1Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
1Ya RAB, neden uzak duruyorsun,Sıkıntılı günlerde kendini gizliyorsun?
2Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
2Kötüler gururla mazlumları avlıyor,Mazlumlar kötülerin kurduğu tuzağa düşüyor.
3Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
3Kötü insan içindeki isteklerle övünür,Açgözlü insan RABbe lanet okur, Onu hor görür.
4Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
4Kendini beğenmiş kötü insan Tanrıya yönelmez,Hep, ‹‹Tanrı yok!›› diye düşünür.
5Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
5Kötülerin yolları her zaman başarıya götürür.Öyle yücedir ki senin yargıların,Kötüler anlayamaz, düşmanına burun kıvırır.
6Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
6İçinden, ‹‹Ben sarsılmam›› der,‹‹Hiçbir zaman sıkıntıya düşmem.››
7Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
7Ağzı lanet, hile ve zulüm dolu,Dilinin altında kötülük ve fesat saklı.
8Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
8Köylerin çevresinde pusu kurar,Masumu gizli yerlerde öldürür,Çaresizi sinsice gözler.
9Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
9Gizli yerlerde pusuya yatarÇalılıktaki aslan gibi,Kapmak için mazlumu beklerVe ağına düşürüp yakalar.
10Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
10Kurbanları çaresiz çöker,Saldıranın üstün gücü altında ezilir.
11Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
11Kötü insan içinden, ‹‹Tanrı unuttu›› der,‹‹Örttü yüzünü, asla göremez.››
12Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
12Kalk, ya RAB, kaldır elini, ey Tanrı!Mazlumları unutma!
13Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
13Neden kötü insan seni hor görsün,İçinden, ‹‹Tanrı hesap sormaz›› desin?
14Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
14Oysa sen sıkıntı ve acı çekenleri görürsün,Yardım etmek için onları izlersin;Çaresizler sana dayanır,Öksüzün yardımcısı sensin.
15Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
15Kötünün, haksızın kolunu kır,Sormadık hesap kalmasın yaptığı kötülükten.
16Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
16RAB sonsuza dek kral kalacak,Uluslar Onun ülkesinden temizlenecek.
17Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
17Mazlumların dileğini duyarsın, ya RAB,Yüreklendirirsin onları,Kulağın hep üzerlerinde;
18Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
18Öksüze, düşküne hakkını vermek için,Bir daha dehşet saçmasın ölümlü insan.