¹Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.

¹Lum ata që kanë një rrugë pa njollë dhe që ecin me ligjin e Zotit.

²Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.

²Lum ata që respektojnë mësimet e tij, që e kërkojnë me gjithë zemër

³Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.

³dhe nuk kryejnë të keqen, por ecin në rrugët e tij.

⁴Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.

⁴Ti na ke urdhëruar të respektojmë urdhërimet e tua me kujdes.

⁵Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.

⁵Oh, rrugët e mia qofshin të qëndrueshme në respektimin e statuteve të tua.

⁶Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.

⁶Atëherë nuk do të turpërohem, kur të kem parasysh të gjitha urdhërimet e tua.

⁷Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.

⁷Do të të kremtoj me zemër të drejtë ndërsa mësoj dekretet e tua të drejta.

⁸Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.

⁸Do të respektoj statutet e tua, mos më braktis plotësisht.

⁹Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

⁹Si mundet një i ri të bëjë rrugën e tij të pastër? Duke e ruajtur me fjalën tënde.

¹⁰Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

¹⁰Të kam kërkuar me gjithë zemër; mos më lër të devijoj nga urdhërimet e tua.

¹¹V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

¹¹E kam ruajtur fjalën tënde në zemrën time, që të mos mëkatoj kundër teje.

¹²Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

¹²Ti je i bekuar, o Zot, më mëso statutet e tua.

¹³Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

¹³Me buzët e mia kam numëruar të gjitha dekretet e gojës sate.

¹⁴Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

¹⁴Gëzohem duke ndjekur porositë e tua, ashtu sikur të zotëroja tërë pasuritë.

¹⁵O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

¹⁵Do të mendoj thellë mbi urdhërimet e tua dhe do të marrë në konsideratë shtigjet e tua.

¹⁶V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

¹⁶Do të kënaqem me statutet e tua dhe nuk do ta harroj fjalën tënde.

¹⁷Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.

¹⁷Bëji të mirë shërbëtorit tënd, dhe unë do të jetoj dhe do të respektoj fjalën tënde.

¹⁸Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.

¹⁸Hapi sytë e mi dhe unë do të sodit mrekullitë e ligjit tënd.

¹⁹Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.

¹⁹Unë jam i huaji mbi dhe; mos m'i fshih urdhërimet e tua.

²⁰Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.

²⁰Shpirti im tretet nga dëshira e dekreteve të tua në çdo kohë.

²¹Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

²¹Ti i qorton kryelartët, që janë të mallkuar, sepse largohen nga urdhërimet e tua.

²²Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.

²²Hiq prej meje turpin dhe përbuzjen, sepse unë i kam respektuar porositë e tua.

²³Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.

²³Edhe sikur princat të ulen dhe të flasin kundër teje, shërbëtori yt do të mendohet thellë mbi ligjet e tua.

²⁴Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

²⁴Porositë e tua janë gëzimi im dhe këshilltarët e mi.

²⁵Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.

²⁵Unë bie përmbys në pluhur; më ringjall sipas fjalës sate.

²⁶Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.

²⁶Të kam treguar rrugët e mia, dhe ti më je përgjigjur; më mëso statutet e tua.

²⁷Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

²⁷Më bëj që të kuptoj rrugën e urdhërimeve të tua, dhe unë do të mendohem thellë mbi mrekullitë e tua.

²⁸Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.

²⁸Jeta ime tretet në dhimbje; më jep forcë sipas fjalës sate.

²⁹Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.

²⁹Mbamë larg nga gënjeshtra dhe, në hirin tënd, bëmë të njohur ligjin tënd.

³⁰Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.

³⁰Kam zgjedhur rrugën e besnikërisë; i kam vënë dekretet e tua para vetes.

³¹Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.

³¹Jam i lidhur me porositë e tua; o Zot, mos lejo që unë të hutohem.

³²Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.

³²Do të veproj në rrugën e urdhërimeve të tua, sepse ti do të më zgjerosh zemrën.

³³He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.

³³Më mëso, o Zot, rrugën e statuteve të tu dhe unë do ta ndjek deri në fund.

³⁴Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.

