1Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
1Haklı davamı dinle, ya RAB,Feryadımı işit!Hilesiz dudaklardan çıkan duama kulak ver!
2Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
2Haklı çıkar beni,Çünkü sen gerçeği görürsün.
3Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
3Yüreğimi yokladın,Gece denedin,Sınadın beni,Kötü bir şey bulmadın;Kararlıyım, ağzımdan kötü söz çıkmaz,
4Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
4Başkalarının yaptıklarına gelince,Ben senin sözlerine uyarakŞiddet yollarından kaçındım.
5Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
5Sıkı adımlarla senin yollarını tuttum,Kaymadı ayaklarım.
6Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
6Sana yakarıyorum, ey Tanrı,Çünkü beni yanıtlarsın;Kulak ver bana, dinle söylediklerimi!
7Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
7Göster harika sevgini,Ey sana sığınanları saldırganlardan sağ eliyle kurtaran!
8Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
8Koru beni gözbebeği gibi;Kanatlarının gölgesine gizle
9Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
9Kötülerin saldırısından,Çevremi saran ölümcül düşmanlarımdan.
10Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
10Yürekleri yağ bağlamış,Ağızları büyük laflar ediyor.
11Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
11İzimi buldular, üzerime geliyorlar,Yere vurmak için gözetliyorlar.
12Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
12Tıpkı parçalamak için sabırsızlanan bir aslan,Pusuya yatan genç bir aslan gibi.
13Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
13Kalk, ya RAB, kes önlerini, eğ başlarını!Kılıcınla kurtar canımı kötülerden,
14Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
14Elinle bu insanlardan, ya RAB,Yaşam payı bu dünyada olan insanlardan.Varsın karınları vereceğin cezalara doysun,Çocukları da yiyip doysun,Artanı torunlarına kalsın!
15Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
15Ama ben doğruluk sayesinde yüzünü göreceğim senin,Uyanınca suretini görmeye doyacağım.