¹Potom opět pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, kniha letěla.

¹In zopet povzdignem oči in vidim, glej, zvit list leti.

²I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím knihu letící, jejíž dlouhost byla dvadcíti loktů a širokost desíti loktů.

²In mi reče: Kaj vidiš? Rečem: Vidim zvit list, da leti; dvajset komolcev je dolg in deset komolcev širok.

³Tedy řekl mi: Toto prokletí vyjde na širokost vší země. Nebo každý zloděj podlé něho jako i ona vyhlazen, a každý přisahající podlé něho jako i ona vyhlazen bude.

³In mi reče: To je prokletstvo, ki izhaja nad vso deželo; kdorkoli namreč krade, bo iztrebljen po tem, kar je na tej strani lista pisano; in kdorkoli prisega krivo, bo iztrebljen po tem, kar je pisano na oni strani.

⁴Vynesu je, praví Hospodin zástupů, aby došlo na dům zloděje, a na dům přisahajícího skrze jméno mé falešně; anobrž bude bydliti u prostřed domu jeho, a docela zkazí jej, i dříví jeho i kamení jeho.

⁴Po mojem povelju je izšlo, govori GOSPOD nad vojskami, in pride v hišo tatovo in v hišo njega, ki lažnivo prisega v mojem imenu, in se nastani v hiši njegovi ter jo pokonča z lesovjem in kamenjem njenim vred.

⁵Tedy vyšel anděl ten, kterýž mluvil se mnou, a řekl mi: Pozdvihni nyní očí svých a viz, co jest to, což pochází.

⁵Angel pa, ki je govoril z menoj, stopi ven in mi reče: Povzdigni, prosim, oči in poglej: kaj je tisto, kar izhaja?

⁶I řekl jsem: Co jest? Kterýž odpověděl: Toto jest efi pocházející. Řekl také: Toto jest oko její prohlédající všecku zemi.

⁶Jaz pa vprašam: Kaj je to? On reče: To je mernik, ki izhaja. In pridene: Tako jih je videti po vsej deželi.

⁷A aj, plech tlustý olověný nesen byl, a přitom žena jedna, kteráž seděla u prostřed té efi.

⁷In glej, svinčena plošča se vzdigne in je videti ženo, sedečo v merniku.

⁸I řekl: Toto jest ta bezbožnost. I uvrhl ji do prostřed té efi, uvrhl i ten plech olověný na vrch její.

⁸In reče: To je brezbožnost. In jo vrže v sredo mernika in spusti svinčeno ploščo na odprtino njegovo.

⁹A pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, dvě ženy vycházely, majíce vítr v křídlách svých. Měly pak křídla podobná křídlům čápím, a vyzdvihly tu efi mezi zemi a mezi nebe.

⁹In povzdignem oči in vidim, glej, dve ženi prideta, in veter je bil v njunih perutnicah, perutnice pa sta imeli kakor štorkljine perutnice, in vzdigneta mernik med zemljo in nebo.

¹⁰I řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil se mnou: Kam ony nesou tu efi?

¹⁰In rečem angelu, ki je govoril z menoj: Kam neseta mernik?On mi pa reče: Da mu sezidajo hišo v deželi Sinearski; in ko bo pripravljena, ga tam postavijo na njegovo mesto.

¹¹Kterýž řekl mi: Aby sobě vystavěla dům v zemi Sinear, kdež by utvrzena byla a postavena na podstavku svém.

¹¹On mi pa reče: Da mu sezidajo hišo v deželi Sinearski; in ko bo pripravljena, ga tam postavijo na njegovo mesto.