¹Davidův. K toběť, Hospodine, volám, skálo má, neodmlčujž mi se, abych, neozval-li bys mi se, nebyl podobný učiněn těm, kteříž sstupují do hrobu.

¹Ya RAB, sana yakarıyorum,Kayam benim, kulak tıkama sesime;Çünkü sen sessiz kalırsan,Ölüm çukuruna inen ölülere dönerim ben.

²Vyslýchej hlas pokorných modliteb mých, kdyžkoli k tobě volám, když pozdvihuji rukou svých k svatyni svatosti tvé.

²Seni yardıma çağırdığımda,Ellerimi kutsal konutuna doğru açtığımda,Kulak ver yalvarışlarıma.

³Nezahrnuj mne s bezbožníky, a s těmi, kteříž páší nepravost, kteříž mluvívají pokoj s bližními svými, ale převrácenost jest v srdcích jejich.

³Beni kötülerle, haksızlık yapanlarlaAynı kefeye koyup cezalandırma.Onlar komşularıyla dostça konuşur,Ama yüreklerinde kötülük beslerler.

⁴Dejž jim podlé skutků jejich, a podlé zlosti nešlechetností jejich; podlé práce rukou jejich dej jim, zaplať jim zaslouženou mzdu jejich.

⁴Eylemlerine, yaptıkları kötülüklere göre onları yanıtla;Yaptıklarının, hak ettiklerinin karşılığını ver.

⁵Nebo nechtí mysli přiložiti k skutkům Hospodinovým, a k dílu rukou jeho; protož podvrátí je, a nebude jich vzdělávati.

⁵Onlar RABbin yaptıklarına,Ellerinin eserine önem vermezler;Bu yüzden RAB onları yıkacak,Bir daha ayağa kaldırmayacak.

⁶Požehnaný Hospodin, nebo vyslyšel hlas pokorných modliteb mých.

⁶RABbe övgüler olsun!Çünkü yalvarışımı duydu.

⁷Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.

⁷RAB benim gücüm, kalkanımdır,Ona yürekten güveniyor ve yardım görüyorum.Yüreğim coşuyor,Ezgilerimle Ona şükrediyorum.

⁸Hospodin jest síla svých, a síla hojného spasení pomazaného svého on jest.

⁸RAB halkının gücüdür,Meshettiği kralın zafer kalesidir.

⁹Spas lid svůj, Hospodine, a požehnej dědictví svému, a pas je, i vyvyš je až na věky.

⁹Halkını kurtar, kendi halkını kutsa;Çobanlık et onlara, sürekli destek ol!