³⁴Më jep mënçuri dhe unë do ta ruaj ligjin tënd; po, do ta respektoj me gjithë zemër.

³⁵Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

³⁵Më bëj të ec në rrugën e urdhërimeve të tua, sepse në to gjej kënaqësinë time.

³⁶Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.

³⁶Përkule zemrën time parimeve të tua dhe jo lakmisë.

³⁷Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.

³⁷Largoji sytë e mi nga gjërat e kota dhe gjallëromë në rrugët e tua.

³⁸Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.

³⁸Mbaje fjalën tënde shërbëtorit tënd, që ka frikë nga ty.

³⁹Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.

³⁹Largo nga unë fyerjet e rënda, që më trëmbin, sepse dekretet e tua janë të mira.

⁴⁰Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.

⁴⁰Ja, unë dëshiroj me zjarr urdhërimet e tua; gjallëromë në drejtësinë tënde.

⁴¹Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,

⁴¹Le të më arrijë shpirtmadhësia jote, o Zot, dhe shpëtimi yt sipas fjalës sate.

⁴²Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

⁴²Kështu do të mund t'i përgjigjem atij që më fyen, sepse kam besim te fjala jote.

⁴³A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.

⁴³Mos hiq plotësisht nga goja ime fjalën e së vërtetës, sepse unë kam shpresë te dekretet e tua.

⁴⁴I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,

⁴⁴Kështu do të respektoj ligjin tënd vazhdimisht, përjetë.

⁴⁵A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.

⁴⁵Do të ec në liri, sepse kërkoj urdhërimet e tua.

⁴⁶Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.

⁴⁶Do të flas për porositë e tua para mbretërve dhe nuk do të turpërohem.

⁴⁷Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.

⁴⁷Do të kënaqem me urdhërimet e tua, sepse i dua.

⁴⁸Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.

⁴⁸Do të ngre duart e mia drejt urdhërimeve të tua, sepse i dua, dhe do të mendohem thellë mbi statutet e tua.

⁴⁹Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.

⁴⁹Mbaje mend fjalën që i ke dhënë shërbëtorit tënd, me të cilën me kë bërë të kem shpresa.

⁵⁰Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.

⁵⁰Ky është përdëllimi im në pikëllim, që fjala jote më ka dhënë jetë.

⁵¹Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.

⁵¹Kryelartët më mbulojnë me tallje, por unë nuk largohem nga ligji yt.

⁵²Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.

⁵²Mbaj mend dekretet e tua të lashta, o Zot, dhe kjo më ngushëllon.

⁵³Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.

⁵³Një indinjatë e madhe më pushton për shkak të të pabesëve që braktisin ligjin tënd.

⁵⁴Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.

⁵⁴Statutet e tua kanë qenë kantikët e mi në shtëpinë e shtegëtimit tim.

⁵⁵Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.

⁵⁵O Zot, unë kujtoj emrin tënd natën dhe respektoj ligjin tënd.

⁵⁶Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.

⁵⁶Kjo ndodh sepse respektoj urdhërimet e tua.

⁵⁷Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.

⁵⁷Ti je pjesa ime, o Zot, kam premtuar të respektoj fjalët e tua.

⁵⁸Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.

⁵⁸Të jam lutur shumë, me gjihë zemër; ki mëshirë për mua sipas fjalës sate.

⁵⁹Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.

⁵⁹Kam shqyrtuar rrugët e mia dhe i kam kthyer hapat e mia ndaj urdhërave të tua.

⁶⁰Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.

⁶⁰Pa asnjë mëdyshje nxitova të respektoj urdhërimet e tua.

⁶¹Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.

⁶¹Litarët e të pabesëve më kanë mbështjellë, por unë nuk e kam harruar ligjin tënd.

⁶²O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.

⁶²Në mes të natës ngrihem që të të kremtoj, për shkak të dekreteve të tua të drejta.

⁶³Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.

⁶³Unë jam shok i gjithë atyre që kanë frikë prej teje dhe i atyre që respektojnë urdhërimet e tua.

⁶⁴Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.

⁶⁴O Zot, toka është e mbushur me mirësinë tënde; më mëso statutet e tua.

⁶⁵Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

⁶⁵Ti i ke bërë të mira shërbëtorit tënd, o Zot, sipas fjalës sate.

