¹I přitáhlo všecko množství synů Izraelských na poušť Tsin, měsíce prvního; i pozůstal lid v Kádes, kdež umřela Maria, a tu jest pochována.

¹In vsa množica sinov Izraelovih je prišla v puščavo Zinsko v prvem mesecu, in ljudstvo je ostalo v Kadesu. Tu je umrla Mirjama in tu je bila pokopana.

²A když množství to nemělo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi.

²In ni bilo vode za občino; zbrali so se torej zoper Mojzesa in Arona.

³I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem!

³In prepiralo se je ljudstvo z Mojzesom, govoreč: O da bi bili poginili, ko so poginili bratje naši pred GOSPODOM!

⁴Proč jste jen uvedli shromáždění Hospodinovo na poušť tuto, abychom zde pomřeli i my i dobytek náš?

⁴Zakaj sta privedla zbor GOSPODOV v to puščavo, da tu umrjemo, mi in živina naša?

⁵A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na němž se nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není?

⁵In zakaj sta nas peljala gori iz Egipta, da nas spravita v ta slabi kraj, ki se ne da obsejati, ki ne rodi ne smokev, ne trte, ne margaranovih jabolk, še grla si tu ne moremo omočiti z vodo!

⁶Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi.

⁶Tedaj se umakneta Mojzes in Aron izpred zbora k vratom shodnega šatora in padeta na obličje svoje; in prikaže se jima slava GOSPODOVA.

⁷A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁷In GOSPOD ogovori Mojzesa, veleč:

⁸Vezmi hůl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvůj, mluvte k skále této před očima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich.

⁸Vzemi palico in skliči občino, ti in Aron, brat tvoj, in govorita skali pred njih očmi, da naj dá vode svoje. Tako jim izpelji vodo iz skale in napoji občino in njih živino.

⁹Tedy vzal Mojžíš hůl před tváří Hospodinovou, jakž rozkázal jemu.

⁹Vzame torej Mojzes palico izpred GOSPODA, kakor mu je bil zapovedal.

¹⁰I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu?

¹⁰In Mojzes in Aron skličeta zbor pred skalo, in jim reče: Čujte vendar, uporneži! Bova li vam izpeljala vodo iz te skale?

¹¹I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.

¹¹In vzdigne Mojzes roko in udari ob skalo dvakrat s palico svojo, in vode privre obilo, in občina je pila in njih živina.

¹²Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal.

¹²A GOSPOD reče Mojzesu in Aronu: Ker nista verovala vame, da bi me svetega izkazala vpričo sinov Izraelovih, zato ne dovodita te občine v deželo, ki sem jo jim dal.

¹³Toť jsou ty vody sváru, o kteréž svařili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvěcen jest v nich.

¹³To je voda Meriba [T. j. prepir.], ker so se tam prepirali sinovi Izraelovi z GOSPODOM, in on se je izkazal svetega pred njimi.

¹⁴I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby řekli: Totoť vzkazuje bratr tvůj Izrael: Ty víš o všech těžkostech, kteréž přišly na nás,

¹⁴In Mojzes pošlje selstvo iz Kadesa do kralja edomskega: Tako pravi brat tvoj Izrael: Ti poznaš vse težave, ki so nas zadele:

¹⁵Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše.

¹⁵kako so šli očetje naši doli v Egipt, in prebivali smo v Egiptu dolgo časa, a Egipčani so hudo ravnali z nami in z očeti našimi.

¹⁶A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav anděla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes městě, při pomezí tvém.

¹⁶In ko smo vpili h GOSPODU, je uslišal naš glas ter poslal angela in nas peljal iz Egipta. In glej smo v mestu Kadesu ob skrajni meji tvoji.

¹⁷Nechť, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepůjdeme přes rolí, ani přes vinice, aniž píti budeme vody z čí studnice; cestou královskou půjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepřejdeme mezí tvých.

¹⁷Dovoli nam, prosimo, iti skozi deželo tvojo: ne pojdemo čez njive ali skozi vinograde, tudi ne bomo pili vodo iz vodnjakov; po kraljevi cesti pojdemo in ne krenemo ne na desno, ne na levo, dokler ne prestopimo mej tvojih.

¹⁸Jemužto odpověděl Edom: Nechoď skrze mou zemi, abych s mečem nevyšel v cestu tobě.

¹⁸Edom pa mu odgovori: Ne hodi čez moje, sicer ti pridem naproti z mečem.

¹⁹I řekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí půjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buď my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pěší abychom prošli.

¹⁹In sinovi Izraelovi mu reko: Radi bi šli po uglajenem potu, in ako bomo pili vode tvoje, mi in naša živina, hočemo plačati; ničesar več – samo da pojdemo peš skozi pokrajino.

²⁰Odpověděl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou.

²⁰On pa reče: Ne pojdeš skozi njo. In mu pride Edom nasproti z mnogim ljudstvom in z močno roko.

²¹Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby přešel meze jeho, uchýlil se Izrael od něho.

²¹Tako se je branil Edom dovoliti Izraelu prehod skozi pokrajino svojo; zato se mu je izognil Izrael.

²²A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, přišli na horu řečenou Hor.

²²Odrinejo torej iz Kadesa, in vsa množica sinov Izraelovih pride h gori Horu.

²³I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoře Hor, při pomezí země Edom, řka:

²³In GOSPOD ogovori Mojzesa in Arona na gori Horu ob meji pokrajine Edomske, rekoč:

²⁴Připojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do země, kterouž jsem dal synům Izraelským, proto že jste odporni byli řeči mé při vodách sváru.

²⁴Aron se mora pridružiti ljudstvu svojemu, zakaj ne pride v deželo, ki sem jo dal sinovom Izraelovim, ker sta se upirala povelju mojemu pri vodi Meribi.

²⁵Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor.

²⁵Vzemi Arona in sinu njegovega Eleazarja ter ju pelji vrh gore Hora,

²⁶A svlečeš Arona z roucha jeho, a oblečeš v ně Eleazara syna jeho; nebo Aron připojen bude k lidu svému, a tam umře.

²⁶in sleci Aronu oblačila njegova in obleci vanje Eleazarja, sina njegovega. In Aron bo zbran k ljudstvu svojemu in tam umrje.

²⁷I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství.

²⁷Tedaj stori Mojzes, kakor mu je bil zapovedal GOSPOD, in šli so na goro Hor pred očmi vse občine.

²⁸A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory.

²⁸In Mojzes sleče Aronu oblačila njegova in obleče vanje Eleazarja, sina njegovega. Tam je umrl Aron na vrhu gore. Mojzes pa in Eleazar stopita doli z gore.In ko je videla vsa občina, da je Aron mrtev, je jokala po njem trideset dni vsa hiša Izraelova.

²⁹Vidouce pak všecko množství, že umřel Aron, plakali ho za třidceti dní všecken dům Izraelský.

²⁹In ko je videla vsa občina, da je Aron mrtev, je jokala po njem trideset dni vsa hiša Izraelova.