1Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
1Güçlü olan Tanrı, RAB konuşuyor;Güneşin doğduğu yerden battığı yere kadarYeryüzünün tümüne sesleniyor.
2Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
2Güzelliğin doruğu SiyondanParıldıyor Tanrı.
3Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
3Tanrımız geliyor, sessiz kalmayacak,Önünde yanan ateş her şeyi kül ediyor,Çevresinde şiddetli bir fırtına esiyor.
4Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
4Halkını yargılamak içinYere göğe sesleniyor:
5Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
5‹‹Toplayın önüme sadık kullarımı,Kurban keserek benimle antlaşma yapanları.››
6I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.
6Gökler Onun doğruluğunu duyuruyor,Çünkü yargıç Tanrının kendisidir. |iSela
7Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
7‹‹Ey halkım, dinle de konuşayım,Ey İsrail, sana karşı tanıklık edeyim:Ben Tanrıyım, senin Tanrınım!
8Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
8Kurbanlarından ötürü seni azarlamıyorum,Yakmalık sunuların sürekli önümde.
9Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
9Ne evinden bir boğa,Ne de ağıllarından bir teke alacağım.
10Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
10Çünkü bütün orman yaratıkları,Dağlardaki bütün hayvanlar benimdir.
11Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
11Dağlardaki bütün kuşları korurum,Kırlardaki bütün yabanıl hayvanlar benimdir.
12Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
12Acıksam sana söylemezdim,Çünkü bütün dünya ve içindekiler benimdir.
13Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
13Ben boğa eti yer miyim?Ya da keçi kanı içer miyim?
14Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
14Tanrıya şükran kurbanı sun,Yüceler Yücesine adadığın adakları yerine getir.
15A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
15Sıkıntılı gününde seslen bana,Seni kurtarırım, sen de beni yüceltirsin.
16Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
16Ama Tanrı kötüye şöyle diyor:‹‹Kurallarımı ezbere okumayaYa da antlaşmamı ağzına almaya ne hakkın var?
17Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
17Çünkü yola getirilmekten nefret ediyor,Sözlerimi arkana atıyorsun.
18Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
18Hırsız görünce onunla dost oluyor,Zina edenlere ortak oluyorsun.
19Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
19Ağzını kötülük için kullanıyor,Dilini yalana koşuyorsun.
20Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
20Oturup kardeşine karşı konuşur,Annenin oğluna kara çalarsın.
21To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
21Sen bunları yaptın, ben sustum,Beni kendin gibi sandın.Seni azarlıyorum,Suçlarını gözünün önüne seriyorum.
22Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
22‹‹Dikkate alın bunu, ey Tanrıyı unutan sizler!Yoksa parçalarım sizi, kurtaran olmaz.
23Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
23Kim şükran kurbanı sunarsa beni yüceltir;Yolunu düzeltene kurtarışımı göstereceğim.››