¹Žalm Davidův. Hospodine, kdo bude přebývati v stánku tvém? Kdo bydliti bude na hoře svaté tvé?

¹{Psalm Davidov.} GOSPOD, kdo sme prebivati v šatoru tvojem, kdo stanovati na gori svetosti tvoje?

²Ten, kdož chodí v upřímnosti, a činí spravedlnost, a mluví pravdu z srdce svého.

²Kdor živi brezmadežno in ravna pravično ter govori resnico iz srca svojega;

³Kdož neutrhá jazykem svým, bližnímu svému nečiní zlého, a potupy neuvodí na bližního svého.

³kdor ne obrekuje z jezikom svojim, ne dela hudega bližnjemu svojemu in ne obklada s sramoto soseda svojega;

⁴Ten, před jehož očima v nevážnosti jest zavržený, v poctivosti pak bojící se Hospodina; a přisáhl-li by i se škodou, však toho nemění.

⁴v čigar očeh je zaničevan od Boga zavrženi, spoštuje pa nje, ki se bojé GOSPODA; ko priseže, čeprav v škodo svojo, ne prevrača besede;kdor ne lihvari z denarjem svojim in darila ne sprejme zoper nedolžnega. Kdor tako ravna, ne omahne nikdar.

⁵Kdož peněz svých nedává na lichvu, a daru proti nevinnému nebéře. Kdož tyto věci činí, nepohneť se na věky.

⁵kdor ne lihvari z denarjem svojim in darila ne sprejme zoper nedolžnega. Kdor tako ravna, ne omahne nikdar.