⁶⁶Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.

⁶⁶Më mëso të gjykoj drejt dhe të kem njohje, sepse u besoj urdhërimeve të tua.

⁶⁷Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

⁶⁷Para se të pikëllohem endesha sa andej e këndej, por tani ndjek fjalën tënde.

⁶⁸Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.

⁶⁸Ti je i mirë dhe bën të mira; më mëso statutet e tua.

⁶⁹Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

⁶⁹Kryelartët kanë trilluar kundër meje, por unë do të respektoj urdhërimet e tua me gjithë zemër.

⁷⁰Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

⁷⁰Zemra e tyre është e pandjeshme si dhjami; por unë kënaqem me ligjin tënd.

⁷¹K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.

⁷¹Ka qenë një e mirë për mua të jem pikëlluar, që kështu të mësoja statutet e tua.

⁷²Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

⁷²Ligji i gojës sate për mua është më i çmuar se mijëra monedha ari dhe argjendi.

⁷³Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,

⁷³Duart e tua më kanë bërë dhe më kanë dhënë trajtë; më jep zgjuarësi që të mund të mësoj urdhërimet e tua.

⁷⁴Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.

⁷⁴Ata që kanë frikë prej teje do të më shohin dhe do të kënaqen, sepse pata shpresë në fjalën tënde.

⁷⁵Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.

⁷⁵Unë e di, o Zot, që dekretet e tua janë të drejta, dhe që ti më ke hidhëruar në besnikërinë tënde.

⁷⁶Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.

⁷⁶Mirësia jote qoftë përdëllimi im, sipas fjalës që i ke dhënë shërbëtorit tënd.

⁷⁷Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.

⁷⁷Ardhshin tek unë dhemshuritë e tua të mëdha dhe kështu paça mundësi të jetoj, sepse ligji yt është kënaqësia ime.

⁷⁸Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

⁷⁸U ngatërrofshin mëndjemëdhenjtë, sepse më trajtojnë në mënyrë të padrejtë dhe pa arsye; por unë mendohem shumë mbi urdhërimet e tua.

⁷⁹Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.

⁷⁹Le të drejtohen tek unë ata që kanë frikë nga ti dhe ata që njohin urdhërat e tua.

⁸⁰Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.

⁸⁰Le të jetë zemra ime e paqortueshme lidhur me statutet e tua, me qëllim që unë të mos ngatërrohem.

⁸¹Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

⁸¹Shpirti im shkrihet nga dëshira e zjarrtë e shpëtimit tënd; unë kam shpresë në fjalën tënde.

⁸²Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

⁸²Sytë e mi dobësohen duke pritur të shkojë në vend fjala jote, ndërsa them: "Kur do të më ngushëllosh?".

⁸³Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

⁸³Ndonëse jam bërë si një calik i ekspozuar në tym, nuk i kam harruar statutet e tua.

⁸⁴Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

⁸⁴Sa janë ditët e shërbëtorit tënd? Kur do t'u vish hakut atyre që më ndjekin?

⁸⁵Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

⁸⁵Mëndjemëdhenjtë kanë hapur gropa për mua; ata nuk veprojnë sipas ligjit tënd.

⁸⁶Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

⁸⁶Tërë urdhërimet e tua meritojnë besim; më përndjekin pa të drejtë; ndihmomë.

⁸⁷Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

⁸⁷Më kanë eliminuar gati gati nga toka, por unë nuk i kam braktisur urdhërimet e tua.

⁸⁸Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

⁸⁸Gjallëromë sipas mirësisë sate, dhe unë do të respektoj porositë e gojës sate.

⁸⁹Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

⁸⁹Gjithnjë, o Zot, fjala jote është e qëndrueshme në qiejtë.

⁹⁰Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

⁹⁰Besnikëria jote vazhdon brez pas brezi; ti e ke vendosur tokën dhe ajo ekziston.

⁹¹Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

⁹¹Qielli dhe toka ekzistojnë deri në ditën e sotme, sepse çdo gjë është në shërbimin tënd.

⁹²Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

⁹²Në qoftë se ligji yt nuk do të kishte qenë kënaqësia ime, do të isha zhdukur në pikëllimin tim.

