1Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
1{Psalm Asafov.} Bog stoji v zboru Božjem, sodi sredi bogov.
2Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.
2Doklej boste sodili krivično in se ozirali na brezbožnih zunajnost? (Sela.)
3Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
3Potegujte se za pravdo ubožca in sirote, nesrečnemu in siromaku pomagajte do pravice!
4Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
4Oprostite ubogega in potrebnega, iz roke krivičnih ga rešite!
5Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
5A ne vedo in ne umejo ničesar, v temi hodijo neprestano: majó se vse podstave dežele!
6Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
6Jaz sem rekel: Bogovi ste in Najvišjega sinovi vi vsi.
7A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
7Toda umrjete kakor navaden človek in padete kakor kdorkoli izmed poglavarjev.Vstani, o Bog, sodi zemljo; zakaj ti dobiš vse narode v dediščino.
8Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
8Vstani, o Bog, sodi zemljo; zakaj ti dobiš vse narode v dediščino.