¹Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.

¹ШАХСЕ Лаъзор ном бемор буд аз аҳли Байт-Ҳинй, ки деҳаи Марьям ва хоҳараш Марто буд.

²(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)

²Марьям ҳамон буд, ки Худовандро бо равғани атрафшон тадҳин карда, пойҳои Ӯро бо мӯи худ хушконид; Лаъзори бемор бародари вай буд.

³Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.

³Ва хоҳарон ба Ӯ кас фиристода, гуфтанд: «Худовандо! Инак, он касе ки дӯст медорӣ, бемор аст».

⁴A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.

⁴Чун Исо шунид, гуфт: «Ин касалӣ барои мамот нест, балки барои ҷалоли Худост, то ки Писари Худо ба василаи он ҷалол ёбад».

⁵Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

⁵Исо Марто ва хоҳари вай ва Лаъзорро дӯст медошт.

⁶A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.

⁶Чун шунид, ки вай бемор аст, дар ҷое ки буд, ду рӯз монд.

⁷Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.

⁷Пас аз он ба шогирдонаш гуфт: «Боз ба Яҳудо биравем».

⁸Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?

⁸Шогирдонаш ба Ӯ гуфтанд: «ЭйӮстод! Бисьёр нагузаштааст, ки яҳудиён мехостанд Туро сангсор кунанд, ва Ту мехоҳй боз ба он ҷо биравӣ?»

⁹Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.

⁹Исо ҷавоб дод: «Оё рӯз дувоздах соат нест?.Касе ки рӯзона роҳ меравад» пешпо намехӯрад, чунки нури ин ҷаҳонро мебинад;

¹⁰Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.

¹⁰«Лекин касе ки шабона роҳ меравад, пешпо мехӯрад, чунки дар вай нур нест».

¹¹To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.

¹¹Инро ба забон ронд ва пас аз он ба онҳо гуфт: «Дӯсти мо Лаъзор хуфтааст, лекин Ман меравам, то ки вайро бедор кунам».

¹²I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.

¹²Шогирдонаш гуфтанд: «Худовандо! Агар хуфта бошад, шифо, ҳоҳад сфт».

¹³Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.

¹³Исо дар бораи вафоти вай сухан меронд, лекии онҳо гумон карданд, ки дар бораи хоби муқаррарй сухан меронад.

¹⁴Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.

¹⁴Он гоҳ Исо ба онҳо ошкоро гуфт: «Лаъзор мурдааст;

¹⁵A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.

¹⁵«Ва барои шумо шодам, ки дар он ҷо набудам, то ки имон оваред; вале акнун назди вай биравем».

¹⁶I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.

¹⁶Тумо, ки Экизак номида мешуд, ба шогирдон гуфт: «Биёед мо ҳам биравем, то ки бо Ӯ бимирем».

¹⁷Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.

¹⁷Чун Исо омад, фаҳмид, ки вай чор рӯз боз дар қабр мебошад.

¹⁸Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.

¹⁸Байт-Ҳинӣ дар наздикии Ерусалим, ба масофаи тақрибан понздаҳ стадия воқеъ буд,

¹⁹Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.

¹⁹Ва бисьёре аз яҳудиён назди Марто ва Марьям омада буданд, то ки барои бародарашон онҳоро тасаллӣ диҳанд.

²⁰Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.

²⁰Чун Марто шунид, ки Исо меояд, ба пешвози Ӯ берун рафт; лекин Марьям дар хона монд.

²¹I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

²¹Марто ба Исо гуфт: «Худовандо! Агар дар ин ҷо мебудӣ, бародарам намемурд.

²²Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.

²²«Лекин ҳоло низ медонам, ки ҳар чи аз Худо талаб кунӣ, Худо онро ба Ту хоҳад дод».

²³Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.

²³Исо ба вай гуфт: «Бародари ту эҳьё хоҳад шуд».

²⁴Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.

²⁴Марто ба Ӯ гуфт: «Медонам, ки дар қиёмат, дар рӯзи вопасин эҳьё хоҳад шуд».

²⁵Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

²⁵Исо ба вай гуфт: «Ман киёмат ва ҳает ҳастам; ҳар кй ба Ман имон оварад, агар бимирад ҳам, зинда хоҳад шуд;

²⁶A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?

²⁶«Ва ҳар кӣ зинда бошад ва ба Ман имон оварад, то абад наҳоҳад мурд. Оё ба ин имон дорй?»

²⁷Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.

²⁷Ба Ӯ гуфт: «Оре, Худовандо! Ман имон дорам, ки Ту Масеҳ Писари Худо ҳастӣ, Он Шахс, ки ба ҷаҳон меояд».

²⁸A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.

²⁸Чун инро гуфт, рафта ҳоҳари худ Марьямро пинҳонӣ ҳонд ва гуфт: «Ӯстод ин ҷост ва туро металабад».

²⁹Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.

²⁹Инро пгунида, вай зуд барҳост ва назди Ӯ омад.

³⁰(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)

³⁰Исо ҳанӯз ба деҳа ворид нашуда буд, балки дар ҳамон ҷое буд, ки Марто Ӯро пешвоз гирифт.

³¹Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.

³¹Яҳудиёне ки дар хона бо вай буданд ва тасаллӣ медоданд, чун диданд, ки Марьям зуд бархоста, берун рафт, аз паи паЙ равона шуданд, ба гумони он ки ба сари қабр меравад, то ки дар он ҷо гирья кунад.

