¹Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?

¹Kaj torej porečemo? Bomo li ostali v grehu, da se milost pomnoži?

²Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?

²Nikakor ne! Mi, ki smo umrli grehu, kako bomo še živeli v njem?

³Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?

³Ali pa ne veste, da smo se, katerikoli smo bili krščeni v Kristusa Jezusa, krstili v smrt njegovo?

⁴Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.

⁴Pokopani smo torej bili ž njim vred po krstu v smrt, da naj tako, kakor je vstal Kristus iz mrtvih po Očetovi slavi, hodimo tudi mi v novem življenju.

⁵Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,

⁵Kajti če smo ž njim združeni po podobnosti njegove smrti, bomo tudi po podobnosti njegovega vstajenja,

⁶To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.

⁶vedoč to, da je bil stari naš človek ž njim na križ razpet, da se zatare telo greha, da bi več ne sužnjevali grehu.

⁷Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.

⁷Zakaj kdor je umrl, je oproščen [Ali: opravičen.] greha.

⁸Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,

⁸Če smo pa umrli s Kristusom, verujemo, da bomo tudi živeli ž njim,

⁹Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.

⁹ker vemo, da Kristus, obujen iz mrtvih, ne umrje več, smrt nad njim ne gospoduje več.

¹⁰Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.

¹⁰Kajti s smrtjo, ki jo je storil, je umrl grehu enkrat za vselej; življenje pa, ki ga živi, živi Bogu.

¹¹Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.

¹¹Tako tudi vi sodite o sebi, da ste mrtvi grehu, a živi Bogu v Kristusu Jezusu.

¹²Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.

¹²Naj torej ne kraljuje greh v vašem smrtnem telesu, da poslušate poželenja njegova.

¹³Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.

¹³Tudi ne dajajte svojih udov grehu za orožje krivice, temuč dajte sebe Bogu, kakor kateri ste bili mrtvi in zdaj ste živi, in ude svoje dajte Bogu za orožje pravičnosti.

¹⁴Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.

¹⁴Kajti greh ne bo nad vami gospodoval, ker niste pod postavo, ampak pod milostjo.

¹⁵Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.

¹⁵Kaj torej? bomo li grešili, ker nismo pod postavo, ampak pod milostjo? Nikakor ne!

¹⁶Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?

¹⁶Ne veste li, če dajete sebe za hlapce v pokorščino, da ste hlapci tistemu, kogar poslušate: ali grehu za smrt, ali pa poslušnosti za pravičnost?

¹⁷Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.

¹⁷A hvala Bogu, da ste bili sužnji grehu, pa ste iz srca postali pokorni obliki nauka, ki ste vanj bili postavljeni;

¹⁸Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.

¹⁸osvobojeni pa greha, ste postali služabniki pravičnosti.

¹⁹Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení.

¹⁹Po človeško govorim zavoljo slabosti vašega mesa. Kakor ste namreč dali svoje ude v sužnost nečistosti in nepravičnosti, da bi delali nepravičnost, tako dajte sedaj svoje ude v službo pravičnosti v posvečenje.

²⁰Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.

²⁰Kajti ko ste bili sužnji greha, ste bili svobodni glede pravičnosti.

²¹Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.

²¹Kakšen sad ste torej imeli takrat od tega, česar se sedaj sramujete? Kajti konec tega je smrt.

²²Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný.

²²Sedaj pa, ko ste osvobojeni greha in ste postali Božji služabniki, imate sad svoj, ki vodi v posvečenje, a konec večno življenje.Kajti plačilo za greh je smrt, a milostni dar Božji je večno življenje v Kristusu Jezusu, Gospodu našem.

²³Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží jest život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.

²³Kajti plačilo za greh je smrt, a milostni dar Božji je večno življenje v Kristusu Jezusu, Gospodu našem.