¹Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.

¹Zato se ne moreš zagovarjati, o človek, kdorkoli si, ki sodiš; kajti v čemer sodiš drugega, obsojaš samega sebe; ker ti, ki sodiš, delaš isto.

²Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.

²Vemo pa, da sodba Božja zadeva po resnici te, ki delajo taka dela.

³Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?

³Ali pač misliš to, o človek, ki sodiš tiste, ki delajo taka dela, a isto delaš, da ti ubežiš sodbi Božji?

⁴Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?

⁴Ali pa zaničuješ bogastvo njegove dobrote in prizanesljivosti in potrpljivosti, ne vedoč, da te dobrota Božja vodi na izpokorjenje?

⁵Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,

⁵Temuč s svojo trdovratnostjo in z neizpokorljivim srcem sam sebi spravljaš jezo za dan jeze in razodetja pravične sodbe Boga,

⁶Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,

⁶ki poplača vsakemu po njegovih delih:

⁷Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,

⁷tistim, ki s stanovitnostjo v dobrem delu iščejo slave in časti in nestrohljivosti, dá večno življenje,

⁸Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,

⁸a sebičnim in resnici nepokornim, krivici pa pokornim, srd in jezo.

⁹Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.

⁹Stiska in nadloga pride na dušo vsakega človeka, ki dela hudo, najprej na Juda, pa tudi na Grka;

¹⁰Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.

¹⁰a slava in čast in mir vsakemu, ki dela dobro, najprej Judu, pa tudi Grku;

¹¹Neboť není přijímání osob u Boha.

¹¹ker Bog ne gleda, kdo je kdo.

¹²Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,

¹²Katerikoli so namreč brez postave grešili, tudi brez postave poginejo; in katerikoli so grešili, imajoč postavo, bodo po postavi sojeni.

¹³(Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.

¹³Zakaj kateri postavo poslušajo, niso pravični pred Bogom, temuč kateri po postavi delajo, bodo šteti za pravične.

¹⁴Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,

¹⁴Kadar namreč pogani, ki nimajo postave, delajo po naravi, kar zahteva postava, ti so, ne imajoč postave, sami sebi postava;

¹⁵Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)

¹⁵saj sami kažejo, da je zahteva [Dobesedno: delo.] postave zapisana v njih srcih, ker jim to izpričujejo njih vest ter misli, ko se med seboj tožijo ali tudi zagovarjajo; -

¹⁶V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.

¹⁶v dan, ko bo sodil Bog skrivnosti ljudi, po mojem evangeliju, po Jezusu Kristusu.

¹⁷Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,

¹⁷Če pa se ti imenuješ Jud in se naslanjaš na postavo in se hvališ z Bogom,

¹⁸A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,

¹⁸in poznaš voljo njegovo in presojaš, kaj je boljše, ker si naučen iz postave,

¹⁹A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,

¹⁹in zaupaš sebi, da si vodnik slepih, svetlost tistim, ki so v temi,

²⁰Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.

²⁰gojitelj nerazumnih, učitelj nedoraslih, ker imaš obrazec znanja in resnice v postavi:

²¹Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?

²¹ki torej učiš drugega, sebe li ne učiš? ki oznanjaš, naj se ne krade, kradeš?

²²Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?

²²ki govoriš, naj se ne prešeštvuje, prešeštvuješ? ki so ti mrzki maliki, pleniš svetišče?

²³Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?

²³ki se hvališ s postavo, s prestopanjem postave Bogu delaš nečast?

²⁴Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.

²⁴Kajti „zavoljo vas se ime Božje preklinja med pogani“, kakor je pisano.

²⁵Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.

²⁵Obreza je resda koristna, če izpolnjuješ postavo; ako pa si prestopnik postave, je tvoja obreza postala neobreza.

²⁶A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?

²⁶Če torej neobrezanec izpolnjuje pravične predpise postave, se li ne bo njegova neobreza štela za obrezo?

²⁷A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?

²⁷In ne obsodi li neobrezanec po naravi, ki izpolnjuje postavo, tebe, ki si prestopnik postave, čeprav imaš črko in obrezo?

²⁸Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;

²⁸Ni namreč Jud, ki je po zunanjem Jud, tudi ni obreza, ki je zunaj na mesu,marveč ta je Jud, ki je znotraj Jud, in prava obreza je obreza srca v duhu, ne v črki; čigar hvala ni od ljudi, ampak od Boga.

²⁹Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.

²⁹marveč ta je Jud, ki je znotraj Jud, in prava obreza je obreza srca v duhu, ne v črki; čigar hvala ni od ljudi, ampak od Boga.