1Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
1Ellerime vuruşmayı,Parmaklarıma savaşmayı öğretenKayam RABbe övgüler olsun!
2Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
2Odur benim vefalı dostum, kalem,Kurtarıcım, kulem,Kalkanım, Ona sığınırım;Odur halkları bana boyun eğdiren!
3Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
3Ya RAB, insan ne ki, onu gözetesin,İnsan soyu ne ki, onu düşünesin?
4Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
4İnsan bir soluğu andırır,Günleri geçici bir gölge gibidir.
5Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
5Ya RAB, gökleri yar, aşağıya in,Dokun dağlara, tütsünler.
6Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
6Şimşek çaktır, dağıt düşmanı,Savur oklarını, şaşkına çevir onları.
7Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
7Yukarıdan elini uzat, kurtar beni;Çıkar derin sulardan,Al eloğlunun elinden.
8Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
8Onların ağzı yalan saçar,Sağ ellerini kaldırır, yalan yere ant içerler.
9Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
9Ey Tanrı, sana yeni bir ezgi söyleyeyim,Seni on telli çenkle, ilahilerle öveyim.
10Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
10Sensin kralları zafere ulaştıran,Kulun Davutu kötülük kılıcından kurtaran.
11Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
11Kurtar beni, özgür kılEloğlunun elinden.Onların ağzı yalan saçar,Sağ ellerini kaldırır, yalan yere ant içerler.
12Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
12O zaman gençliğindeSağlıklı yetişen fidan gibi olacak oğullarımız,Sarayın oymalı sütunları gibi olacak kızlarımız.
13Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
13Her türlü ürünle dolup taşacak ambarlarımız;Binlerce, on binlerce yavrulayacakÇayırlarda davarlarımız.
14Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
14Semiz olacak sığırlarımız;Surlarımıza gedik açılmayacak,İnsanlarımız sürgün edilmeyecek,Meydanlarımızda feryat duyulmayacak!
15Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
15Ne mutlu bunlara sahip olan halka!Ne mutlu Tanrısı RAB olan halka!