⁹³Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

⁹³Nuk do t'i harroj kurrë urdhërimet e tua, sepse me anë të tyre ti më ke dhënë jetën.

⁹⁴Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

⁹⁴Unë jam yti; shpëtomë, sepse kam kërkuar urdhërimet e tua.

⁹⁵Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

⁹⁵Të pabesët më zënë pusi që unë të vdes, por unë do të mbështetem në parimet e tua.

⁹⁶Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

⁹⁶Pashë caqet e çdo gjëje të përsour, por urdhërimi yt nuk ka asnjë cak.

⁹⁷Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

⁹⁷Oh, sa shumë e dua ligjin tënd! Ai është përsiatja ime gjithë ditën.

⁹⁸Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

⁹⁸Urdhërimet e tua më bëjnë më të urtë se armiqtë e mi, sepse janë gjithnjë me mua.

⁹⁹Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

⁹⁹Kuptoj më shumë se të gjithë mësuesit e mi, sepse urdhërimet e tua janë përsiatja ime.

¹⁰⁰I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

¹⁰⁰Kam më tepër zgjuarësi se pleqtë, sepse respektoj urdhërimet e tua.

¹⁰¹Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

¹⁰¹Kam përmbajtur hapat e mia nga çdo shteg i keq, për të respektuar fjalën tënde.

¹⁰²Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

¹⁰²Nuk jam larguar nga dekretet e tua, sepse ti vetë më ke mësuar.

¹⁰³Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

¹⁰³Sa të ëmbla janë fjalët e tua në gojën time! Janë më të ëmbla se mjalti në gojën time.

¹⁰⁴Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

¹⁰⁴Me anë të urdhërimeve të tua unë përfitoj zgjuarësinë; prandaj urrej çdo shteg falsiteti.

¹⁰⁵Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

¹⁰⁵Fjala jote është një llambë në këmbën time dhe një dritë në shtegun tim.

¹⁰⁶Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

¹⁰⁶Unë jam betuar dhe do ta mbaj betimin që të respektoj dekretet e tua të drejta.

¹⁰⁷Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

¹⁰⁷Unë jam shumë i pikëlluar, gjallëromë, o Zot, sipas fjalës sate.

¹⁰⁸Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

¹⁰⁸O Zot, prano ofertat spontane të gojës sime dhe mësomë dekretet e tua.

¹⁰⁹Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

¹⁰⁹Ndonëse e kam gjithnjë shpirtin në pëllëmbë të dorës, nuk e harroj ligjin tënd.

¹¹⁰Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

¹¹⁰Të pabesët më kanë ngritur kurthe, por unë nuk jam larguar nga udhërimet e tua.

¹¹¹Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

¹¹¹Porositë e tua janë trashëgimia ime përjetë; ato janë gëzimi i zemrës sime.

¹¹²Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

¹¹²Jam zotuar me gjithë zemër për t'i zbatuar në praktikë statutet e tua përjetë, deri në fund.

¹¹³Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

¹¹³Unë i urrej njerëzit që gënjejnë, por e dua ligjin tënd.

¹¹⁴Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

¹¹⁴Ti je streha ime dhe mburoja ime; unë shpresoj në fjalën tënde.

¹¹⁵Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

¹¹⁵Largohuni, o njerëz të këqij, sepse unë dua të respektoj urdhërimet e Perëndisë tim.

¹¹⁶Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

¹¹⁶Më ndihmo sipas fjalës sate, që unë të jetoj, dhe të mos lejoj të ketë hutim në shpresën time.

¹¹⁷Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

¹¹⁷Përforcomë dhe unë do të shpëtoj, dhe do t'i kem gjithnjë statutet e tua përpara syve të mi.

¹¹⁸Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

¹¹⁸Ti i hedh poshtë të gjithë ata që largohen nga statutet e tua, sepse mashtrimi i tyre është gënjeshtër.

¹¹⁹Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

¹¹⁹Ti zhduk si fundërrina tërë të pabesët e tokës; prandaj unë i dua porositë e tua.

¹²⁰Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

¹²⁰Mishi im dridhet i tëri nga frika jote, dhe unë kam frikë nga dekretet e tua.

