¹Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

¹Ben RABbe sığınırım,Nasıl dersiniz bana,‹‹Kuş gibi kaç dağlara.

²Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

²Bak, kötüler yaylarını geriyor,Temiz yürekli insanlarıKaranlıkta vurmak içinOklarını kirişine koyuyor.

³Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

³Temeller yıkılırsa,Ne yapabilir doğru insan?››

⁴Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

⁴RAB kutsal tapınağındadır,Onun tahtı göklerdedir,Bütün insanları görür,Herkesi sınar.

⁵Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

⁵RAB doğru insanı sınar,Kötüden, zorbalığı sevenden tiksinir.

⁶Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

⁶Kötülerin üzerine kızgın korlar ve kükürt yağdıracak,Paylarına düşen kâse kavurucu rüzgar olacak.

⁷Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.

⁷Çünkü RAB doğrudur, doğruları sever;Dürüst insanlar O'nun yüzünü görecek. kesin olarak bilinmiyor.