¹Potom opět pozdvihna očí svých, viděl jsem, a aj, čtyři vozové vycházeli z prostředku dvou hor, hory pak ty byly hory ocelivé.

¹In zopet povzdignem oči in vidim, glej, štirje vozovi pridejo izmed dveh gorá; in gori sta bili bronasti gori.

²V prvním voze byli koni ryzí, a v druhém voze byli koni vraní,

²Pri prvem vozu so bili rdeči konji, pri drugem vozu pa črni konji,

³V voze pak třetím koni bílí, a v voze čtvrtém koni strakatí a hnědí.

³in pri tretjem beli konji, pri četrtem pa pisani, krepki konji.

⁴Tedy odpovídaje, řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co tyto věci, pane můj?

⁴Tedaj izpregovorim in rečem angelu, ki je govoril z menoj: Kaj so ti, gospod moj?

⁵I odpověděl anděl ten a řekl mi: To jsou čtyři větrové nebeští, vycházející odtud, kdež stáli před Panovníkem vší země.

⁵Angel odgovori in mi reče: Ti so četveri vetrovi pod nebom, ki izhajajo, ko so se bili postavili pred vse zemlje Gospodarja.

⁶Koni vraní zapřežení vycházejí do země půlnoční, a bílí vycházejí za nimi, strakatí pak vycházejí do země polední.

⁶Voz, pri katerem so črni konji, gre v severno deželo, in beli gredo za njimi, pisani pa gredo v južno deželo.

⁷Hnědí také vyšedše, chtěli jíti, aby schodili zemi. Protož řekl: Jděte, schoďte zemi. I schodili zemi.

⁷In krepki izhajajo in poskušajo iti, da bi predirjali zemljo. In veli: Pojdite, prehodite zemljo! In prehodili so zemljo.

⁸A povolav mne, mluvil ke mně, řka: Aj ti, kteříž vyšli do země půlnoční, spokojili ducha mého v zemi půlnoční.

⁸In me pokliče in govori z menoj, rekoč: Glej, tisti, ki so šli proti severni deželi, napravijo, da se duh moj upokoji v severni deželi.

⁹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

⁹In prišla mi je beseda GOSPODOVA, govoreč:

¹⁰Vezmi od zajatých, od Cheldaje a od Tobiáše a od Jedaiáše, (a přijdeš ty téhož dne, a vejdeš do domu Joziáše syna Sofoniášova), kteříž jdou z Babylona,

¹⁰Vzemi od njih, ki so bili v ujetništvu, od Heldaja in od Tobija in od Jedaja, pa pridi tisti dan in stopi v hišo Josija, Zefanijevega sinu, kamor so prišli iz Babela;

¹¹Vezmi, pravím, stříbro a zlato, a udělej koruny, a vstav na hlavu Jozue syna Jozadakova, kněze nejvyššího.

¹¹vzemi torej od njih srebra in zlata in naredi vence in jih deni na glavo Jozuetu, sinu Jozadakovemu, velikemu duhovniku,

¹²A mluviti budeš k němu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, řka: Aj muž, jehož jméno jest Výstřelek, kterýž z místa svého pučiti se bude, ten vystaví chrám Hospodinův.

¹²in mu govóri, rekoč: Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Glej, mož, Odraslek mu je ime, vzraste s svojega kraja in zidal bo tempelj GOSPODOV.

¹³Nebo ten má vystavěti chrám Hospodinův, a tentýž zase přinese slávu, a seděti a panovati bude na trůnu svém, a bude knězem na trůnu svém, a rada pokoje bude mezi nimi oběma.

¹³In on sezida tempelj GOSPODOV in on bo nosil veličastvo ter sedel in gospodoval na prestolu svojem in bode duhovnik na prestolu svojem, in sklep miru bode med njima obema.

¹⁴Budou pak ty koruny Chelemovi, a Tobiášovi, a Jedaiášovi, a Chenovi synu Sofoniášovu na památku v chrámě Hospodinově.

¹⁴In venci bodo Helemu in Tobiju in Jedaju in Henu, sinu Zefanijevemu, za spomin v templju GOSPODOVEM.In kateri so daleč, pridejo in bodo zidali pri templju GOSPODOVEM; in spoznate, da me je GOSPOD nad vojskami poslal k vam. In to se zgodi, ako boste radi poslušali glas GOSPODA, Boga svojega.

¹⁵Nebo dalecí přijdou, a budou stavěti chrám Hospodinův, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. A to se stane, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu Hospodina Boha svého.

¹⁵In kateri so daleč, pridejo in bodo zidali pri templju GOSPODOVEM; in spoznate, da me je GOSPOD nad vojskami poslal k vam. In to se zgodi, ako boste radi poslušali glas GOSPODA, Boga svojega.