¹Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.

¹Spominjaj jih, da naj se pokoravajo poglavarstvom in oblastem, naj bodo poslušni, pripravljeni za vsako dobro delo;

²Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.

²o nikomer naj grdo ne govore, naj ne bodo prepirljivi, ampak odjenljivi, kažejo naj sleherno krotkost proti vsem ljudem.

³Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.

³Bili smo namreč tudi mi nekdaj nespametni, neposlušni, tavajoči, služeči mnogoteremu poželenju in razveseljevanju, živeči v hudobnosti in zavisti, sovraštva vredni, sovražeč se med seboj.

⁴Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,

⁴Ko se je pa prikazala dobrota in ljudoljubnost Rešitelja našega Boga,

⁵Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,

⁵nas je rešil ne iz del v pravičnosti, ki smo jih mi storili, ampak po usmiljenju svojem, po kopeli preporoda in obnovitve svetega Duha,

⁶Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,

⁶ki ga je obilo razlil nad nas po Jezusu Kristusu, Zveličarju našem,

⁷Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

⁷da bi, opravičeni po milosti njegovi, postali dediči po upanju večnega življenja.

⁸Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.

⁸Resnična je ta beseda; in hočem, da o tem krepko pričaš, zato da bode verujoče v Boga skrb, delati dobra dela. To je dobro in koristno ljudem.

⁹Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.

⁹A nespametnih preiskav in rodopisov in prepirov in bojev o postavi se ogiblji; brez koristi so namreč in brez veljave.

¹⁰Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,

¹⁰Krivovernega človeka zavrni, posvarivši ga enkrat ali dvakrat,

¹¹Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.

¹¹vedoč, da je tak človek popačen in greši, z lastno sodbo obsojen.

¹²Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.

¹²Kadar pošljem Artema k tebi ali Tihika, si prizadeni, da prideš k meni v Nikopol; tam namreč sem sklenil prezimiti.

¹³Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.

¹³Zena postavouka in Apola skrbno odpravi na pot, da ne bosta ničesar pogrešala.

¹⁴A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.

¹⁴Uče naj se pa tudi naši dobra dela opravljati za nujne potrebe, da ne bodo brez sadu.Pozdravljajo te vsi, ki so pri meni. Pozdravi nje, ki nas ljubijo v veri. Milost z vami vsemi!

¹⁵Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.

¹⁵Pozdravljajo te vsi, ki so pri meni. Pozdravi nje, ki nas ljubijo v veri. Milost z vami vsemi!