, in uporabljaj ju v sklicevanje občine in kadar se kliče vojska na odhod.

³Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

³Kadar se zatrobi na obe, naj se zbere občina vsa k tebi pred vhodom shodnega šatora.

⁴Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.

⁴Kadar pa se zatrobi na eno, naj se zbero k tebi knezi, glave tisočev Izraelovih.

⁵Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.

⁵Kadar pa bučno zatrobite, naj se vzdignejo vojske, ki so v šatorih proti jutru.

⁶Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.

⁶Ko pa v drugič bučno zatrobite, naj se vzdignejo vojske, ki so ušatorjene proti poldnevu. Kadar odhajajo naj trobijo bučno.

⁷Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.

⁷Ko se pa sklicuje zbor, tudi trobite, a ne bučno.

⁸Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.

⁸In sinovi Aronovi, duhovniki, naj trobijo na trobenti, in ti naj vam bodeta v večno postavo za prihodnje rodove vaše.

⁹Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.

⁹In kadar pojdete v deželi svoji na vojsko zoper zatiralca, ki vam bode sovražen, trobite bučno s trobentama, in pridete v spomin pred GOSPODOM, Bogom svojim, in rešeni boste sovražnikov svojih.

¹⁰V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.

¹⁰In v dan veselja svojega, ob določenih praznikih in ob mlajih svojih trobite na trobenti pri svojih žgalnih in mirovnih daritvah, in bodeta vam v spomin pred Bogom vašim. Jaz sem GOSPOD, Bog vaš.

¹¹I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.

¹¹In zgodilo se je v drugem letu, drugi mesec, dvajsetega dne tega meseca, da se je vzdignil oblak iznad prebivališča pričevanja,

¹²I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.

¹²in sinovi Izraelovi so se odpravili po svojih krdelih iz puščave Sinajske, in oblak se je ustavil v puščavi Paranski.

¹³Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:

¹³Tedaj so prvič šli na pot po ukazu GOSPODOVEM, danem Mojzesu.

¹⁴Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.

¹⁴In najprej je odrinil prapor tabora sinov Judovih s trumami svojimi: nad vojsko njegovo je bil Nahson, sin Aminadabov,

¹⁵Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.

¹⁵in nad vojsko rodú sinov Isaharjevih je bil Netanel, sin Zuarjev,

¹⁶A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.

¹⁶in nad vojsko rodú sinov Zebulonovih Eliab, sin Helonov.

¹⁷Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.

¹⁷Medtem so razdeli prebivališče, in sinovi Gersonovi in Merarijevi so odrinili, noseč prebivališče.

¹⁸Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.

¹⁸Nato je odrinil prapor tabora Rubenovega s krdeli svojimi: nad vojsko njegovo je bil Elizur, sin Šedeurjev,

¹⁹Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.

¹⁹in nad vojsko rodú sinov Simeonovih Šelumiel, sin Zurišadajev,

²⁰A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.

²⁰in nad vojsko rodú sinov Gadovih Eliasaf, sin Deguelov.

²¹Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.

²¹Potem so odrinili Kahatovci, noseč svetišče. Oni pa so postavljali prebivališče, dokler so ti prišli.

²²Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.

²²Za njimi je odrinil prapor tabora sinov Efraimovih s krdeli svojimi: nad vojsko njegovo je bil Elišama, sin Amihudov,

²³Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.

²³in nad vojsko rodu sinov Manasejevih Gamaliel, sin Pedazurjev,

²⁴A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.

²⁴in nad vojsko rodú sinov Benjaminovih Abidan, sin Gideonijev.

²⁵Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.

²⁵Naposled je odrinil s krdeli svojimi prapor tabora sinov Danovih, zadnji voj vseh taborov: in nad vojsko njegovo je bil Ahiezer, sin Amišadajev,

²⁶Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.

²⁶in nad vojsko rodú sinov Aserjevih Pagiel, sin Okranov,

²⁷A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.

²⁷in nad vojsko rodú sinov Neftalijevih Ahira, sin Enanov.

²⁸Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.

²⁸To je način odhodov sinov Izraelovih s svojimi vojskami, in tako so potovali.

²⁹Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.

²⁹In Mojzes reče Hobabu, sinu Reguela Madianskega, tasta Mojzesovega: Popotujemo v kraj, o katerem je rekel GOSPOD: Vam ga hočem dati. Pojdi z nami, in dobro ti bomo storili, kajti dobro je GOSPOD obljubil Izraelu.

³⁰Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.

³⁰On pa mu odgovori: Ne pojdem z vami, ampak odidem v deželo svojo in k sorodstvu svojemu.

³¹I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.

³¹In reče: Ne zapústi nas, prosim; zakaj ti veš, kje naj taborimo v puščavi, in nam bodeš vodnik.

³²Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.

³²Ako pojdeš z nami, gotovo izkažemo, karkoli nam GOSPOD stori dobrega, isto tudi tebi.

³³A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.

³³In potovali so tri dni hoda od gore GOSPODOVE, in skrinja zaveze GOSPODOVE je šla pred njimi tri dni pota, da jim najde počivališče.

³⁴A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.

³⁴Oblak GOSPODOV pa je bil po dnevi nad njimi, ko so šli iz tabora.

³⁵Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.

³⁵In bilo je, kadar je skrinja šla na pot, da je dejal Mojzes: Vstani, o GOSPOD, in naj se razkropé sovražniki tvoji, in tisti, ki te sovražijo, naj bežé pred obličjem tvojim.Kadar pa je počivala, je dejal: Vrni se, o GOSPOD, k miriadam tisočev Izraelovih.

³⁶Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.

³⁶Kadar pa je počivala, je dejal: Vrni se, o GOSPOD, k miriadam tisočev Izraelovih.