¹²¹Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.

¹²¹Unë kam bërë atë që është e ndershme dhe e drejtë; mos më braktis në duart e shtypësve të mi.

¹²²Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

¹²²Jepi siguri dhe mbarësi shërbëtorit tënd, dhe mos lejo që mëndjemëdhenjtë të më shtypin.

¹²³Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

¹²³Sytë e mi dobësohen duke kërkuar shpëtimin tënd dhe fjalën e drejtësisë sate.

¹²⁴Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

¹²⁴Kujdesu për shërbëtorin tënd sipas mirësisë sate dhe mësomë statutet e tua.

¹²⁵Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

¹²⁵Unë jam shërbëtori yt; më jep mendje, që të mund të njoh porositë e tua.

¹²⁶Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

¹²⁶Éshtë koha, o Zot, që të veprosh; ata kanë anuluar ligjin tënd.

¹²⁷Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

¹²⁷Për këtë arësye unë i dua urdhërimet e tua më tepër se ari; po, më tepër se ari i kulluar.

¹²⁸A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

¹²⁸Për këtë arësye i konsideroj të drejta urdhërimet e tua dhe urrej çdo shteg të gënjeshtrës.

¹²⁹Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.

¹²⁹Porositë e tua janë të mrekullueshme, prandaj shpirti im i respekton.

¹³⁰Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

¹³⁰Zbulimi i fjalëve të tua ndriçon dhe u jep mendje njerëzve të thjeshtë.

¹³¹Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

¹³¹Unë hap gojën time dhe psherëtij, nga dëshira e madhe e porosive të tua.

¹³²Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

¹³²Kthehu nga unë dhe ki mëshirë për mua, ashtu si bën me ata që e duan emrin tënd.

¹³³Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

¹³³Stabilizoi hapat e mia sipas fjalëve të tua dhe mos lejo që asnjë paudhësi të më sundojë.

¹³⁴Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.

¹³⁴Më çliro nga shtypja e njerëzve dhe unë do të respektoj urdhërimet e tua.

¹³⁵Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.

¹³⁵Bëj që të shkëlqejë fytyra jote mbi shërbëtorin tënd dhe më mëso statutet e tua.

¹³⁶Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.

¹³⁶Rrëke lotësh zbresin nga sytë e mi, sepse nuk respektohet ligji yt.

¹³⁷Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.

¹³⁷Ti je i drejtë, o Zot, dhe dekretet e tua janë të drejta.

¹³⁸Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.

¹³⁸Ti i ke përcaktuar porositë e tua me drejtësi dhe me besnikëri të madhe.

¹³⁹Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.

¹³⁹Zelli im të tret, sepse armiqtë e mi kanë harruar fjalët e tua.

¹⁴⁰Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

¹⁴⁰Fjala jote është e pastër nga çdo zgjyrë; prandaj shërbëtori yt e do.

¹⁴¹Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.

¹⁴¹Jam i vogël dhe i përbuzur, por nuk i harroi udhërimet e tua.

¹⁴²Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.

¹⁴²Drejtësia jote është një drejtësi e përjetshme dhe ligji yt është i vërtetë.

¹⁴³Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

¹⁴³Ankthi dhe shqetësimi më kanë pushtuar, por urdhërimet e tua janë gëzimi im.

¹⁴⁴Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.

¹⁴⁴Porositë e tua janë të drejta përjetë; më jep mendje dhe unë do të jetoj.

¹⁴⁵Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.

¹⁴⁵Unë bërtas me gjithë zemër; përgjigjmu, o Zot, dhe unë do të respektoj statutet e tua.

¹⁴⁶K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.

¹⁴⁶Unë të kërkoj; shpëtomë, dhe do të respektoj porositë e tua.

¹⁴⁷Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

¹⁴⁷Unë zgjohem para agimit dhe bërtas; unë kam shpresë te fjala jote.

¹⁴⁸Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

¹⁴⁸Sytë e mi paraprijnë natën për të menduar thellë fjalën tënde.

¹⁴⁹Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.

¹⁴⁹Dëgjo zërin tim sipas mirësisë sate; o Zot, gjallëromë sipas dekretit tënd të drejtë.

