¹To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéři šli, bojoval s ním, a zajal jich množství.

¹In ko začuje Kanaanec, kralj v Aradu, ki je prebival proti jugu, da prihaja Izrael po poti oglednikov, začne vojno z Izraelom in nekatere izmed njih odpelje ujete.

²Tedy Izrael učinil slib Hospodinu, řka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím města jejich.

²Tedaj se Izrael zaobljubi GOSPODU, govoreč: Ako mi daš res to ljudstvo v roko, s prokletjem razderem njegova mesta.

³I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma.

³In GOSPOD usliši glas Izraelov ter mu da Kanaance; in pokonča s prokletjem nje in njih mesta; zato so imenovali ta kraj Horma [T. j. prokletje.].

⁴Potom hnuli se s hory Hor cestou k moři Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestě.

⁴In šli so od gore Hora po poti, ki vodi k Rdečemu morju, da bi obšli deželo Edomsko. In ljudstvo je postalo malosrčno na potu.

⁵A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila.

⁵In govori ljudstvo zoper Boga in zoper Mojzesa: Zakaj ste nas peljali iz Egipta, da umrjemo v puščavi? kajti tu ni kruha, ne vode; in duši naši se že studi tista prelahka jed.

⁶Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteříž jej štípali, tak že množství lidu zemřelo z Izraele.

⁶Tedaj pošlje GOSPOD ognjene kače med ljudstvo, in so jih pikale, da jih je mnogo pomrlo iz Izraela.

⁷Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.

⁷In pride ljudstvo k Mojzesu, govoreč: Grešili smo, ko smo govorili zoper GOSPODA in zoper tebe; moli h GOSPODU, da vzame od nas kače. In Mojzes je molil za ljudstvo.

⁸I řekl Hospodin Mojžíšovi: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude.

⁸In GOSPOD veli Mojzesu: Naredi si ognjeno kačo in jo povzdigni na drog; in vsak, kdor je pičen in jo pogleda, bo živel.

⁹I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.

⁹Mojzes torej naredi kačo iz brona in jo povzdigne na drog. In bilo je tako: če je koga kača pičila in ta je pogledal na bronasto kačo, je živel.

¹⁰Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot.

¹⁰In odpotujejo sinovi Izraelovi in se raztabore v Obotu;

¹¹Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.

¹¹in iz Obota odrinejo in se utabore v Ije-abarimu, v puščavi, ki je pred Moabom, proti solnčnemu vzhodu.

¹²Odtud brali se, a položili se v údolí Záred.

¹²Odtod odrinejo in se ušatorijo pri potoku Zeredu.

¹³Opět hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z končin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými.

¹³Ko odidejo odtod, se ušatore onkraj potoka Arnona, ki je v puščavi in prihaja iz pokrajine Amorejcev, zakaj Arnon je na meji moabski, med Moabom in Amorejci.

¹⁴Protož praví se v knize bojů Hospodinových, že proti Vahebovi u vichřici bojoval, a proti potokům Arnon.

¹⁴Zato se pravi v knjigi o vojskah GOSPODOVIH: Pribojevali smo Vaheb v Sufi in Arnonske doline

¹⁵Nebo tok těch potoků, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského.

¹⁵in strmine ob potokih, ki segajo do bivališča Ara in se naslanjajo na mejo moabsko.

¹⁶A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o němž byl řekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažď lid, a dám jim vodu.

¹⁶In odtod so šli v Ber, to je tisti vodnjak, o katerem je rekel GOSPOD Mojzesu: Skliči mi ljudstvo, in hočem jim dati vodo.

¹⁷Tedy zpíval lid Izraelský písničku tuto: Vystupiž studnice, prozpěvujte o ní;

¹⁷Takrat je pel Izrael to pesem: Privri, o studenec! Prepevajte mu naproti!