³²Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

³²Чун Марьям ба он ҷое ки Исо буд, омад, Ӯро дида, ба пойҳои Ӯ афтод ва гуфт: «Агар дар ин ҷо мебудӣ, бародарам намемурд».

³³Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.

³³Исо, вақте ки вайро ашкрезон ва яҳудиёни бо вай омадаро низ гирьён дид, аз дил оҳи аламноке кашид ва музтариб шуд,

³⁴A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.

³⁴Ва гуфт: «Вайро куҷо гузоштаед?» Ба Ӯ гуфтанд: «Худовандо! Бие ва бубин».

³⁵I zaplakal Ježíš.

³⁵Исо гирья кард.

³⁶Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!

³⁶Яҳудиён гуфтанд: «Бингаред, чӣ қадар вайро дӯст медошт!»

³⁷Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?

³⁷Баъзе аз онҳо гуфтанд «Оё Ин Шахс, ки чашмоникӯрро боз кард, наметавонист амале бикунад, то ки ин ҳам намирад?»

³⁸Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.

³⁸Исо, дар ҳолате ки аз дил оҳ мекашид, ба сари қабр омад; ва он як ғоре буд, ки санге бар даҳанаш гузошта буданд.

³⁹I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.

³⁹Исо гуфт: «Сангро бардоред». Марто, хоҳари мурда, ба Ӯ гуфт: «Худовандо! Аллакай бадбуй шудааст; зеро ки чор рӯз боз дар ин ҷост».

⁴⁰Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.

⁴⁰Исо ба вай гуфт: «Оё ба ту нагуфтам, ки агар имон оварй, ҷалоли Худоро хоҳй дид?»

⁴¹Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.

⁴¹Пас сангро аз он ҷое ки мурда гузошта шуда буд, бардоштанд. Исо чашмони Худро сӯи осмон боло карда, гуфт: «Эй Падар! Туро шукр мекунам, ки сухани Маро шунидӣ;

⁴²Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.

⁴²«Ва Ман медонистам, ки ҳамеша сухани Маро мешунавӣ; лекин барои мардуме ки дар ин ҷо истодаанд, гуфтам, то имон оваранд, ки Ту Маро фиристодаӣ».

⁴³A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!

⁴³Чун инро гуфт,бо овози баланд нидо кард: «Эй Лаъзор, берун о!»

⁴⁴I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.

⁴⁴Ва мурда, ки дастҳо ва поҳояш ба кафан печида ва рӯяш бо рӯймоле пӯшида буд, берун омад. Исо ба онҳо гуфт: «Вайро воз кунед ва бигзоред биравад».

⁴⁵Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.

⁴⁵Бисьёре аз яҳудиён, ки бо Марьям омада буданд, чун амали Исоро диданд,ба Ӯ имон оварданд;

⁴⁶Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.

⁴⁶Лекин баъзе аз онҳо назди фарисиён рафта, он чи Исо карда буд, ба онҳо гуфтанд.

⁴⁷I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.

⁴⁷Саркохинон ва фарисиен дар шӯрои пирон ҷамъ омаданд ва гуфтанд: «Чӣ бояд кард? Ин Шаҳс мӯъҷизоти зиёде нишон медиҳад;

⁴⁸Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.

⁴⁸«Агар Ӯро чунин вогузорем, ҳама ба Ӯ имон хоҳанд овард, ва румиён омада, кишвар ва қавми моро хоҳанд гирифт».

⁴⁹Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,

⁴⁹Яке аз онҳо, ки Қаёфо ном дошт ва дар он сол саркоҳин буд, гуфт: «Шумо чизе намедонед,

⁵⁰Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.

⁵⁰«Ва фикр ҳам намекунед, ки барои мо беҳтар аст агар як кас ба хотири қавм бимирад, ва тамоми қавм нобуд нашавад».

⁵¹Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,

⁵¹Лекин вай инро аз ҳуд нагуфт, балки, чун дар он сол саркоҳин буд, нубувват кард, ки Исо бояд.барои қавм бимирад,

⁵²A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.

⁵²Ва на танҳо барои қавм, балки низ барои он ки фарзандони Худоро, ки пароканда ҳастанд, якҷоя кунад.

⁵³Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.

⁵³Аз ҳамон рӯз маслиҳатро ба як ҷо монданд, ки Ӯро бикушанд.

⁵⁴Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.

⁵⁴Бинобар ин Исо дигар дар миёни яҳудиен ошкоро намегашт, балки аз он ҷо ба мавзее ки наздики биёбон буд, ба шаҳре ки Эфроим ном дошт, равона шуд ва бо шогирдони Худ дар он ҷо монд.

⁵⁵Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.

⁵⁵Чун иди фисҳи яҳудиён наздик шуд, мардуми бисьёре аз ҳар тарафи мамлакат пеш аз фисҳ ба Ерусалим омаданд, то ки худро татҳир намоянд.

⁵⁶I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?

⁵⁶Ва онҳо дар ҷустуҷӯи Исо буданд ва дар маъбад истода, ба якдигар мегуфтанд: «Фикри шумо чист? Оё Ӯ ба ид намеояд?»

⁵⁷Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.

⁵⁷Лекин саркоҳинон ва фарисиён фармоне дода буданд, ки агар касе донад, ки Ӯ куҷост, бояд хабар диҳад, то ки Ӯро дастгир кунанд.