¹Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.

¹{Načelniku godbe. O lilijah. Psalm sinov Korahovih. Pouk. Pesem ljubezni.} Iz srca mojega vre lepa beseda; pravim: Kralju pesem moja! jezik moj bodi kakor pero spretnega pisarja.

²Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

²Mnogo lepši si od sinov človeških, miloba je razlita po ustnah tvojih, zatorej te je Bog blagoslovil vekomaj.

³Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

³Meč svoj si opaši okoli ledij, o junak mogočni, slavo svojo in veličastvo svoje.

⁴Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

⁴In v veličastvu svojem srečno hodi v prospeh resnice ter krotkosti in pravičnosti, in pokaže ti desnica tvoja strahotna dela.

⁵A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

⁵Pšice tvoje so ostre, ljudstva bodo padala podte – zasadé se sovražnikom kraljevim v srce.

⁶Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

⁶Prestol tvoj, o Bog, ostane vselej in vekomaj, pravičnosti žezlo je tvojega kraljestva žezlo.

⁷Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

⁷Ljubil si pravičnost in sovražil krivico, zato te je pomazilil Bog, Bog tvoj, z oljem veselja pred tovariši tvojimi.

⁸Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

⁸Vsa oblačila tvoja dišé miro in aloo in kasijo, iz palač slonokoščenih te razveseljuje godba na strune.

⁹Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

⁹Hčere kraljeve so med dragimi tvojimi, kraljica stoji tebi na desno v zlatu iz Ofirja.

¹⁰Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

¹⁰Čuj, hči, in glej in nagni uho svoje ter pozabi ljudstvo svoje in hišo očeta svojega.

¹¹Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

¹¹In radoval se bo kralj lepote tvoje; zakaj on je Gospod tvoj: poklanjaj se njemu!

¹²I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

¹²In hči tirska pride z darilom, bogatini izmed ljudstev bodo prosili blagovoljnosti tvoje.

¹³Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

¹³Vsa krasna je hči kraljeva v notranjščini hiše, obleka njena z zlatom je pretkana.

¹⁴Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

¹⁴V pisanih oblačilih jo privedo h kralju, zanjo pa device, njene tovarišice, pripeljejo k tebi.

¹⁵V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

¹⁵Vodili jih bodo z največjim veseljem in radovanjem in stopijo v palačo kraljevo.

¹⁶Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

¹⁶Na mestu očetov tvojih bodo sinovi tvoji, za vojvode jih postaviš po vsej zemlji.Spominjal bom imena tvojega od roda do roda, zato te bodo slavila ljudstva vedno in na večne čase.

¹⁷Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]

¹⁷Spominjal bom imena tvojega od roda do roda, zato te bodo slavila ljudstva vedno in na večne čase.