¹V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

¹K tebi, GOSPOD, zaupno pribegam, sram me ne bodi nikdar.

²Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

²Po pravičnosti svoji me otmi in oprosti, nagni k meni uho svoje in reši me!

³Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

³Bodi mi skala prebivališča, kamor naj se vedno umikam; zapoved si dal, da bodem rešen, ker skala moja in trdnjava moja si ti.

⁴Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

⁴Bog moj, reši me iz roke brezbožnika, iz pesti krivičneža in nasilnika.

⁵Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

⁵Zakaj ti si nada moja, Gospod Jehova, upanje moje od moje mladosti.

⁶Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

⁶Nate sem se opiral od rojstva, od osrčja matere moje si me odtrgal ti; tebi vedno velja hvalospev moj.

⁷Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

⁷Kakor čudo sem bil mnogim, toda ti si moje pribežališče trdno.

⁸Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

⁸Usta moja bodo polna hvale tvoje, ves dan slave tvoje.

⁹Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

⁹Ne zavrzi me ob starosti času, ko peša krepkost moja, ne zapusti me.

¹⁰Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

¹⁰Kajti sovražniki moji govoré o meni, in oni, ki prežé na dušo mojo, se posvetujejo vkup,

¹¹Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

¹¹govoreč: Bog ga je zapustil, podite in zgrabite ga, ker nikogar ni, ki bi ga rešil.

¹²Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

¹²Bog, ne bivaj daleč od mene, Bog moj, na pomoč mi hiti!

¹³Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

¹³Osramoté se naj in poginejo nasprotniki duše moje, pokrijejo naj se z nečastjo in sramoto, kateri iščejo hudega meni.

¹⁴Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

¹⁴Jaz pa bom stanovitno čakal in vedno bolj te hvalil.

¹⁵Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

¹⁵Usta moja hočejo oznanjati pravičnost tvojo, ves dan zveličalno pomoč tvojo, ker ne znam števil njenih.

¹⁶Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

¹⁶Pridem opevat mogočna dela Gospoda Jehove, s hvalo bom oznanjal pravičnost tvojo, samega tebe.

¹⁷Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

¹⁷Bog, učil si me od mladosti, in še do sedaj oznanjam čuda tvoja.

¹⁸Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

¹⁸Zatorej tudi do starosti in do sivosti me ne zapusti, o Bog, da še oznanjam rame tvoje prihodnjemu rodu in moč tvojo vsem, ki še pridejo.

¹⁹Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

¹⁹In pravičnost tvoja, o Bog, seza do nebes višave; kar si storil, je veliko; Bog, kdo je tebi enak?

²⁰Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

²⁰Ti, ki si nam dal izkusiti stiske velike in hude, nas zopet oživiš in nas zopet izvlečeš iz brezen zemlje,

²¹Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

²¹velikost mojo pomnožiš in se obrneš, da me potolažiš.

²²I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

²²Tudi jaz te bom slavil s strunami in resnico tvojo, moj Bog; prepeval ti bodem s citrami, o svetnik Izraelov!

²³Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

²³Glasno se bodo radovale ustne moje, ko ti bom prepeval psalme, in duša moja, ki si jo odrešil.Tudi jezik moj bo oznanjal ves dan pravičnost tvojo, ker so osramočeni, ker so z rdečico obliti, ki iščejo hudega meni.

²⁴Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

²⁴Tudi jezik moj bo oznanjal ves dan pravičnost tvojo, ker so osramočeni, ker so z rdečico obliti, ki iščejo hudega meni.