¹Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.

¹«БА РОСТЙ, ба ростй ба шумо мегӯям: ҳар кй ба оғили гӯсфанд аз дар надарояд, балки аз роҳи дигар дохил шавад, вай дузд ва роҳзан аст;

²Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.

²«Лекин ҳар кӣ аз дар дарояд, вай чӯпони гӯсфандон аст:

³Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.

³«Дарбон дарро барои вай мекушояд, гӯсфандон ба овози вай гӯш медиҳанд, вай гӯсфандони худро ном ба ном мехонад ва берун мебарорад;

⁴A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.

⁴«Чун гӯсфандони худро баровард, пешопеши онҳо меравад; ва гӯсфандон аз акиби вай мераванд, чунки овозашро мешиносанд;

⁵Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.

⁵«Лекин аз ақиби каси бегона намераванд, балки аз вай мегурезанд, чунки овози бегонаро намешиносанд».

⁶To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.

⁶Ҳамин масалро Исо ба онҳо гуфт. Лекин онҳо нафаҳмиданд, ки Ӯ ба онҳо чй гуфт.

⁷Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.

⁷Боз Исо ба онҳо гуфт: «Ба ростй, ба ростӣ ба шумо мегӯям: Ман барои гӯсфандон дар ҳастам.

⁸Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.

⁸«Ҳамаи касоне ки пеш аз Ман омаданд, дузд ва рСҲзан ҳастанд; лекин гӯсфавдон ба овози онҳо гӯш надоданд.

⁹Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.

⁹«Ман дар хастам: ҳар кӣ ба василаи Ман дохил шавад, наҷот меёбад, ва ба дарун ва берун меравад, ва чарогоҳ пайдо мекунад.

¹⁰Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.

¹⁰«Дузд меояд, то ки бидуздад, бикушад ва талаф кунад; Ман омадаам, то ки онҳо ҳаёт ёбанд ва онро ба фаровонй дошта бошанд.

¹¹Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.

¹¹«Ман чӯпони некам: чӯпони нек ҷони худро барои гусфандон фидо мекунад;

¹²Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.

¹²«Лекин муздуре ки чӯпон нест, ва гусфандон аз они худаш нестанд, чун бубинад, ки гург меояд, гӯсфандонро монда мегурезад, ва гург гӯсфандонро мегирад ва пароканда мекунад;

¹³Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.

¹³«Муздур мегурезад, чунки муздур аст, ва ғами гӯсфандонро намехӯрад.

¹⁴Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.

¹⁴«Ман чӯпони некам, ва мансубони Худро мешиносам, ва мансубонам Маро мешиносанд:

¹⁵Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.

¹⁵«Чунон ки Падар Маро мешиносад, Ман ҳам Падарро мешиносам, ва ҷони Худро барои гӯсфандон фидо мекунам.

¹⁶A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.

¹⁶«Ман гӯсфандони дигар низ дорам, ки аз ин оғил нестанд, ва онҳоро низ бояд оварам: онҳо низ овози Маро хоҳанд шунид, ва як рамаю як чӯпон хоҳанд шуд.

¹⁷Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.

¹⁷«Аз ин сабаб Падар Маро дӯст медорад, ки Ман ҷони Худро фидо мекунам, то ки онро боз ёбам;

¹⁸Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.

¹⁸«Ҳеҷ кас онро аз Ман намегирад, балки Худи Ман онро фидо мекунам: кудраг дорам, ки онро фидо кунам, ва қудрат дорам, ки онро боз ёбам; ин хукмро аз Падари Худ гирифтаам».

¹⁹Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.

¹⁹Ба сабаби ин суҳанон боз дар байни яҳудиён ихтилоф афтод.

²⁰A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?

²⁰Бисьёре аз онҳо гуфтанд: «Ӯ дев дорад ва девона ает; чаро ба суханонаш гӯш медиҳед?»

²¹Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?

²¹Дигарон гуфтанд: «Ин суханони девона нест; оё дев метавонад чашми кӯронро воз кунад?»

²²I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.

