1Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův.
1Sana seslenince yanıtla beni,Ey adil Tanrım!Ferahlat beni sıkıntıya düştüğümde,Lütfet bana, kulak ver duama.
2Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
2Ey insanlar, ne zamana dekOnurumu utanca çevireceksiniz?Ne zamana dek boş şeylere gönül verecek,Yalan peşinde koşacaksınız? |iSela
3Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.
3Bilin ki, RAB sadık kulunu kendine ayırmıştır,Ne zaman seslensem, duyar beni.
4Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.
4Öfkelenebilirsiniz, ama günah işlemeyin;İyi düşünün yatağınızda, susun. |iSela
5Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.
5Doğruluk kurbanları sunun RABbe,Ona güvenin.
6Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
6‹‹Kim bize iyilik yapacak?›› diyen çok.Ya RAB, yüzünün ışığıyla bizi aydınlat!
7Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,
7Öyle bir sevinç verdin ki bana,Onların bol tahıl ve yeni şaraptan aldığı sevinçten fazla.
8I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]
8Esenlik içinde yatar uyurum,Çünkü yalnız sen, ya RAB,Güvenlik içinde tutarsın beni.