¹Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

¹Massalı Yake oğlu Agurun sözleri:Bu adam şöyle diyor:‹‹Yoruldum, ey Tanrım, yoruldum ve tükendim. ve tükendim› ›› ya da ‹‹Bu adam İtiele, İtiele ve Ukkala şöyle diyor››.

²Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

²Gerçekten ben insanların en cahiliyim,Bende insan aklı yok.

³Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

³Bilgeliği öğrenmedim,Kutsal Olana ilişkin bilgiden de yoksunum.

⁴Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

⁴Kim göklere çıkıp indi?Kim yeli avuçlarında topladı?Suları giysisiyle sarıp sarmalayan kim?Kim belirledi dünyanın sınırlarını?Adı nedir, oğlunun adı nedir, biliyorsan söyle!

⁵Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

⁵Tanrının her sözü güvenilirdir,O kendisine sığınan herkese kalkandır.

⁶Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

⁶Onun sözüne bir şey katma,Yoksa seni azarlar, yalancı çıkarsın.

⁷Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

⁷Ey Tanrı, iki şey diledim senden:Ben ölmeden bunları esirgeme benden.

⁸Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

⁸Sahtekârlığı, yalanı benden uzak tut,Bana ne yoksulluk ne de zenginlik ver;Payıma düşen ekmeği ver, yeter.

⁹Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

⁹Yoksa bolluktan, ‹Kimmiş RAB?› diye seni yadsır,Ya da yoksulluktan çalarVe Tanrımın adını lekelemiş olurum.

¹⁰Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

¹⁰‹‹Köleyi efendisine çekiştirme,Yoksa sana lanet eder, sen de suçlu çıkarsın.

¹¹Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹¹Öyleleri var ki, babalarına lanet eder,Annelerine değer vermezler.

¹²Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

¹²Öyleleri var ki, kendilerini tertemiz sanırlar,Oysa kötülüklerinden arınmış değiller.

¹³Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

¹³Öyleleri var ki, kendilerinden üstün kimse yok sanır,Herkese tepeden bakarlar.

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁴Öyleleri var ki, dişleri kılıç, çeneleri bıçaktır,Mazlumlarla yoksulları yutup yeryüzünden yok ederler.

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁵Sülüğün iki kızı vardır, adları ‹Ver, ver›dir.Hiç doymayan üç şey,‹Yeter› demeyen dört şey vardır:

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

¹⁶Ölüler diyarı, kısır rahim,Suya doymayan toprak ve ‹Yeter› demeyen ateş.

¹⁷Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

¹⁷Babasıyla alay edenin, annesinin sözünü hor göreninGözünü vadideki kargalar oyacak;O akbabalara yem olacak.

¹⁸Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

¹⁸Aklımın ermediği üç şey,Anlamadığım dört şey var:

¹⁹Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

¹⁹Kartalın gökyüzünde,Yılanın kayada,Geminin denizde izlediği yolVe erkeğin genç kızla tuttuğu yol.

²⁰Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

²⁰Zina eden kadının yolu da şöyledir:Yer, ağzını siler,Sonra da, ‹Suç işlemedim› der.

²¹Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

²¹Yeryüzü üç şeyin altında sarsılır;Katlanamadığı dört şey vardır:

²²Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

²²Kölenin kral olması,Budalanın doyması,

²³Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

²³Nefret edilen kadının evlenmesiVe hizmetçinin hanımının yerine geçmesi.

²⁴Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

²⁴‹‹Dünyada dört küçük yaratık var ki,Çok bilgece davranırlar:

²⁵Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

²⁵Karıncalar güçlü olmayan bir topluluktur,Ama yiyeceklerini yazdan biriktirirler.

²⁶Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

²⁶Kaya tavşanları da güçsüz bir topluluktur,Ama yuvalarını kaya kovuklarında yaparlar.

²⁷Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

²⁷Çekirgelerin kralı yoktur,Ama bölük bölük ilerlerler.

²⁸Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

²⁸Kertenkele elle bile yakalanır,Ama kral saraylarında bulunur.

²⁹Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

²⁹‹‹Yürüyüşü gösterişli üç yaratık,Davranışı gösterişli dört yaratık var:

³⁰Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

³⁰Hayvanların en güçlüsü olanVe hiçbir şeyin önünde pes etmeyen aslan,

³¹Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

³¹Tazıfş, tekeVe ordusunun başındaki kral. sözcüğün anlamı tam bilinmiyor.

³²Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

³²‹‹Eğer budala gibi kendini yücelttinseYa da kötülük tasarladınsa,Dur ve düşün!

³³Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

³³Çünkü nasıl sütü dövünce tereyağı,Burnu sıkınca kan çıkarsa,Öfkeyi kurcalayınca da kavga çıkar.››