²²Дар Ерусалимидитаҷдидбарпошуд,вазимистон буд.

²³I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.

²³Ва Исо дар маъбад, дар равоқи Сулаймон мегашт.

²⁴Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.

²⁴Яҳудиён гирди Ӯро гирифта, ба Ӯ гуфтанд: «То кай моро дар тардид мегузорй? Агар Ту Масеҳ бошӣ, ошкоро бигӯ».

²⁵Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.

²⁵Исо ба онҳо чавоб дод: «Ман ба шумо гуфтам, ва имон наовардец; аъмоле ки Ман баисми Падари Худ ба чо меоварам, бар Ман шаҳодат медиҳад;

²⁶Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.

²⁶«Лекин шумо имон намеоваред, зеро ки аз гӯсфандони Ман нестед, чунон ки ба шумо гуфтам;

²⁷Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.

²⁷«Гӯсфандони Ман ба овози Ман гӯш медиҳанд, ва Ман онҳоро мешиносам, ва онҳо Маро пайравӣ мекунанд,

²⁸A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.

²⁸«Ва Ман ба онҳо ҳаёти ҷовидонӣ мебахшам, ва онҳо то абад талаф нахоҳанд шуд, ва ҳеҷ кас наметавонад онҳоро аз дасти Ман кашида гирад;

²⁹Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.

²⁹«Падаре ки онҳоро ба Ман дод, аз ҳама бузургтар аст, ва ҳеҷ кас наметавонад онҳоро аз дасти Падари Ман кашида гирад:

³⁰Já a Otec jedno jsme.

³⁰«Ман ва Падар як ҳастем».

³¹Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.

³¹Боз яхудиён санг бардоштанд, то ки Ӯро сангсор кунанд.

³²Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?

³²Исо ба онҳо ҷавоб дод: «Аз ҷониби Падари Худ ба шумо бисьёр аъмоли нек нишон додаам; аз барои кадоми онҳо Маро сангсор мекунед?»

³³Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.

³³Яҳудиён дар ҷавоби Ӯ гуфтанд: «Туро барои амали нек сангсор намекунем, балки барои куфр, зеро Ту, ки одам ҳастй, Худро Худо мехонй».

³⁴Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.

³⁴Исо ба онҳо ҷавоб дод: «Оё дар шариати шумо навишта нашудааст: "Ман гуфтам: шумо худоен ҳастед"?

³⁵Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,

³⁵«Агар онҳоеро, ки каломи Худо сӯяшон нозил шуд, худоен хондааст, ва Навишта наметавонад ботил шавад, -

³⁶Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?

³⁶«Пас ба Касе ки Падар Ӯро тақдис карда, ба ҷаҳон фиристод, чӣ тавр шумо мегӯед, ки: "Куфр мегӯӣ", чунки гуфтаам: "Писари Худо ҳастам"?

³⁷Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.

³⁷«Агар аъмоли Падари Худро ба ҷо намеоварам, ба Ман имон наоваред;

³⁸Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.

³⁸«Ва агар ба ҷо меоварам, ҳарчанд шумо ба Ман имон намеоваред, пас ба аъмол имон оваред, то бидонед ва бовар кунед, ки Падар дар Ман аст, ва Ман дар Ӯ».

³⁹Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.

³⁹Он гоҳ бори дигар хостанд Ӯро дастгир кунанд; лекин Ӯаз дасташон раҳо шуд.

⁴⁰I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.

⁴⁰Ва боз ба он тарафи Ӯрдун, ба ҳамон ҷое ки пештар Яҳьё таъмид медод, рафт ва дар он ҷо монд.

⁴¹I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.

⁴¹Ва бисьёр касон назди Ӯ омаданд ва гуфтанд: «Яҳьё ҳеҷ мӯъҷизае иишон надод; лекин ҳар он чи Яҳьё дар бораи Ин Шахс гуфт, рост буд».

⁴²A mnozí tam uvěřili v něho.

⁴²Ва бисьёр касон дар он ҷо ба Ӯ имон оварданд.