¹⁵⁰Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.

¹⁵⁰Kam afër vetes ata që ndjekin të keqen, por ata janë larg ligjit tënd.

¹⁵¹Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.

¹⁵¹Ti je afër, o Zot, dhe të gjitha urdhërimet e tua janë të vërteta.

¹⁵²Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

¹⁵²Prej shumë kohe kam mësuar urdhërimet e tua, të cilat i ke vendosur përjetë.

¹⁵³Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.

¹⁵³Merr parasysh pikëllimin tim dhe më çliro, sepse nuk e kam harruar ligjin tënd.

¹⁵⁴Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.

¹⁵⁴Mbro çështjen time dhe më shpengo; më gjallëro sipas fjalës sate.

¹⁵⁵Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.

¹⁵⁵Shpëtimi është larg nga të pabesët, sepse ata nuk kërkojnë statutet e tua.

¹⁵⁶Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.

¹⁵⁶Dhemshuritë e tua janë të mëdha, o Zot; më gjallëro sipas dekreteve të tua të drejta.

¹⁵⁷Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.

¹⁵⁷Persekutuesit e mi dhe armiqtë e mi janë të shumtë; por unë nuk largohem nga porositë e tua.

¹⁵⁸Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.

¹⁵⁸I pashë të pabesët dhe i urrej, sepse nuk respektojnë fjalën tënde.

¹⁵⁹Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.

¹⁵⁹Ki parasysh sa i dua urdhërimet e tua! O Zot, gjallëromë sipas mirësisë sate.

¹⁶⁰Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

¹⁶⁰Shuma e fjalës sate është e vërteta; dhe të gjitha dekretet e tua të drejta qëndrojnë përjetë.

¹⁶¹Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.

¹⁶¹Princat më përndjekin pa arësye, por zemra ime ka shumë frikë nga fjala jote.

¹⁶²Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.

¹⁶²Unë ndjej një gëzim të madh në fjalën tënde, ashtu si ai që gjen një plaçkë të madhe.

¹⁶³Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.

¹⁶³Urrej dhe s'e shoh dot me sy gënjeshtrën, por e dua ligjin tënd.

¹⁶⁴Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.

¹⁶⁴Të lëvdoj shtatë herë në ditë për dekretet e tua të drejta.

¹⁶⁵Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

¹⁶⁵Paqe të madhe kanë ata që e duan ligjin tënd, dhe nuk ka asgjë që mund t'i rrëzojë.

¹⁶⁶Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.

¹⁶⁶O Zot, unë shpresoj në shpëtimin tënd dhe i zbatoj në praktikë urdhërimet e tua.

¹⁶⁷Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.

¹⁶⁷Unë kam respektuar porositë e tua dhe i dua me të madhe.

¹⁶⁸Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.

¹⁶⁸Kam respektuar urdhërimet e tua dhe porositë e tua, sepse të gjitha rrugët janë para teje.

¹⁶⁹Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.

¹⁶⁹Le të arrijë deri te ti britma ime, o Zot; me jep mendja sipas fjalës sate.

¹⁷⁰Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.

¹⁷⁰Le të arrijë deri te ti lutja ime, çliromë sipas fjalës sate.

¹⁷¹I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.

¹⁷¹Buzët e mia do të përhapin lavde, me qëllim që ti të më mësosh statutet e tua.

¹⁷²Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.

¹⁷²Gjuha ime do të shpallë fjalën tënde, sepse tërë urdhërimet e tua janë të drejta.

¹⁷³Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.

¹⁷³Dora jote më ndihmoftë, sepse unë kam zgjedhur urdhërimet e tua.

¹⁷⁴Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.

¹⁷⁴Unë dëshiroj me zjarr shpëtimin tënd, o Zot, dhe ligji yt është gëzimi im.

¹⁷⁵Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.

¹⁷⁵Le të kem mundësi të jetoj që të të lëvdoj, dhe le të më ndihmojnë dekretet e tua.

¹⁷⁶Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.

¹⁷⁶Unë po endem si një dele e humbur. Kërko shërbëtorin tënd, sepse unë nuk i harroi urdhërimet e tua.