1Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.
1Ob rekah babilonskih, tam smo sedevali in jokali, spominjajoč se Siona.
2Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.
2Na vrbe sredi one dežele smo obesili strune svoje.
3A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:
3Kajti ondi so zahtevali od nas besede pesmi tisti, ki so nas odpeljali v sužnost, in naši mučitelji so hoteli veselost: Pojte nam katero pesmi sionskih!
4Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?
4Kako naj bi peli pesem GOSPODOVO v tujcev deželi?
5Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.
5Če pozabim tebe, Jeruzalem, pozabi naj mi desnica zmožnosti svoje!
6Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.
6Jezik naj se mi prijemlje nébesa, ako se ne spominjam tebe, ako ne stavim Jeruzalema nad največje veselje svoje!
7Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
7Spomni se, GOSPOD, zoper Edomce dneva jeruzalemskega, ki so rekli: Razvalite, razvalite, dokler bode kaj podzidja v njem!
8Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.
8O hči babilonska, boš pokončana; blagor mu, kdor ti povrne tisto, kar si nam storila!Blagor mu, kdor zgrabi in razbije otroke tvoje ob skalo.
9Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.
9Blagor mu, kdor zgrabi in razbije otroke tvoje ob skalo.