¹⁸Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali přední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouště pak brali se do Matana,

¹⁸Vodnjak, ki so ga knezi izkopali, ki so ga plemenitniki ljudstva zaokrožili z žezlom, s palicami svojimi. - In iz puščave so šli v Matano,

¹⁹A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot,

¹⁹in iz Matane v Nahaliel, in iz Nahaliela v Bamot,

²⁰A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti.

²⁰in iz Bamota v dolino, ki je na poljani Moabski, do vrha Pizge, ki strmi kvišku nad puščavo.

²¹Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:

²¹In Izrael pošlje poročnike k Sihonu, kralju Amorejcev, da mu reko:

²²Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého.

²²Dovoli mi iti skozi deželo tvojo; nočemo kreniti na njive ali v vinograde, tudi ne piti vode iz vodnjakov; po kraljevi cesti pojdemo, dokler ne prestopimo tvojih mej.

²³I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.

²³Toda Sihon ni pripustil Izraelu iti skozi pokrajino svojo; temuč zbere vse ljudstvo svoje in pride Izraelu nasproti v puščavo. In ko prispe v Jahaz, se vojskuje z Izraelom.

²⁴I porazil jej lid Izraelský mečem, a vzal v dědictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do země synů Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských.

²⁴A Izrael ga udari z ostrino meča in posede deželo njegovo od Arnona do Jaboka in tja do sinov Amonovih; meja sinov Amonovih je namreč bila utrjena.

²⁵Tedy vzal Izrael všecka ta města, a přebýval ve všech městech Amorejských, v Ezebon a ve všech městečkách jeho.

²⁵In Izrael je zasedel vsa ta mesta in se naselil v vseh mestih Amorejcev, v Hesbonu in vseh njemu podložnih vaseh.

²⁶Nebo Ezebon bylo město Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon.

²⁶Hesbon je namreč bilo mesto Sihona, kralja Amorejcev, ki se je bil bojeval zoper prejšnjega kralja Moabcev in mu odvzel vso pokrajino njegovo prav do Arnona.

²⁷Protož říkávali v přísloví: Poďte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město Seonovo.

²⁷Zato pravijo pesniki: Pridite v Hesbon, naj se zgradi in postavi mesto Sihonovo!

²⁸Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon.

²⁸Zakaj ogenj je prišel iz Hesbona, plamen iz mesta Sihonovega, požrl je Ar Moabcev, gospodo Arnonskih višin.

²⁹Běda tobě Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi.

²⁹Gorje tebi, Moab! Izgubljeno si, o ljudstvo Kamosovo! Ta je storil, da so sinovi njegovi ubežniki, in hčere svoje je peljal v ujetništvo k Sihonu, kralju Amorejcev!

³⁰A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba.

³⁰Streljali smo nanje: Hesbon je pokončan tja do Dibona; in pustošili smo prav do Nofoha - gorelo je do Medebe!

³¹A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské.

³¹Tako se je nastanil Izrael v deželi Amorejcev.

³²Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s městečky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteříž tam bydlili.

³²In Mojzes je poslal oglednike v Jazer, in zavzeli so njemu podložne vasi ter spodili Amorejce, ki so bili ondi.

³³Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.

³³Potem so se obrnili in šli v Basan. Og pa kralj basanski, jim pride nasproti z vsem ljudstvom svojim, da napravi bitko v Edreju.

³⁴Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jakož jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.

³⁴A GOSPOD reče Mojzesu: Ne boj se ga, zakaj v roko tvojo sem dal njega, vse ljudstvo in deželo njegovo; stóri ž njim, kakor si storil s Sihonom, kraljem Amorejcev, ki je prebival v Hesbonu.Porazili so ga torej in sinove njegove in vse ljudstvo njegovo, da nihče ni preostal, in posedli so deželo njegovo.

³⁵I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po něm nezůstal, a uvázali se dědičně v zemi jeho.

³⁵Porazili so ga torej in sinove njegove in vse ljudstvo njegovo, da nihče ni preostal, in posedli so deželo njegovo.