1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1Ey bütün halklar, dinleyin!Kulak verin hepiniz, ey dünyada yaşayanlar,
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2Halk çocukları, bey çocukları,Zenginler, yoksullar!
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3Bilgelik dökülecek ağzımdan,Anlayış sağlayacak içimdeki düşünceler,
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4Kulak vereceğim özdeyişlere,Lirle yorumlayacağım bilmecemi.
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5Niçin korkayım kötü günlerdeNiyeti bozuk düşmanlarım çevremi sarınca?
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6Onlar varlıklarına güvenir,Büyük servetleriyle böbürlenirler.
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7Kimse kimsenin hayatının bedelini ödeyemez,Tanrıya fidye veremez.
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8Çünkü hayatın fidyesi büyüktür,Kimse ödemeye yeltenmemeli.
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9Böyle olmasa,Sonsuza dek yaşar insan,Mezar yüzü görmez.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10Kuşkusuz herkes biliyor bilgelerin öldüğünü,Aptallarla budalaların yok olduğunu.Mallarını başkalarına bırakıyorlar.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11Mezarları, sonsuza dek evleri,Kuşaklar boyu konutları olacak,Topraklarına kendi adlarını verseler bile. evleri, kuşaklar boyu konutları olacak››, Masoretik metin ‹‹ ‹Evlerimiz sonsuza dek kalacak› diye düşünüyorlar››.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12Bütün gösterişine karşın geçicidir insan,Ölüp giden hayvanlar gibi.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13Budalaların yolu,Onların sözünü onaylayanların sonu budur. |iSela
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14Sürü gibi ölüler diyarına sürülecekler,Ölüm güdecek onları.Tan ağarınca doğrular onlara egemen olacak,Cesetleri çürüyecek,Ölüler diyarı onlara konut olacak.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15Ama Tanrı beniÖlüler diyarının pençesinden kurtaracakVe yanına alacak. |iSela
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16Korkma biri zenginleşirse,Evinin görkemi artarsa.
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17Çünkü ölünce hiçbir şey götüremez,Görkemi onunla mezara gitmez.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18Yaşarken kendini mutlu saysa bile,Başarılı olunca övülse bile.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19Atalarının kuşağına katılacak,Onlar ki asla ışık yüzü görmeyecekler.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]
20Bütün gösterişine karşın anlayışsızdır insan,Ölüp giden hayvanlar gibi.